Důležitý komunista, který zběhl. Příběh Biľakova oblíbence
Gorbačov zradil, Švec šel v jeho stopách
TYDENÍK ECHO
„Když mohl zradit Gorbačov, proč já, diplomatický pěšák, bych nemohl udělat něco podobného?“ Tato slova pronesl Milan Švec, když se svou emigraci snažil vysvětlit několik let poté svému příteli.
Zástupce československého velvyslance ve Washingtonu, absolvent moskevského institutu mezinárodních vztahů MGIMO a přesvědčený marxista Milan Švec ovšem obyčejným pěšákem nebyl. Přesto přeběhl na „druhou stranu“. Stalo se tak v květnu 1985, dva měsíce po nástupu Michaila Gorbačova k moci. Ve vedení československé komunistické strany tím způsobil poprask.
Údiv byl o to větší, že osmatřicetiletý slovenský rodák Švec byl chráněncem úhlavního dogmatika partaje Vasila Biľaka, který mu právě nabídl post velvyslance v Čínské lidové republice. Komunisté na případ vydali informační embargo, jež nebylo těžké dodržet, protože o útěku prominentního diplomata zpočátku mlčeli i Američané.
Špionážně laděný příběh z počátku gorbačovské éry měl razítko „tajné“ třicet let – až do loňského roku. Teprve tehdy se Úřad pro zahraniční styky a informace, civilní rozvědka, rozhodl svazek „Zrádce“, jak případ pojmenovala StB, předat do Archivu bezpečnostních složek. Tam jej také získal Týdeník ECHO.
Více se dozvíte v článku Vladimíra Ševely v aktuálním vydání Týdeníku Echo.
Co dál najdete uvnitř?
Jak se svět dokáže vypořádat s tím, čemu se dá říkat nová studená válka? To je hlavní téma nového Týdeníku ECHO.
Západ neumí na Rusko reagovat a dnes stojí na rozcestí. Buď Ukrajinu obětuje, nebo bude muset vstoupit do tvrdé konfrontace. Konfliktem, který trvá ve východní Evropě už od roku 2013, se zabýval Martin Weiss v rozsáhlém článku Nová studená válka.
O Ukrajině mluvili v Salonu také bývalý ministr a velvyslanec v Rusku Jaroslav Bašta, politolog Michael Romancov a bývalý eurokomisař a diplomat Štefan Füle. Diskuse byla bouřlivá a došlo i ke sporům o příčinách a dosavadním průběhu krize ve východoevropské zemi. Diskutovali také o dodávkách zbraní Ukrajině. Moderoval Daniel Kaiser.
Lenka Zlámalová analyzuje Řecko, ve kterém zvítězila v parlamentních volbách levicová Syriza. V článku Hra nervů. Řecké lavírování na hraně eurozóny popisuje, jak se řeší nejhorší poválečná krize EU.
Petr Holub píše v analýze Konec hornictví ve jménu posvátných limitů o budoucnosti těžby této energetické suroviny. Situaci srovnává s Německem, které na rozdíl od Česka těžbě hnědého uhlí nebrání. Hnědé zlato je podle něj požehnáním i prokletím.
Daniel Kaiser pořídil rozhovor s ministrem dopravy Danem Ťokem, do vlády nominovaným za hnutí ANO.
Příběh odvážné Syřanky Suad Nawfal, popisuje Jan Dražan v článku Suad. Sama s plakátem proti ďáblu.
Americký snajpr je film, který rozděluje Ameriku. Proč vzbuzuje emoce a kontroverze píše Ondřej Štindl.
