Neumíme nastavovat hranice, místo toho šíříme hysterii

V České republice žije více, jak 450 tisíc cizinců a většina z nich je velice dobře integrovaná. V některých městech jako jsou Karlovy Vary však dlouhodobě čelí tomu, že cizinci uveřejňují reklamu ve veřejném prostoru pouze v cizím jazyce (v případě Karlových Varů v ruštině) a městu se dlouhodobě nedaří je přesvědčit, aby vedle těchto názvů byl text uveřejněn i v jazyce českém.

Obyvatelé i návštěvníci si na tento nešvar dlouhodobě stěžují. Proto jsem podala Novelu zákona o regulaci reklamy, která by obcím umožnila přijmout nařízení rady pro oblast, kde by to bylo žádoucí, tak aby vedle cizojazyčných nápisu byl nápis i v českém jazyce. Jednalo se tedy nikoliv o omezení cizojazyčné reklamy, avšak pouze o doplnění českého ekvivalentu. Toto by se nevztahovalo například na ustálené názvy jídel jako je pizza či značky jako je Coca cola. Na doplnění by podnikatelé měli minimálně jeden rok.

Velice mě překvapilo, že proti tomuto návrhu dnes hlasovali zástupci všech stran (kromě 5 poslanců) mimo kolegů z TOP 09. Jako bychom si nedovedli bez hysterie a šíření xenofobie stanovovat hranice nově příchozím. Připomíná mi to reakci kolegů, kteří před časem odmítli pozměňující návrh poslankyně Niny Novákové, která chtěla, aby součástí výuky na našich školách bylo osvojení si znalostí našich antických a judaisticko-křesťanských kořenů.

K našemu hodnotovému zakotvení patří úcta ke každému člověku, jeho víře. Česká republika muže a má být solidární a má přijmout některé opravdu ohrožené žadatele o azyl. Musí však včas nastavit hranice, nesmíme opakovat chyby některých evropských zemí. Je mi líto, že tento návrh kolegové ve sněmovně nepochopili.