1 Kritika Slovníku disidentů

Kniha rozpoutala boj o disidenty. Mnoho jich v přeložené verzi chybí, kritizují historici

AKTUALIZOVÁNO

Témata: ,

Někteří známí historici kritizují Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) za vydání Slovníku disidentů. Podle Radka Schovánka je slovník „odbytý“, například v něm chybí některá důležitá jména jako Pavel Kohout, Petr Pithart nebo Josef Zvěřina. S tím souhlasí i historik Petr Blažek. Oba na sociálních sítích kritizují také to, že se u životopisů jedná o překlad z polštiny, medailonky jednotlivých disidentů byly však původně zpracovány českými historiky zhruba před 15 lety. Od té doby nebyly podle Petra Blažka aktualizovány. ÚSTR naopak slovník hájí.

Oběma historikům se překlad Slovníku disidentů, který zpracovala bývalá disidentka Petruška Šustrová, nelíbí. Kritizují, že jde pouze o překlad starých životopisů. Poukazují také na skutečnost, že čeští historici v roce 2007 zpracovali pro Poláky profily 60 disidentů, zatímco v současném, z polštiny přeloženém slovníku, figuruje pouze 18 jmen.

„Vše, včetně české a slovenské části, je přeloženo z polštiny, tedy je to překlad z překladu, místo aby se použily české originály. Jsou tam posuny typu texty Charty 77 místo dokumenty Charty 77 atd. Výběr osob (chybí Pavel Kohout, Rudolf Battěk či Petr Pithart atd.) jsem kritizoval již před polským vydáním, přitom k dispozici měli Poláci 60 medailonků, otištěno jich bylo 18.,“ zlobí se na Facebooku Petr Blažek, který již delší dobu kritizuje současné vedení ÚSTR v čele s ředitelem Zdeňkem Hazdrou.

Jeho bývalý kolega z ÚSTR, badatel Radek Schovánek kritizuje zejména to, že jde o překlad z polštiny. „Nejvíc se mi na tom nelíbí to, co říká Petr Blažek. Je to překlad z polštiny. Jsou překládány texty, které vznikly už dříve v češtině. Petruška Šustrová je nyní zpětně jen přeložila do češtiny,“ řekl deníku Echo24 Radek Schovánek.

Podle Schovánka jde o „ledabylou práci“ Petrušky Šustrové. „Vidím v tom snahu dát Petrušce vydělat. A také je tam snaha se prezentovat. Nejsou tam doplněné zdroje z knih za posledních 10-15 let, životopisy nebyly revidovány. Je to ledabylá práce,“ kritizuje ostře Radek Schovánek.

Důležitá jména ve slovníku chybějí, nelíbí se historikům

Podle Schovánka je špatně to, že se pouze přeložila polská publikace a Poláci už při tvorbě svých slovníků převzali pouze vybraná jména českých disidentů. „Problém je především ve výběru. Ten původně dělal Petr Pospíchal, ale Poláci publikovali především ta jména, která měla něco společného s polskou Solidaritou. Jsou jimi třeba Tomáš Hradílek, Anna Šabatová nebo Petr Uhl. Jenže tam chybí důležitá jména disidentů, jimiž byli třeba Pavel Kohout, Petr Pithart nebo Josef Zvěřina, který seděl mnoho let v komunistickém vězení. Nechci, aby to vyznělo osobně, ale Tomáš Hradílek je proti němu až bezvýznamná osoba,“ dodal Radek Schovánek.

Ten druhým dechem uvádí další jména. „Je například dobře, že ve slovníku figuruje Ivan Martin Jirous, naopak Jiří Němec, který byl u zrodu Charty, tam chybí,“ uvedl historik další příklad.

Petr Blažek dále kritizuje to, že nový slovník zpracovala Petruška Šustrová. „Kdyby Petruška Šustrová byla soudná, mlčel bych,“ napsal. V závorce k tvrzení, že čeští historici nebyli o vydání publikace vůbec informováni, píše, že „Petruška Šustrová nenapsala ani čárku, musela být jako koordinátorka vyměněna“ a že si nyní neprávem připisuje zásluhy.

ÚSTR však hájí erudici a reputaci Petrušky Šustrové, vypichuje také její znalost polštiny. „Petruška Šustrová se ujala překladu z polštiny do češtiny na základě své překladatelské erudice, na základě osobní zkušenosti přímo z prostředí disentu a také proto, že byla svědkyní zrodu celého projektu. Reputace Petrušky Šustrové jako publicistky a disidentky přispěla k získání podpory nizozemské nadace Fund for Central & East European Book Project, která český překlad z velké části financovala,“ uvedla pro deník Echo24 mluvčí ÚSTR Darja Čablová.

Sama Petruška Šustrová v úterý v České televizi řekla, že by si dokázala představit, kdyby v knize bylo i 350 disidentů jen z Česka, ale kvůli finančním prostředkům a času jich ve slovníku nakonec figuruje jen 350 ze všech zemí. „Ten, kdo si prohlédne českou část knihy, zjistí že je tam třeba je jeho neoblíbenec, nebo tam není oblíbenec. Původně mělo být životopisů asi tisíc, ale zjistili, že na to nejsou ani čas, ani peníze. Práce je tak mamutí, že se to nedá. Ta organizace zjistila, že by to se toho tolik nezvládlo. Dohromady je jich tedy v obou dílech asi 350,“ řekla někdejší disidentka.

Ústav také tvrdí, že nebylo primárním cílem zpracovat medailonky jen českých, ale i evropských disidentů. „Slovník neslouží primárně jako vyčerpávající přehled osobností českého nebo československého disentu, ale jako základní souhrn událostí a osob spojených s disidentským prostředím v bývalých středoevropských a východoevropských komunistických režimech (2. díl se věnuje postsovětským republikám). Významný je svým širokým záběrem a ambicí nabídnout čtenářstvu propojení národního a mezinárodního kontextu dějin disidentských hnutí v těchto zemích,“ sdělila Darja Čablová.

ÚSTR dále doplňuje, že konečný výběr osobností, které byly do slovníku zařazeny, skutečně vybírali Poláci. „Publikace začala vznikat koncem 90. let v národních redakcích jednotlivých zemí bývalého východního bloku. Národní redakce ve středoevropském prostoru řídilo Centrum KARTA se sídlem v Polsku, to také provedlo konečný výběr osobností, které mají ve Slovníku medailony. Původním záměrem projektu bylo zpracovat a zveřejnit na 1000 medailonů, zejména z finančních důvodů byl však tento počet redukován zhruba na třetinu. Konkrétní jména pak byla vybrána tak, aby byl zajištěn reprezentativní průřez různorodými částmi disidentských hnutí v jednotlivých zemích. Základním jazykem vzorové verze Slovníku, která vyšla v roce 2007, je polština. ÚSTR nyní vydává překlad tohoto původního polského vydání, až na drobné aktualizace jsme proto při překládání nezasahovali do obsahu publikace,“ dodává mluvčí ÚSTR Darja Čáblová.

Druhá část Slovníku disidentů se v současné době připravuje, ÚSTR plánuje její vydání na září 2019. Oba pojednávají o disidentských osobnostech v letech 1956-1989. Slovník je k dostání již od minulého týdne, slavnostní prezentace za účasti koordinátorů publikace Petrušky Šustrové a Petra Pospíchala proběhla v úterý v 17 hodin na půdě Poslanecké sněmovny, a to za účasti mimo jiné disidenta Jana Urbana.

První díl ale nepojednává jen o českých disidentech, nýbrž i o osobnostech z ostatních evropských zemí východního bloku. Jde o Albánii, Bulharsko, bývalé Československu (Česko a Slovensko), bývalou Jugoslávii (Bosna a Hercegovina, Chorvatska, Makedonii, Slovinsko, Srbsko a Černou Horu), Maďarsko, Německo (NDR), Polsko a Rumunsko. V září 2019 plánuje ÚSTR vydání 2. dílu věnujícího se 11 zemím bývalého Sovětského svazu: Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Estonsku, Gruzii, krymským Tatarům, Litvě, Lotyšsku, Moldavsku, Rusku a Ukrajině.

Čtěte také: ÚSTR proinvestoval desítky milionů do budovy, která musí k zemi

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Echo Komplet

2 999 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Díky tomuto balíčku si užijete unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo jak v digitální, tak v tištěné podobě

Více info

Online zprávy Více

Názory Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.