5 věcí, které jsou v Číně tabu. Bez nich reformy neuspějí
velké změny ve velké zemi
3
Od konce loňského roku Čína postupně uvolňuje kontrolu veřejného života. Vládní komunistická strana sestavila plán reforem, který má v následujícím desetiletí zajistit zemi hospodářský růst. Známým krokem je změna politiky jednoho dítěte nebo zrušení zákazu prodeje zahraničních herních konzolí. Peking ale stále drží pevnou ruku nad přístupem k informacím. Portál CNN zveřejnil seznam věcí, které v Číně rozhodně nefungují a bez nichž reformy mají jen malou šanci na úspěch.
1. Twitter, Facebook a další sociální sítě
Dva dny před dvacátým výročím studentských protestů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu, které čínský režim za pomoci armády brutálně potlačil, se čínští cenzoři rozhodli zablokovat přístup do služby Twitter. Nedostupný je už pět let. Selektivní cenzura internetu je v Číně běžným jevem a režim k ní přistupuje zejména v období, kdy se dají očekávat protesty jeho odpůrců. V dubnu 2009 například znemožnil lidem přístup ke službě Blogger.com. Na server Youtube se Číňané nedostanou od března téhož roku, kdy na něm skupina tibetských emigrantů zveřejnila, podle vyjádření cenzorů, „závadné“ video.
V červenci 2009 byl zablokován také Facebook, který údajně podporoval nepokoje mezi muslimskými Ujgury a Číňany v neklidné západní oblasti Sin-ťiang. Od této doby se uživatelé nedostanou ani na Flickr, Hotmail, sociální síť Snapchat nebo internetový vyhledávač Bing od firmy Microsoft.
Držení západních firem stranou poskytlo čínským technickým společnostem dostatek času k rozvoji vlastních sociálních sítí. Mezi nejpopulárnější nyní patří Weibo a WeChat, které se mohou pochlubit stovkami milionů uživatelů. Dalšími oblíbenými jsou Youku, Sohu a iQiyi.
2. Webové stránky
Pekingská vláda v současnosti blokuje přístup k tisícům internetových stránek a blogů. Nelze se dostat k pornografii, ale ani k mediálním platformám, kde se řeší otázky lidských práv či kritizují komunistický režim. Cenzoři kontrolují lidem chat a také nejčastěji vyhledávaná hesla. Uživatelé proto vytvářejí šifry a další chytré cesty, jak vládu obejít.
Stránky jsou zpřístupněny pouze skrz tzv. čínský „Great Firewall“. Ochranná brána sloužící k zabezpečování síťového provozu, umožňuje cenzorům kontrolu veškerých témat a je spravována přímo vládou. Užívání privátních virtuálních sítí je jediným způsobem, jak získat přístup k blokovaným stránkám.
Před dvěma měsíci byl z internetu stažen u čínských uživatelů extrémně populární seriál „The Big Bang Theory“ a s ním společně tři další. Jejich vysílání bylo zrušeno během jednoho víkendu a vláda nevydala žádný oficiální důvod tohoto kroku. Zásah znamenal pokles akcií i pro čínské společnosti, které seriály vysílaly – zmiňované Youku, Sohu či Baidu.
3. Kasina
Země, která bývá označována za kolébku hazardních her, zakázala kasina v roce 1949. Přitom právě v Číně byly nalezeny úplně první účty za gambling na světě a také v Číně vznikla prvotní myšlenka nejoblíbenějších karetních her jako Blackjack či Poker. Protože zde tradice herního průmyslu sahá tisíce let do minulosti, žádný zákaz nemůže zastavit podnikatele, kteří si dobře uvědomují ziskovost tohoto odvětví. Zakládají se proto undergroundové herní podniky a soukromé loterie ve všech možných oblastech mimo Peking.
Finanční přínos odvětví si dobře uvědomuje také vláda. Vyhradila proto jedinou oblast, kde je gambling legální. Tou je bývalá portugalská kolonie ležící zhruba 60 km od Hongkongu, Macau. Pod Čínskou lidovou republiku se jako tzv. zvláštní správní oblast, dostala až v roce 1999.
Herní průmysl je v Macau až sedmkrát větší než v Las Vegas nebo Atlantic City. Sjíždí se sem turisté z celého světa a stala se také ideálním místem k praní špinavých peněz. Podle informací CNN za loňský rok gambling Číně vydělal 45 miliard dolarů. V zemi, kde platí zákaz hazardu, tak leží město, které je jeho hlavním centrem.
4. Zahraniční filmy
Čínské úřady povolí každý rok pouze 34 zahraničních filmů, které je možno uvést v kinech. Zásadně se vyhýbají nejnovějším hollywoodským trhákům. Schválené filmy se i tak potýkají s nekompromisní rukou vládních cenzorů, kteří z problematických scén vystřihnou cokoliv, co považují za urážlivé nebo nevhodné.
Čínské publikum ale miluje tzv. „zeštíhlené“ zahraniční filmy a Hollywood žádá po cenzorech, aby své kvóty trochu rozšířili. Například americký film Zkrocená hora, který natočil původem taiwanský režisér a získal za něj v roce 2006 Oscara za nejlepší režii, nemohl být v Číně nikdy promítán.
Tamějším filmovým tvůrcům přináší cenzura v jistém smyslu komerční výhody. I přes to se snaží proti úřadům bojovat.
5. Knihy
V Číně existuje tzv. Generální správa pro tisk a publikace. Kontroluje všechny knihy a noviny před jejich vydáním, cenzura je i v tomto směru standardní postup. Kritéria jsou obdobná jako u filmů – nesmí být zveřejňována jakákoliv kritika vládní stran, podávány informace o problematice lidských práv.
Tisk nesmí informovat ani o majetku a příjmech čínských úředníků. Autoři a vydavatelé se cenzuře podřizují, protože Čína pro ně představuje jeden a půl miliardy potenciálních čtenářů.
Knihy jsou do Číny pašovány z uvolněnějších oblastí, například z Hongkongu. Jedinci tak mohou sehnat i kritickou četbu například o krutém diktátorovi Mao Ce-tungovi, jehož politika si vyžádala přes 45 milionů obětí. Oficiálně se však v Číně dodnes těší úctě.
