Jaký byl Havel? Komentátoru Echo24 vyšla kniha Prezident i v němčině
Do Vídně přijel i Schwarzenberg
NOVÉ
3
Ve Vídni bylo slavnostně uvedeno na trh německé vydání knihy Prezident. Václav Havel 1989-2003, kterou redaktor Echa Daniel Kaiser česky vydal už před třemi lety. Německy kniha vychází v rakousko-německém nakladatelství Böhlau Verlag. Debatovat do reprezentačních prostor Nadace Erste, která knihu podpořila, přišli Karel Schwarzenberg, veterán rakouské politiky, konzervativec Erhard Busek a konečně Jiří Chmel, zakladatel legendární vídeňské restaurace Nachtasyl, v níž se scházel a v menší míře dodnes schází český underground v exilu.
Daniel Kaiser na čtvrtečním uvedení na úvod četl z první kapitoly své knihy, týkající se obdivu a zbožštění, jemuž Havel a jeho lidé čelili v prvních týdnech a měsících roku 1990. Hojně navštívená debata se točila kolem vzpomínek na Václava Havla, moderátor se panelistů ptal, kdy se s Havlem poznali a co si dnes myslí o jeho odkazu v politice.
Karel Schwarzenberg se lehce rozčílil při poznámce jednoho rakouského novináře, jestli si myslí, že Havel přese všechny kompromisy a politické obchody věřil, že dělá morální politiku. „Jmenujte mi jednu situaci, kde by se zachoval nemorálně nebo cynicky, a pak se můžeme bavit. Já o takové situace nevím!“
Erhard Busek zase uvedl vzpomínku, jak jednou s českým prezidentem diskutovali o limitech politického snažení, Busek Havlovi připomínal, že on přeci může působit ještě svými projevy a eseji, načež mu prezident vážně odpověděl: „Ale já možná nejsem zas tak dobrý spisovatel.“ Rakouského vicekancléře prý slov tato Havlova věta trvale poznamenala, dodnes je pro něj důkazem, že ani sebehvězdnější politik si nemusí osvojovat manýry hvězd.
Mluvilo se o rozpadu Československa, o transformaci, jíž musely postkomunistické státy projít, o tom, že Západoevropanům jsou náročnost a rozsah tohoto úkolu i po čtvrt století skryty.
Nakonec přišla řada i na aféru Helmuta Zilka a zpětvzetí pozvánky na 28. říjen 1998 do Prahy, kde měl dlouholetý starosta Vídně od prezidenta Havla převzít vysoké státní vyznamenání. Když bylo zveřejněno, že Zilk v druhé polovině 60. let spolupracoval s československou rozvědkou, vyznamenání nebylo uděleno.
Kaiser vyložil obsah svazku, který na Zilka vedla StB, a konstatoval, že s touto tajnou službou vědomě spolupracoval a pobíral peníze. O relativně drobné částky dobře situovanému Zilkovi v první řadě jít nemohlo, spolupráce mu posloužila spíš pro jeho milostná dobrodružství, StB mu například zařizovala víkendové výlety s milenkami do Československa, kde byl na rozdíl od Rakouska neznámý a nehrozily mu tu situace inflagranti.
O celé akci a knize Prezident informovala ve své hlavní zpravodajské relaci ZiB v pátek televize ORF.
