Pokyny z čínské ambasády: Vlajky strhnout, nebát se napadat
Návštěva čínského prezidenta
NOVÉ
22
Nenechat se vyprovokovat, ale když na to přijde, nebát se vztáhnout ruku. Tak zněly pokyny, které dostali dobrovolníci k vítání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ve školení, které zájemci z řad Číňanů žijících v ČR dostali přímo na Velvyslanectví Čínské lidové republiky, se mimo jiné dozvěděli tipy, jak co nejlépe strhnout tibetské vlajky nebo jak případné odpůrce překřičet. Dobrovolníci od ambasády vyfasovali vlajky, transparenty i jídlo, finanční odměna prý ale nikomu slíbena nebyla.
Pozadí návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a masového vítání a happeningů této menšiny v ČR odkryl čínský student, který je ve vítacím výboru a nechce být kvůli bezpečnosti jmenován. Mladík pro ECHO24.cz popsal okolnosti celé třídenní akce, včetně detailních pokynů lidí z čínské ambasády, kteří se nebáli ani vyzývat přímo k napadání kritiků čínského režimu.
„Sešli jsme se v pátek na čínském velvyslanectví v Praze, kde jsme měli dostat pokyny k akci vítání a podpory čínského prezidenta,“ popisoval student začátek třídenní akce. „Nevím, zda to organizovala přímo ambasáda, minimálně to ale zaštiťovala, což potvrzovala i přítomnost vedoucího konzulárního oddělení Cena GuoPinga v Lánech i na jiných místech.“
Veškerá podpora i nadšení lidé jsou pak prý dobrovolníci z řad různých asijských firem a spolků. „Nábor probíhal skrze různé i neoficiální organizace, jednalo se například o zástupce firmy Huawei nebo spolky jako literární, spolek průvodců nebo lidí pocházejících z různých provincií,“ pokračoval čínský student.
„Účastnili se toho Číňané žijící v Česku nebo třeba studenti na výměnných pobytech, někteří mají občanství, někdo trvalý pobyt, někteří jsou tu jako turisté pouze na krátkou dobu, zbytek pozvánek se šířil automaticky přes tyto lidi. Pokusili se mezi nás vmísit Číňané s autem s maďarskou SPZ, všichni jsou ale paranoidní právě proto, aby se mezi skupiny nedostal někdo, kdo bude budit zbytečný rozruch,“ vysvětloval účastník vítání systém zvaní na akci, kdy každá přibližně 10 členná skupinka má svého lídra, který tlumočí další pokyny. „Je to ale dobrovolné, žádná odměna za to není, ambasáda pouze zajistila stravu na tři dny. Mimopražští si na vlastní pěst zařizovali ubytování. Jak do Lán tak do Prahy přišlo svou podporu Číně vyjádřit několik českých dědečků a babiček,“ dodal.
Nebát se a jednat
Co ale velvyslanectví zařídilo byl brífink zájemců na téma případných střetů s kritiky čínského režimu. „Od šéfa konzulárního oddělení jsme byli varováni před citlivými tématy provázející návštěvu jako je Tibet nebo lidská práva. Dostali jsme také přímo instrukce, jak se chovat v okamžiku, kdy někdo bude proti návštěvě protestovat. Demonstrující máme překřičet, ale nenechat se vyprovokovat. Na druhou stranu pak v značně militantnějším tónu dodali, že se nemáme na protestující bát vztáhnout ruku. Být sice pokud možno v klidu a lidi nezranit, vlajky ale strhávat, což prý jde například deštníky, pokud by pršelo,“ pokračoval mladík s konkrétními tipy velvyslanectví, jak skrývat a strhávat tibetské a další vlajky.
Od ambasády nafasovali dobrovolníci od kapesních papírových po velké několikametrové čínské vlajky, foukací vuvuzely a transparenty s mixem čínských, anglických i českých nápisů vítající čínského prezidenta jako byla cedule s textem „Ať žije Xičko!“. Zařídili také množství autobusů, kterými podporovatele prezidenta Si rozváželi. U Chotkových sadů měli Číňané připravené i velké bubny, na které bubnovaly především děti. Těch bylo obecně podél trasy k vidění mnoho, nadšeně mávaly vlajkami a skandovaly pročínská hesla. Akce se jinak účastnilo i velké množství starších Asiatů důchodového věku – všichni po vzoru mladších kolegů s množstvím viditelných čínských atributů.
„V Praze jsme asi dva dny v rámci cestování po Evropě,“ řekla na místě na dotaz redaktora ECHO24.cz jedna z Číňanek s nalepenými samolepkami s čínskou vlajkou na tvářích a českou i čínskou vlaječkou v ruce. „Dozvěděli jsme se o tom, že pan prezident je v zemi a chtěli jsme ho proto přivítat. Na místo jsme dorazili sami, nikdo nás neorganizoval,“ řekla v rozhovoru v angličtině jedna z mála sdílných Číňanek. Většina buď lámanou češtinou a angličtinou prohlašovala, že nerozumí, nebo snahy o navázání konverzace odmítali.
