Ministerstvo za Havlovo jméno platit nehodlá. A kníže byl odmítnut
ZA HAVLOVO JMÉNO 30 TISÍC
Ministerstvo zahraničních věcí nesmí Nadaci Dagmar a Václava Havlových Vize 97 zaplatit poplatek za použití Havlova jména. Pro ECHO24.cz to uvedla mluvčí ministerstva Michaela Lagronová. Nadace chce po ministerstvu poplatek kvůli tomu, že se spolupodílelo na pojmenování náměstí v izraelské Haifě právě po bývalém prezidentu Havlovi. V pondělí se kvůli tomu bude konat mimořádné jednání.
„Ministerstvo zahraničních věcí má k dispozici právní analýzu, podle které ani nemůže za použití Havlova jména nic platit, protože v celé kauze figuruje pouze jako zprostředkovatel,“ popsala pro ECHO24.cz pozici ministerstva Lagronová. Na pondělním jednání by pak podle ní ministerstvo chtělo dosáhnout dohody, která by určila, za jakých okolností se má za použití jména bývalého prezidenta platit.
Ministerstvo se hájí tím, že v celé záležitosti figuruje pouze jako zprostředkovatel mezi izraelskými Čechy, kteří si pojmenování náměstí po Havlovi přáli a izraelskými zastupiteli, kteří o něm rozhodli. Dohody by pak česká diplomacie chtěla dosáhnout hlavně kvůli blížícím se 80. narozeninám bývalého prezidenta, kdy se očekává další pojmenování ulic a náměstí po Havlovi. Lagronová uvedla, že ministerstvo už dostalo několik avíz na akce, které se budou konat právě v souvislosti s blížícím se výročím.
Další motiv pro udobření mezi ministerstvem a nadací manželů Havlových je potom to, že současná situace může přerůst v mezinárodní ostudu, protože Izrael pojmenováním náměstí po významné osobnosti českých dějin prokázal České republice úctu. Podle informací ECHO24.cz se do celé záležitosti vložil i Karel Schwarzenberg, který se nabídl, že celý poplatek za použití Havlova jména zaplatí ze svých zdrojů. Nadace však prý tuto jeho nabídku odmítla s tím, že chce, aby poplatek uhradilo ministerstvo.
Ambasáda nemůže poplatek uhradit
Spor mezi Nadací Dagmar a Václava Havlových Vize 97 a českým ministerstvem zahraničí začal koncem června poté, co se zastupitelé v izraelském městě Haifa rozhodli pojmenovat zdejší náměstí právě po prvním polistopadovém prezidentovi. Nadace si totiž za užití Havlova jména obvykle účtuje poplatek ve výši 30 000 korun bez DPH.
Krátce poté, co k přejmenování náměstí došlo, se proto na českého velvyslance v Izraeli obrátila přímo Dagmar Havlová, která se dožadovala vysvětlení. „Psala mi Dagmar Havlová, že bylo poněkud neslušné, že jsme o této akci nedali vědět. To jsme si ale vyjasnili a paní Havlová poděkovala za tuto iniciativu, která vzešla od krajanů, a s pojmenováním náměstí v Haifě souhlasila,“ řekl k tomu velvyslanec Ivo Schwarz Lidovým novinám, které o případu už dříve informovaly.
I když se Schwarz s Havlovou na použití jména dohodl, zanedlouho mu přišel dopis od pracovnice Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97, která uváděla, že za použití Havlova jména bude muset česká ambasáda zaplatit. Podle Schwarze ale ambasáda nemá poplatek, jak uhradit. Přesnou částku Schwarz ani Lagronová nesdělili, podle dřívějších zpráv se však mělo jednat o tisíc eur.
Česko je blízký spojenec Izraele
Náměstí Václava Havla se nyní nachází v haifské nově budované čtvrti Šimona Perese. V budoucnu by jméno prvního polistopadového prezidenta měla nést i ulice v Jeruzalémě a lavička v Tel Avivu. Poplatek 30 000 korun bez DPH za užití Havlova jména vybírá Knihovna Václava Havla na základě pověření Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97.
Peníze si pak obě instituce rozdělují a dávají je do zdravotnictví, kultury, vzdělávání a do zachování kanceláře Václava Havla, jak už dříve uvedl Ředitel Nadace Vize 97 Vangelis Zingopis.
Desetitisícový poplatek zatím muselo za použití Havlova jména zaplatit několik českých měst, které se rozhodly postavit takzvanou Havlovu lavičku. Lavička, která sestává ze dvou židlí a stolku, jímž prorůstá lípa, tak stojí například v Praze, Plzni, Hradci Králové, Českých Budějovicích a nově i v Karlových Varech.
Česko si v letošním roce připomíná 25 let od obnovení diplomatických vztahů s Izraelem. Vztahy byly přerušeny v roce 1967 po takzvané šestidenní válce na žádost Moskvy, která ve válce podporovala arabské země. V současné době jsou vztahy mezi Českou republikou a židovským státem mimořádně dobré a Praha dlouhodobě patří mezi nejbližší spojence Izraele ve světě.
