Schwarzenberg vyhrál volby. V Rumunsku

O víkendu se ukázalo, že Miloš Zeman nemusel v prezidentské volbě porazit Karla Schwarzenberga, pokud by se stejný souboj odehrál někde jinde, třeba v Rumunsku. Rumunský Schwarzenberg se jmenuje Klaus Iohannis, je příslušníkem německé menšiny a byl o víkendu zvolen prezidentem se ziskem 55 procent hlasů. Porazil levicového premiéra Victora Pontu, který stejně jako Miloš Zeman ve volební kampani varoval před německým nebezpečím a Rumunsku nabízel, aby se stalo mostem spojujícím Evropu s Ruskem a Čínou.

Ponta udělal velkou chybu, když se snažil zkomplikovat přístup k volbám zahraničním Rumunům. V prvním i druhém kole nechal ve velkých evropských městech se silnou rumunskou menšinou otevřít jen minimum volebních místností a kdo chtěl volit, musel absolvovat několikahodinové fronty, pokud se vůbec dostal na řadu před zavírací hodinou. Tím Ponta vyvolal demonstrace v Evropě i v samotném Rumunsku. V Kluži protestovalo přes 10 tisíc lidí, v Temešváru a Bukurešti po pěti tisících, přes tisíc ještě v dalších třech městech. Iohannis proto získal od zahraničních Rumunů 89,7 procenta hlasů a také podporu příznivců většiny poražených z prvního kola.

Proruský a arogantní

Demonstracemi se Rumunsko zařadilo do seznamu východoevropských zemí, kde během posledních dnů rovněž proběhly protivládní protesty. V Budapešti a dalších čtyřiceti městech Maďarska a Evropy vyzývali demonstranti k odstoupení premiéra Viktora Orbána, který se podle nich rovněž provinil zneužíváním moci. Maďarů bylo zhruba stejně jako Rumunů, v hlavním městě se jich sešlo nejméně dvacet tisíc, přes tisíc jich bylo ještě v Szegedu a Pécsi.

Mírně zaostávali Češi a Slováci. Proti arogantnímu prezidentovi Miloši Zemanovi se bouřilo podle odhadu zahraničních médií pět tisíc lidí v Praze na Národní třídě a dva tisíce na Albertově, dalších pět set v Brně. Proti slovenskému premiérovi Robertu Ficovi byla namířena třítisícová bratislavská demonstrace, zatím poslední v seriálu protestů, kterými už byli donuceni odstoupit předseda sněmovny a ministryně zdravotnictví. Roznětkou byl z tuzemského pohledu nevinný nákup předraženého CT tomografu v piešťanské nemocnici.

Čtěte tké: Na Slovensku padl šéf parlamentu, prohrál i Kňažko

Lidé v Kluži, Budapešti, Praze i Bratislavě měli různé podněty, shodovali se však v odmítání autoritářsky vystupujících politiků, kteří se přitom netají pozitivním vztahem k východu a zvláště k Rusku. Emoce se dají pochopit, protože protesty proběhly při pětadvacátém výročí pádu komunismu, který pro všechny zmíněné země znamenal také osvobození od ruského vlivu. Z různých důvodů musí zneklidňovat, že demonstrace připomínají události, které proběhly před rokem na kyjevském náměstí Majdan. Ukrajinci tehdy neměli kromě demonstrací k dispozici jiné možnosti, jak zabránit prezidentu Viktoru Janukovyčovi v úzké a nerovnoprávné spolupráci s Ruskem. Demonstrace ve střední Evropě proto upozorňují, že se bitevní pole mezi sympatizanty Západu a Ruska rozšiřuje, a zároveň varují, že vyostření dlouho neřešeného konfliktu může poškodit všechny.

Volební ventil

Rumuni měli při demonstracích posledních dnů tu výhodu, že zároveň mohli zvolit prozápadního prezidenta, který napříště bude korigovat východní sympatie poraženého premiéra. Tím následovali nedávný příklad Slováků. Na podobný ventil budou muset Maďaři a Češi ještě pár let počkat.

Zvláště v Česku se - naštěstí – nedá čekat, že se spor mezi částí společnosti a prezidentem vyhrotí a že se změní v několikatýdenní nebo několikaměsíční protesty vedoucí k pádu vlády jako na Ukrajině nebo v Bulharsku. Nějaká příležitost k opakování se ale v blízké budoucnosti jistě najde. I bez prorockých schopností je možné předpovědět, že příští střetnutí proběhne stejně nedůstojně jako v posledních dnech, těžko však odhadnout, jestli se omezí na vulgarismy a házení vejci. Byli bychom toho ušetřeni, kdybychom si jako Rumuni před dvěma lety zvolili prezidentem svého Schwarzenberga, to nemůže nikdo popřít.