Další důkazy: ruští žoldáci z Wagnerova praporu bojovali na Ukrajině
RUŠTÍ ŽOLDÁCI V LUHANSKU
NOVÉ
O ruském soukromém Wagnerově praporu se dostávají „na světlo“ další informace, podle kterých na východní Ukrajině jeho žoldáci bojovali. Pro ruské úřady sice neexistují, ale jejich velitel Dmitrij Utkin stále figuruje v zálohách ruské vojenské rozvědky GRU. Nicméně separatisté v Luhansku na ně nevzpomínají zrovna v dobrém, jeden z tamních velitelů se nechal slyšet, že by odsud „wagnerovec živý neodešel“.
Sergej Bondarev, který slouží jako důstojník v samozvané Luhanské lidové republice, popsal rozhlasové stanici Svobodná Evropa, že různé skupiny žoldáků nebyly na východní Ukrajině v roce 2014 ničím neobvyklým. Nicméně podle Bondareva po místních chtěli ubytování, peníze a auta. Zvlášť zmínil Wagnerův prapor, který vedl Utkin. „Byli jsme na ně naštvaní. Bůh chraň, aby se tam objevil jediný wagnerovec. Živý by neodešel,“ dodal Bondarev.
Mluvil o soukromé vojenské skupině, která si říká Wagner. Pro ruské úřady sice neexistuje, přesto její velitel Dmitrij Utkin má doposud vazby na ruskou rozvědku. 46letý voják z povolání byl do roku 2013 velitelem samostatného oddílu speciálních sil vojenské rozvědky GRU v Pskovské oblasti na severozápadě Ruska. Dodnes je podle informací petrohradského serveru Fontanka veden v rezervách rozvědky.
Podařilo se mu přežít debakl takzvaného Slovanského praporu, který bojoval v Sýrii v roce 2013. O rok později se objevil v Luhansku, kde si jeho skupina začala říkat podle něj Wagnerova. Utkin alias Wagner ji pojmenoval podle hudebního skladatele Richarda Wagnera, jehož hudbu si oblíbil nacistický diktátor Adolf Hitler.
Dmitrij Utkin je známý obdivem ke Třetí říši. V bojích na východní Ukrajině například odmítal nosit moderní helmu a vzal si na sebe na vybavení, které připomínalo Wehrmacht. Také uniformy svých mužů údajně přizpůsobil stejnokrojům nacistických ozbrojených sil.
Propojení Wargnerovy skupiny, která čítá několik stovek mužů, s ruskými úřady naznačuje i umístění výcvikového tábora. Ten se nachází ve městě Molkino v Krasnodarském kraji na západě Ruska. Na tomto místě je zároveň základna desáté nezávislé brigády rozvědky GRU.
Fontanka zároveň informuje, že některé z padlých wagnerovců vyznamenal sám ruských prezident Vladimir Putin. Medaile za statečnost dostali Andrej Jelmejev a Andrej Šrajner, kteří bojovali například o ukrajinské Debalceve na straně separatistů. Pohřbeni jsou v Toljatti na jihu Ruska. Petrohradskému serveru se podařilo zjistit, že Wagnerův prapor figuruje také v dokumentech, na kterých je Putinův podpis.
Ve skutečnosti se jedná o jednotku, která spadá pod soukromou bezpečnostní organizaci Moran. Ta má sídlo v Moskvě – což značí další napojení na Rusko – ale stopy jejích majitelů vedou na Britské Panenské ostrovy a k neznámým osobám v Belize ve Střední Americe.
Wagnerovci bojovali také v Sýrii. To dokládají snímky z telefonu padlého žoldáka, které zveřejnili islamisté a zachycují právě skupinu bojovníků z východní Ukrajiny. Podle informací Fontanky má prapor vlastní zdravotníky, moderní vybavení. Nebojují v něm navíc pouze Rusové, ale také žoldáci z Bosny a Hercegoviny nebo Srbska.
