Zeman vetoval školský zákon. Inkluze ale bude
Sporný školský zákon
AKTUALIZOVÁNO
1
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu školského zákona. Už dříve přitom tento krok avizoval jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Novela měla od roku 2017 přinést jednotné přijímací zkoušky na střední školy, od roku 2021 povinnou maturitu z matematiky nebo místa ve školkách i pro dvouleté děti. Novela nyní zamíří znovu do Poslanecké sněmovny, kde poslanci budou moci prezidentovo veto přehlasovat. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) přitom věřila tomu, že nakonec převáží argumenty a prezident novelu podepíše.
Ovčáček současně zveřejnil dopis prezidenta adresovaný předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi, v němž Zeman své důvody pro veto vysvětluje. Píše, že tak učinil především na základě doporučujícího dopisu Svazu měst a obcí České republiky. „Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna vrácený zákon neschválila a umožnila tak, aby po širší diskusi byl školský zákon upraven tak, že bude zajišťovat rozvoj vzdělání takovým způsobem, jenž bude založen na reálných základech,“ uvádí Zeman.
V minulosti sice Zeman důrazně kritizoval plány inkluze ve školství, těch se však tato novela netýká. Nová pravidla inkluze byla schválena loni na jaře v jiné novele, kterou prezident už podepsal a začnou platit od září.
Při jednání o aktuální novele se návrhy na odklad inkluzivních změn rovněž objevily. Výtky k nim měl sněmovní školský výbor, který prosazoval odklad nových pravidel společného vzdělávání žáků se speciálními potřebami v běžných školách. Důvodem návrhu odkladu byla snaha poskytnout školám čas se na ně připravit. Senát ale novelu schválil beze změn.
Ministryně školství Valachová nechtěla předem o Zemanově vetu spekulovat. „Jen chci říci, že novelu školského zákona potřebujeme, prošla oběma komorami Parlamentu, je za ní obrovské úsilí a dřina a souvisí s ní také nemalé finanční prostředky a další systémové kroky,“ uvedla.
Později v reakci na prezidentovo veto novely uvedla, že důvody pro odmítnutí garance míst ve školkách neexistují. „Prezident vetoval povinné přijímací zkoušky na střední školy, maturitu z matematiky a záruku míst pro děti v mateřských školách. Samozřejmě, že nejsem ráda. Řada obcí v minulosti zcela rezignovala na to zajistit rodičům místa pro jejich děti. Tímto krokem se rodičům opět nepomůže, a to ani ve slaďování rodinného a profesního života. Obce mají také konečně příležitost čerpat evropské i národní prostředky pro kapacity škol. Poprvé koordinujeme programy a vyhlašujeme nové (doposud chybějící) pro rok příští. Důvody pro odmítnutí garance míst neexistují. Jsem zklamaná i za rodiče,“ napsala Valachová na svém Facebooku.
Po prostudování stanoviska Svazu měst a obcí, o které se prezident opírá, ministryně jeho obsah ostře zkritizovala. „Rozhodně budu v nejbližších dnech jednat s předsedou Svazu měst a obcí. Budu si chtít vyjasnit, na základě jakých skutečností svaz argumentuje tyto své argumenty spočívající v tom, že nejsou zajištěny finanční prostředky pro dobudování kapacit mateřských škol,“ řekla Valachová.
Pro novelu byla většina senátorů
39 z 67 přítomných senátorů schválilo novelu 20. dubna, a to navzdory doporučení svých výborů, aby odmítli uzákonit nárok dvouletých dětí na místa v mateřských školách. Nyní jsou do školek přijímány zpravidla tříleté děti.
Změna má platit od roku 2020 a podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) je přirozenou reakcí na demografický vývoj. Má umožnit matkám, aby se dříve vrátily do zaměstnání. Na jejich děti ve školkách budou dohlížet chůvy. Kritici návrhu argumentovali tím, že školky by neměly být odkladištěm dětí, a preferovali výchovu v rodině.
