1

Zeman a Babiš chystají balkánskou výhybku

Témata: ,

Miloš Zeman a Andrej Babiš jsou považováni za nezpochybnitelné lídry tuzemské politiky. První prostě z toho důvodu, že je prezident, který má podle některých komentátorů značnou šanci vyhrát napřesrok druhé volby už v prvním kole. Ten druhý bývá obdivován za výsledky v průzkumech veřejného mínění, ve kterých se otevírá dokonce perspektiva, že v příští sněmovně bude mít absolutní většinu.

Proto překvapuje, že si minulý týden nevysloužil větší pozornost Babišův výrok o tom, že hnutí ANO nepostaví v prezidentských volbách kandidáta. Tím Zeman přišel o potenciálně hlavního soupeře v ministrovi obrany Martinu Stropnickém a spolu s tím získal lepší vyhlídku, že volby opravdu vyhraje v prvním kole. Proč vyšel Babiš Zemanovi tak daleko vstříc, je také jasné. Hraje na jistotu a připouští, že podzimní volby nemusí vyhrát s bůhvíjakým náskokem. Pak bude potřebovat vstřícného Zemana, který mu svěří nominaci na premiéra, i kdyby se na většině ve sněmovně domluvilo pár stran z nižších míst volebního žebříčku.

Češi se tak z výroku vicepremiéra Babiše nepřímo, zato však exaktně dozvěděli, kdo bude v příštích letech řídit jejich zemi. Muselo by se stát něco nečekaného, aby se politika nevydala balkánským směrem, tedy k poměrům, které ovládá jeden silný politik či oligarcha.

55 procent pro Vučiće

Jak by to mohlo vypadat, se mohou Češi předem podívat do Černé Hory nebo Makedonie za vlády Mila Dukanoviće, resp. Nikoly Gruevského, nebo na kultivovanější Bulharsko Bojka Borisova. Rumunsko má nakročeno, model silného vůdce však zatím ztroskotal na konzervativním prezidentovi a nedávných lidových protestech. Také slovenskému lídrovi Robertu Ficovi překazily tažení za ovládnutím celého systému prezidentské volby před třemi lety. Ideálně se balkánský vzor daří realizovat Srbům, respektive jejich vůdci Aleksandru Vučićovi (47 let). Proevropský konzervativní politik Vučić byl před dvěma týdny zvolen prezidentem, když hned v prvním kole získal 55 procent hlasů. Jeho hlavní konkurent Saša Janković měl 16 procent. Vučiće porazil pouze ve třech centrálních čtvrtích Bělehradu, kde také záhy po volbách začaly demonstrace „proti diktatuře“.

Mnozí zahraniční komentátoři se divili, proč se Vučić pustil do tak dobrodružného podniku, když prezident má i v Srbsku spíše reprezentační roli a zemi řídí premiér. Tímto premiérem dosud nebyl nikdo jiný než Vučić, který už dvakrát za sebou získal v bělehradské sněmovně absolutní většinu poslanců. Tím ovšem na sebe komentátoři pouze prozradili, že srbským poměrům nerozumějí. Už prezident z let 2004–2012 Boris Tadić nastolil model, podle kterého o všem rozhoduje hlava státu, odpovědnost však nese vykonavatel jeho příkazů, ministerský předseda. Jde jen o to, aby prezident dosadil do premiérské funkce podřízeného stranického kolegu.

Zřetelně stejnou ambici měl v roce 2013 prezident Miloš Zeman, pro odpor sněmovny však vládu své strany SPOZ neprosadil. Nevyšel ani pokus s lánským pučem. Teď už je zřejmé, že čistý srbský model v dohledné době prosadit nepůjde. I když bude Zeman hlavním představitelem státu, bude muset tolerovat sebevědomého a nezávislého, i když vstřícného premiéra Babiše. Ani kompromis dvou silných figur není ze srbského pohledu nic neobvyklého. Také prezident Tadić se musel zpočátku domluvit s premiérem Vojislavem Koštunicou, Vučić v roli premiéra musel zase nějaký čas trpět jako prezidenta Tomislava Nikoliće.

Musí je obdivovat každý

Přímočarý tah, jak získat co největší moc bez ohledu na okolnosti, je vlastnost, kterou mohou balkánští politici imponovat spíše opatrným Středoevropanům. Zdejší politici, a to se týká i Zemana, si dosud dávali velkou práci s tím, aby občany přesvědčili, že je k vládnutí předurčují jejich mimořádné výkony ve prospěch veřejného zájmu, nebo aspoň předpoklady k těmto výkonům. Skutečně se přitom o takové výkony snažili.

Takovými kličkami se politici Balkánu nezdržují. Dokážou však s pomocí podřízených médií připravit efektivní volební kampaň, zajišťující potřebný počet hlasů politikovi, kterého je možné obdivovat pro jeho sílu, odvahu a rozhodnost. S podobným typem kampaně se Češi v nejbližší době setkají nejspíš hned dvakrát, při sněmovních i prezidentských volbách. Bude zajímavé sledovat tuzemského voliče, jestli schválí použití již připravené výhybky na Balkán.

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.