Babiš zachraňuje úřednici, od které má dotace

Tři firmy z Babišova Agrofertu inkasovaly miliony na výzkum od Technologické agentury. Teď vicepremiér Andrej Babiš (ANO) zachraňuje předsedkyni agentury Rut Bízkovou, kterou chce vyměnit vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) i vládní Rada pro výzkum a vývoj.

Vládní výzkumná rada zvolila koncem února za předsedu Technologické agentury vysokého úředníka ministerstva průmyslu Petra Očka. Zvítězil o hlas nad Rut Bízkovou, která agenturu řídila v uplynulých čtyřech letech.

V středu večer musí verdikt radních potvrdit vláda a poprvé v historii nepůjde o formalitu. Výzkumnou radu sice řídí vicepremiér Pavel Bělobrádek, nezvolení Bízkové však tvrdě kritizoval jeho vládní kolega Andrej Babiš. „Je fakt zarážející, že pan Bělobrádek ignoruje názor odborné veřejnosti, ale je to jeho kompetence, a jak sám říká v médiích, názor akademické obce pro něj není směrodatný,“ rozzlobil se ministr financí v Hospodářských novinách.

Tím se Babiš opět dostal do střetu zájmů. V uplynulých dvou letech získaly od Technologické agentury jeho firmy Fatra, Precheza a Výzkumný ústav organických syntéz celkem 22,8 milionu na výzkum. Miliardář tedy v roli ministra hájí úředníci, od které dostává peníze.

Revanš za schválené projekty

Babiš mimoděk upozornil, že jeho případ je pouze menší částí gigantického konfliktu zájmů, který se projevil při volbě nového předsedy Technologické agentury. Miliardář totiž upřesnil, koho myslí těmi akademiky, kteří by chtěli udržet v čele agentury Bízkovou: „Co na tom, že Bízková dostala nominací 58 a nový šéf pouze dvě?“ postěžoval si.

Dosavadní předsedkyně skutečně získala 53 nominací, z toho od jedenácti veřejných univerzit, sedmi ústavů Akademie věd, osmnácti dalších ústavů, šestnácti soukromých firem či jejich zájmových sdružení a od ministerstva zemědělství. Tento seznam by mohl posloužit jako užitečný podklad pro přehled největších příjemců z každoročního třímiliardového balíku, který agentura rozděluje.

V uplynulých dvou letech byly vyhodnoceny čtyři soutěže v programech Alfa, Gama, Epsilon a Omega. Přes deset žádostí o podporu bylo schváleno Technické univerzitě Liberec a Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, přes pět úspěšných projektů si připsaly pražská Zemědělská univerzita, Palackého univerzita v Olomouci, Výzkumný ústav vodohospodářský, Centrum dopravního výzkumu a Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Těchto šest institucí nominaci Bízkové poskytlo. Za nevděčníky mohou být považování stejně úspěšní výzkumníci z pražské, brněnské a ostravské techniky, kteří doporučení dosavadní ředitelce neposlali, když zřejmě nepovažovali za nutné se vedení agentury podbízet. Pověst Karlovy univerzity v tomto směru zachránila Filozofická fakulta. Nominací zřejmě reagovala na to, že loni získala grant na projekt, který měl Vězeňské správě doporučit, kdo z vězňů si zaslouží podmínečné propuštění.

Také z přehledu výzkumných ústavů, které poskytly nominaci Bízkové, lze odhalit, že se jen výjimečně namáhali ti, kdo v uplynulých dvou letech žádné peníze nedostali.

Výzkum neukázněných chodců

Právě projekt pražských filozofů může posloužit za příklad, jak se Technologická agentura vzdálila svému deklarovanému poslání podpořit vývoj nových technologií. Víc než krok s fakultou drží i Centrum dopravního výzkumu, které například v jednom z projektů navrhuje, jak omezit „neoprávněný vstup chodců“ do vozovky.

Proto nepřekvapí, že zvolený předseda Očko hodlá dosavadní dotační praxi změnit. V první řadě prý chce dosáhnout, aby se v běžném ekonomickém provozu uplatnilo víc než 11 procent výstupů z podpořených projektů.

Negativní statistika přitom platí, i když o projekty musí s akademickými ústavy vždy požádat také firmy a i když stát podporuje také velké mezinárodní koncerny typu Siemens nebo Skanska. Společnost Siemens ostatně patří do seznamu Babišových „akademiků“, nechybí v něm ani tuzemský výrobce nemocničních lůžek Linet, který od agentury rovněž pobírá podporu. Když Bízková neuspěla ve volbě nového šéfa agentury, majitel Linetu Zbyněk Frolík tvrdě kritizoval vládní výzkumnou radu jménem Svazu průmyslu a dopravy.  

Dosavadní předsedkyně Bízková se ozvala proti výkladu, podle něhož získala nominace na další období od institucí, které v uplynulých dvou letech agentura nejvíc podporovala. „Technologická agentura podporuje téměř všechny subjekty, které se podílejí na tzv. aplikovaném kolaborativním výzkumu, tedy na společných projektech, kde spolupracují výzkumné organizace a firmy,“ uvedla Bízková. Nemohla ji proto nominovat žádná vědecká instituce ani firma, která v minulosti nic nedostala.