Kdo je Marian Kotleba? Župan s hnědou minulostí a teď i poslanec

Založení domobrany, vyhošťování imigrantů, obrana před „cikánským terorem“ a nebo vystoupení z Evropské unie. To jsou jen některé kroky, které ve svém programu slibuje Lidová strana naše Slovensko (LS NS) slovenského populisty Mariana Kotleby. Doposud spíše okrajová strana se v sobotních volbách dostala do slovenského parlamentu s přibližně 8 % hlasů. Volební úspěch LS NS ale vyděsil část slovenské veřejnosti. Kotleba, který dosud působil ‚jen‘ jako župan Banskobystrického kraje, se totiž netají svými sympatiemi k fašistickému Slovenskému státu. Dosavadní ministr zahraničí Slovenska Miroslav Lajčák jeho uskupení označuje za neonacistické.

Preference Kotlebovy strany LS NS se zvýšily zejména v posledních měsících. V sobotních parlamentních volbách uspěl s přibližně osmi procenty. Je ovšem otázkou, jak se Kotlebovi bude v parlamentu dařit. Předseda slovenských socialistů a zároveň vítěz voleb Robert Fico totiž uvedl, že s Kotlebou by do koalice nešel. „Hodnotově jsme tak daleko od sebe, že to nepřichází v úvahu,“ řekl Fico o případné povolební spolupráci.

Samotní ‚Kotlebovci‘ prý úspěch ve volbách očekávali. „Přesvědčili jsme se, že průzkumy jsou odtrženy od reality, vůle lidí je úplně někde jinde,“ řekl v povolební diskusní relaci veřejnoprávní RTVS člen strany Milan Uhrík. Uhrík také odmítl výtky, že LS NS je neonacistickou stranou. „Nejsme žádní fašisté ani neonacisté. „Někomu můžeme připadat tak trochu jako extremisté ve srovnání s vlažným přístupem takzvaných standardních politických stran, které si 26 let předávají žezlo a na Slovensku nic reálně nezměnily,“ dodal.

Uniformy, Hlinka a banditi slovenského povstání

Kontroverze kolem Mariana Kotleby budí například jeho vztah ke slovenské historii. Župan Banskobystrického kraje se totiž netají svými sympatiemi k fašistickému Slovenskému státu, který byl za druhé světové války satelitem nacistického Německa. Kotleba se rád odkazuje na kontroverzní osoby slovenské historie jako byl Andrej Hlinka nebo Jozef Tiso. Ostatně i na veřejných vystoupeních se Kotleba někdy objevil v uniformě, která připomínala druhou světovou válku.

Ilustrativní je ostatně i jeho vztah ke Slovenskému národnímu povstání (SNP), které jinak představuje jeden ze zásadních milníků slovenských dějin. Například v roce 2014 u příležitosti výročí SNP vyvěsil na budově úřadu Banskobystrického kraje transparent s nápisem: „Yankees go home. Stop NATO“. O rok později – opět u příležitosti výročí SNP – se na budově úřadu pro změnu objevily černé prapory. Kotleba část Slováků pobouřil i výrokem, kdy účastníky povstání označil za „bandity“.

Čtěte také: Kotleba na výročí SNP vyvěsil černé prapory. Hrozí mu stíhání

Kritiku jeho úřadování v Banskobystrickém kraji vyvolalo i rušení některých dotací, jež měly podporovat různé projekty. Například v září 2015 zrušil dotaci projektu Strop extremismu, který iniciovalo jedno místní divadlo. Kotleba, který v pozici župana o přidělování grantů spolurozhoduje, své kroky pro slovenská veřejnoprávní média odůvodnil tím, že „při posuzování projektů nehodnotí jen finanční, ale i morální aspekty předkládaných projektů“.

Jeho kroky ve funkci župana ostatně korespondují s tím, co jeho strana LS NS uvádí ve svém programu. Strana totiž otevřeně prohlašuje, že „výchovu a vzdělávání mládeže postaví na tradičních národních a křesťanských hodnotách“. Kotlebovci stejně tak slibují, že „nedovolí registrované partnerství a adopce dětí úchyly“, čímž zřejmě odkazují na homosexuály a příslušníky dalších sexuálních menšin. Strana v programu hovoří i o „prošetření činnosti zahraničních nevládních organizací“.

‚Valí se na nás hordy muslimských imigrantů‘

Kotlebova strana, která se v sobotu dostala do nejvyšších pater slovenské politiky, slibuje i rázný postup vůči imigrantům a dalším údajně nepřizpůsobivým skupinám obyvatel. „Jako by nestačilo to, že tu máme cikánský problém, už se na nás valí hordy muslimských imigrantů,“ píše se v programu LS NS. Strana dodává, že odmítá „páchat národní sebevraždu“ a že „nepřijme ani jednoho imigranta“. Ty přistěhovalce, které na Slovensko natlačila EU, pak strana slibuje vyhostit.

Protiimigrační rétorika LS NS se do určité míry podobá tuzemským stranám a hnutím, jež se vymezují proti islámu. I Kotlebova strana volá v souvislosti s migranty po lepší ostraze hranic a obviňuje současnou vládu Roberta Fica z údajné podpory migrace. Stejně tak je zřejmý odpor k Evropské unii a „diktátu z Bruselu“. Kotleba v programu rovněž slibuje, že se zasadí o vystoupení z NATO, což je podle něj „zločinecký pakt“.

Romové, imigranti a homosexuálové ale nejsou ti jediní, kdo v minulosti museli čelit Kotlebově zlobě. Například loni na podzim podala Kotlebova strana trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli výstavě neziskové organizace Post Bellum, která pojednávala o Židovce Štěfánii Lorándové. Ta za druhé světové války pomáhala Židům utíkat z okupované Evropy a působila v protinacistickém odboji. Kromě toho ale byla členkou sionistické organizace, v čemž Kotleba spatřoval propagaci sionismu, který považuje za „formu rasizmu a rasové diskriminace“.

Čtěte také: Kotleba útočí na Post Bellum. Podal žalobu kvůli ‚sionismu‘

Kvůli výše zmíněným skutečnostem proto Kotleba musel čelit obviněním z inklinace k neonacismu. Například britská veřejnoprávní stanice BBC krátce po jeho zvolení informovala o vítězství slovenského ‚neonacisty‘.

V souvislosti se svými aktivitami ostatně musel čelit i trestnímu stíhání. Když totiž kandidoval na banskobystrického župana, uvedl ve svém letáku, že „odstraní nespravedlivé zvýhodňování nejen cikánských parazitů“. Kvůli tomu musel čelit obvinění z hanobení národa, rasy a přesvědčení. Soud ho ale později obvinění zprostil.

Stejně tak byl Kotleba trestně stíhán za to, že na setkání u příležitosti 70. výročí založení válečné Slovenské republiky zakřičel pozdrav tehdejšího autoritářského státu „Na stráž!“. Slovenská prokuratura ale trestní stíhání v roce 2009 zastavila a své rozhodnutí zdůvodnila tím, že Kotlebovi nelze prokázat, že chtěl úmyslně projevovat sympatie k extremismu.