Vláda v kontrole veřejných financí selhala. Nový zákon narazil v Senátu

Současná koaliční vláda nezvládla připravit zákon, který by zajistil pořádnou kontrolu veřejných financí. Nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí Senát drtivou většinou odmítl. Některým senátorům se nezdá dobrý a neřeší podle nich problémy nyní platné legislativy. Jen by se jím posílila moc ministerstva financí a vznikly by velké nároky na města, kraje a různé státní instituce. Normu tak bude muset znovu projednat Sněmovna, která může veto horní komory přehlasovat.

„Ten návrh má řekněme dvě základní vady. Ta první je, byť to bylo slibováno, že neodstraňuje duplicitu některých kontrol a ani nezjednodušuje vlastní provádění kontroly. A ta druhá vada, to jsou některé faktické chyby a nedostatky,“ uvedl pro server Echo24 senátor Miloš Vystrčil (ODS). Vystrčil je zároveň členem Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, v němž se zákon projednával a jehož členové jej nedoporučili schválit. Nepodpořil jej však garanční výbor a nakonec ani drtivá většina Senátu.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Předseda senátorů vládní ČSSD Petr Vícha poukázal mimo jiné na to, že zákon neomezí duplicitní kontroly stejné věci různými státními orgány, což horní komora požadovala. Uvedl také, že kontrola je v novém zákoně popsána ve 30 paragrafech, zatímco v nynějším zákoně na to stačí paragrafů devět.

Odborníci se přitom vesměs shodují, že nová úprava je potřeba a že zákon o kontrole veřejných financí z roku 2011 není dostatečný. Zákon má přitom velký význam, protože měl na nátlak Evropské komise i Nejvyššího kontrolního úřadu zajistit lepší kontrolu nad tím, jak stát utrácí peníze daňových poplatníků. Podle komentátora Týdeníku Echo Petra Holuba by význam měl, kdyby něco nového opravdu přinesl.

Dosud se peníze rozdělovaly v režimu kolektivní neodpovědnosti, kdy si sice ministr či vláda rozhodovali o miliardách, za správný postup však zodpovídal úředník, jemuž politik nařídil, aby podepsal výdajový doklad. Na tom by se nic nezměnilo ani schválením nového zákona, nemluvě o tom, že ministr financí by mohl i nadále jakoukoli sankci za plýtvání či rozkradení veřejných peněz odpustit. Zákon se připravoval tři roky, měl několik verzí a výsledkem je fakt, že ani nadále nesmí nikdo rozhodnutí vrchnosti stíhat, píše Holub.

Více pravomocí pro ministerstvo financí?

Vystrčilovi se nelíbí, že zákon přinese více administrativy, protože zavádí takzvaný vrchní audit, který by měl pracovat pod ministerstvem financí. „Jen když si představíte, že ministerstvo financí by mělo svůj vnitřní audit – ministr by měl k dispozici interní audit, který kontroluje procesy a nastavení různých procesů, – a pak má vrchní audit, který taky patří pod něj a ten by zřejmě kontroloval, že ten první audit funguje dobře?“ uvedl Vystrčil. Ministerstvo v návrhu navíc počítá také se zřízením vládního Výboru pro audit a se vznikem menších výborů na jednotlivých ministerstvech.

Tím se nabízí otázka, zda by vše nepřineslo ještě více pravomocí resortu financí. V teď platném znění zákona je takzvaná veřejnosprávní kontrola ministerstva, která má jinou funkci, než by měl vrchní audit. „Pokud má být nezávislý, tak nechápu, proč je pod ministerstvem financí. To se najednou dostává do úplně jiné pozice než ostatní ministerstva,“ dodal Vystrčil, podle kterého tak dochází k narušení nezávislosti. Pokud by měl nějaký vrchní audit existovat, měl by podle něj spadat pod premiéra, nikoli pod ministra financí.

To ale rozporuje sám resort financí. „Pravomoc ministerstva financí se touto koncepční změnou neposiluje, ale mění,“ uvedl pro server Echo24 Jakub Vintrlík z resortu. Návrh zákona podle něj zužuje a přesně definuje okruh subjektů, u kterých bude resort vrchní audit vykonávat. Dle stávajícího zákona o finanční kontrole je ministerstvo financí například oprávněno vykonávat kontrolu i u obcí a krajů, pokud jsou příjemci dotací ze státního rozpočtu nebo fondů EU.

„Třešničkou na dortu je potom velmi zúžená definice cíle řízení a kontroly veřejných financí, která v těch nejhorších případech může vést i k nesmyslné kriminalizaci představitelů samospráv a dalších institucí. Pokud součástí cíle návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí není na rozdíl od v současnosti platného zákona o finanční kontrole například zajištění souladu s právními předpisy nebo transparentnosti, je evidentní, že tady někdo něco významně zanedbal nebo opomněl,“ uzavřel své hodnocení zákona senátor Miloš Vystrčil. Podle Vintrlíka je ale něco takového samozřejmé a proto to nemusí být v zákoně uvedené.

Zákon se týká všech organizací, které jsou správci kapitol státního rozpočtu. Jde o ministerstva a další státní úřady. Dále se týká státních fondů, měst, krajů, zdravotních pojišťoven, hlavního města Prahy, městských obvodů, Správy železniční dopravní cesty, příspěvkových organizací zřízených krajem nebo městem a školských zařízeních zřízených ministerstvem.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Sněmovna ztraceného času