Cenu Mynářovy vily prověří ministerstvo financí. Může doměřit daň

Mynářovy nákupy

Cenu Mynářovy vily prověří ministerstvo financí. Může doměřit daňNOVÉ
Domov

Jan Kálal

Je 5,5 milionu korun za vilu v Praze-Strašnicích odpovídající cenou? Nebo je suma, kterou za dům zaplatil hradní kancléř Vratislav Mynář, výrazně podhodnocená? To bude teď zjišťovat finanční správa, která spadá pod ministra financí Andreje Babiše (ANO). Sám Babiš nad obchodem už vyjádřil pochybnost. Úředníci nyní můžou hodnotu domu přepočítat a požadovat doplacení daně.

Součástí každého realitního obchodu je také daň. V případě starších domů, jako je Mynářova vila na Praze 10, je to daň z nabytí nemovitých věcí. Ještě předloni se jmenovala daň z převodu nemovitosti, byla ve výši čtyř procent a platil ji vždy prodávající. Od loňského ledna může peníze odvést i ten, kdo si nemovitost kupuje – pokud se na tom obě strany dohodnou. Jak je to v případě smlouvy mezi kancléřem a prodávajícím, advokátem Vítem Širokým, nikdo z nich neupřesnil.

Ale bez ohledu na to, komu daňová povinnost připadla, stát přezkoumává cenu nemovitosti. Kvůli stanovení základu daně. První z možností je podpořit smluvní cenu znaleckým posudkem. Mynář ovšem řekl, že si žádný posudek vypracovávat nenechal a pouze si na katastru nemovitostí zjistil cenu, za kterou vilu koupil její předchozí majitel. Tedy právník Široký.

Čtěte také: Mynářova ruina? Kupoval jsem de facto pozemek, hájí se kancléř

Úředníci to Mynářovi se Širokým spočítají

V takovém případě se ale obchod neobejde bez detailního popisu domu, který měnil svého majitele. Cílem je zjistit takzvanou směnnou hodnotu, která vychází z cen obdobných nemovitostí v daném místě a čase. Tedy se zohledněním druhu, polohy, účelu, stavu, stáří, vybavení a stavebně technických parametrů domu.

„Prakticky to znamená, že pokud si poplatník vybere tento způsob určení nabývací hodnoty, vyčíslí si v daňovém přiznání zálohu ve výši procent sjednané sjednané ceny, kterou zaplatí ve lhůtě pro podání daňového přiznání,“ uvedla pro deník ECHO24.cz mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. „K daňovému přiznání nedokládá znalecký posudek, ale je povinen vyplnit přílohy daňového přiznání pro jednotlivé nabývané nemovité věci, kde uvede přesnou identifikaci nemovitosti, stavebně technické parametry a údaje vztahující se k bezprostřednímu okolí nabývané nemovitosti,“ dodala.

Právě úřednický propočet, který bude vycházet z cen okolních nemovitostí i detailního stavu domu, by mohl leccos říct o tom, nakolik částka 5,5 milionu korun za vilu v Praze odpovídá realitě.

V dalším kroku pak úředníci vypočtou směrnou hodnotu, 75 procent z ní vezmou jako „srovnávací daňovou hodnotu“. A výsledek porovnají s cenou ve smlouvě, aby stanovili základ daně. Pokud i po takovém výpočtu smluvní cena obstojí, už se dál nic neděje. Pokud je ale vyměřená daň vyšší než záloha, vystaví stát platební výměr a dotyčnému dá 30 dní na jeho uhrazení.

Čtěte také: Na návštěvě u Mynáře. Chybí koupelna, ale ruina to není

Krácení daně nízkou cenou? Prakticky nemožné

Právě úřednický propočet, který bude vycházet z cen okolních nemovitostí i detailního stavu domu, by mohl leccos říct o tom, nakolik částka 5,5 milionu korun za vilu v Praze odpovídá realitě. Jestli museli doplácet nějakou daň, by museli ale říct veřejnosti Široký nebo Mynář. Sami úředníci jsou totiž v daňových záležitostech vázáni mlčenlivostí.

Celá poměrně složitá konstrukce výpočtu daně má pro oba aktéry obchodu také jednu výhodu. Jenom velmi obtížně se mohli dopustit trestného činu krácení daně. „Systém je nastaven tak, aby eliminoval tato rizika,“ zmínila mluvčí Petlachová.