Co dělá Vít Bárta? Jezdí na koni a žaluje Škárku s Kočí

Užívá si volného času a nemusí se starat o peníze. Bývalý ministr dopravy Vít Bárta v rozhovoru pro ECHO24.cz mluví o své roli ve Věcech veřejných, plzeňské hantýrce ODS, čerstvě podané žalobě i o svých zkušenostech s Janou Nagyovou. Přidává také pikantní detaily k filmu Bony a klid 2 a názor na hnutí Úsvit. Odmlčí se jen, když přijde řeč na vynášení odposlechů lobbisty Romana Janouška z BIS.

V posledních měsících prakticky nejste vidět. Jak žijete?

Jezdím na koni a moc rád teď jezdím na kole v Třeboni. Vůbec se věnuji víc koníčkům, které jsem obzvlášť v posledních letech zanedbával. Když jsem byl ministrem dopravy, seděl jsem na koni jednou za půl roku, teď to doháním.

A co vás zaměstnává pracovně?

Pomáhám lidem, kteří se v politice dál snaží prosazovat hodnoty, které jsem prosazoval já a Věci veřejné. A pomáhám poslancům VV, když se na mě obrátí.

Co se týče rasistické kampaně s ovečkami, dovolte mi pouze konstatovat, že jsem rád, že VV v evropských volbách kandidují s Johnem samy.

Jak konkrétně?

Rád jsem seznámil Johna Boka ze spolku Šalamoun s poslancem Davidem Kádnerem, který spolu s Radkem Johnem prosazuje ve sněmovně úpravu paragrafu nutné obrany v trestním zákoníku. Měla by zabránit mnoha nespravedlnostem, na které spolek Šalamoun léta upozorňuje. Pokud vás doma překvapí zloděj a vy mu omylem v rozespalosti rozbijete lampičkou hlavu, tak nakonec strávíte několik let ve vězení za ublížení na zdraví. To je věc, u které jsem rád, že se za ni bojuje. Vláda sice s návrhem nesouhlasí, Radek John ale nasbíral pod petici za nutnou obranu už 6000 podpisů.

Poslanci VV se do sněmovny dostali na kandidátkách Úsvitu přímé demokracie. Co si myslíte o směřování hnutí Tomia Okamury, které do evropských voleb vsadilo na xenofobní kartu? Nepoškodí spolupráce s ním vaše zákonodárce?

Předseda VV Jiří Kohout s našimi poslanci žádá, aby Úsvit zveřejnil financování kampaně do Senátu ve Zlíně stejně jako nyní do Evropského parlamentu. Okamurovo mlčení je možná dobrou strategií, jak vysedět problém, ale pro VV je nepřijatelné pochybnosti, na které upozornil Reflex, nevyvrátit. Co se týče rasistické kampaně s ovečkami, dovolte mi pouze konstatovat, že jsem rád, že VV v evropských volbách kandidují s Johnem samy.

Jaká je vaše oficiální role ve VV? Vidím, že máte ještě manžetové knoflíčky s logem strany...

Jsem zaprvé členem VV. Zadruhé jsem členem plzeňských VV. A mezi Plzeňským krajem a Prahou dál cestuji.

Málo se ví o tom, že když Vít Olmer psal jeho scénář, hodně se zabýval myšlenkou, jak se z veksláků stali kmotři nebo politici. Osou filmu i knihy prochází vekslák, který je hodně inspirován osudy Romana Jurečka.

Výrazným politikem z Plzeňska je Jiří Pospíšil, který tu ještě s ODS vyhrál krajské volby, teď kandiduje spolu s TOP 09 do Evropského parlamentu. Vy Pospíšila moc nemusíte. Proč?

Jestli bylo něco důležitého udělat, tak světu ukázat plzeňského kmotra ODS Romana Jurečka. Lidé toho o něm příliš nevěděli.

O propojení Pospíšil-Jurečko se toho hodně napsalo. Ale zatímco první z ODS odešel, druhý tu zůstává. Sám Pospíšil to prezentuje tak, že vazba mezi nimi nemohla být proto tak pevná.

Z mého pohledu je to přesně obráceně. V momentě, kdy došlo k popularizaci pana Jurečka, bylo zcela evidentní, že za panem Pospíšilem do TOP 09 nemůže. Ale přesto to v žádném případě neznamená, že by Roman Jurečko ztratil vliv na svého koně Jiřího Pospíšila.

Vy sám máte na Plzeňsku ještě politické ambice? Před dvěma lety jste prohlašoval, že tu budete kandidovat na hejtmana. Loni jste se nedostal o pár hlasů do sněmovny.

Získal jsem tu 14 500 hlasů a poslancem jsem se nestal o rovných 175 hlasů. Vede mě to k tomu, že nechci zklamat své voliče. Ale nepovažuji za správné být na Plzeňsku lídrem komunálních aktivit. Snažím se dál podporovat lidi, kteří se za rok a půl sdružili kolem mé plzeňské kavárny. Setkáváme se každý pátek od pěti hodin ve vinárně Jadran v Plzni. Snažím se tam vozit i zajímavé hosty.

Například?

Přivezu třeba Simonu Chytrovou a Radka Johna, kteří si budou povídat s Plzeňany o filmu Bony a klid 2. Málo se ví o tom, že když Vít Olmer psal jeho scénář, hodně se zabýval myšlenkou, jak se z veksláků stali kmotři nebo politici. Osou filmu i knihy prochází vekslák, který je hodně inspirován osudy Romana Jurečka. Ať už tím, že si jako správný zbohatlík koupil místo psů dvě kozy, které se jmenují Hugo a Boss. Až po myšlenku, že je jednodušší ovládat město ne z radnice, ale z restaurací.

Oproti panu Babišovi, který je minimálně v zemědělství největším příjemcem dotací v České republice – v řádu miliard korun ročně, tak já jsem své podnikání neměl spojené ani s funkcí ministra dopravy. Ani s vládou nebo politikou jako takovou.

A vaše politická budoucnost? Říká si Vít Bárta, že má teď dveře zpátky do politiky zavřené?

Jsem velmi vděčný za zkušenosti, které získávám v posledních měsících a které bych v politice jednoznačně nezískal. Můžete tomu říkat odstup. Můžete to mít za vykouknutí z akvária. Obzvlášť slovo pokora je to, které si mimo politiku v poslední době hodně připomínám. Až s odstupem si uvědomíte, že urputnost je emoce, která politice nesluší. Ale samozřejmě, že mě politika zajímá.

Máte čas na koníčky, pomáháte svým politickým následovníkům. Ale nic z toho nevypadá na práci spojenou s přísunem peněz. Už máte vyděláno dost a můžete si užívat?

Když jsem šel do politiky, tak jsem říkal, že si od státu nevezmu ani korunu. Svůj plat ministra i poslance jsem důsledně rozdal na dobročinné účely – vyúčtování visí dodnes na mých webových stránkách. Jako jsem nepotřeboval před vstupem do politiky peníze od státu, nepotřebuji je ani teď.

Chápete tedy zčásti možná i dalšího člověka, kterého jinak moc nemusíte, vicepremiéra Andreje Babiše (ANO)? I on tvrdí, že má peněz dost a že politika mu přináší akorát újmu.

Chci se vyvarovat své ješitnosti a nechci naskočit na linku srovnávání. Ale přesto mi nedá říct, že oproti panu Babišovi, který je minimálně v zemědělství největším příjemcem dotací v České republice – v řádu miliard korun ročně, tak já jsem své podnikání neměl spojené ani s funkcí ministra dopravy. Ani s vládou nebo politikou jako takovou. Myslím si, že to přeci jen je určitý rozdíl.

Lituji toho, že jsme tenkrát jako Věci veřejné neměly sílu odejít z koalice. Bouchnout dveřmi a odejít do opozice.

Jsou to tři roky, co jste opustil funkci ministra. Pobyl jste tu zhruba tři čtvrtě roku. Nebyla chyba opustit post tak rychle? Byť to byla i reakce na to, co se o vás objevilo v médiích.

Lituji toho, že jsme tenkrát jako Věci veřejné neměly sílu odejít z koalice. Bouchnout dveřmi a odejít do opozice. Dnes bychom asi díky tomu byli lídři.

Odejít už tehdy na jaře 2011?

S Radkem Johnem jsme si v té době říkali, že výměna policejního prezidenta je příliš křehká. Že nemáme dotažené klíčové věci na ministerstvu dopravy. Že musíme nastartovat nezávislost justice a policie i efektivitu státu. Říkali jsme si, že když ještě chvíli vydržíme a budeme zevnitř bojovat za to, co není dotažené, že to zvládneme. Kvůli našim vlastním jsme to ale nezvládli. Kdybychom tenkrát odešli, asi by část lidí jako Karolína Peake zůstala na straně vlády. Ale my jsme si mohli ušetřit spoustu trapných chvil. Chvil, kdy jsme říkali, že něco chceme, slíbilo se nám to, a potom se to nemohlo splnit. A my nad tím přešlapovali.

V dobách, než Mirek Topolánek vyslovil dnes už vžité slovo kmotr, se ve stejné logice v plzeňské ódéesácké hantýrce používalo slovo taťka. Tatínek od Jirky je v tomto směru tatínek potažmo kmotr Jiřího Pospíšila Roman Jurečko.

Zklamal jste se hodně v lidech, se kterými jste přicházel do sněmovny?

Na tom bojišti jsem viděl Kalouska, Nečase a Jurečka, jak kupují Škárku, jak kupují Kočí. Podal jsem teď trestní oznámení a policie se zabývá mým křivým obviněním Škárkou a Kočí. Tehdy jsem viděl konkrétní viníky, kteří můžou za pád VV. Snažil jsem se to říct lidem, vysvětlit jim: Byl to atentát na nás, my jsme bojovali za správnou věc. Když jsem teď mimo hřiště, mnohem víc vidím zodpovědnost za špatný výběr našich lidí. Že oni jsou lumpové, to je pravda. Ale to, že jsme selhali, to je zásadnější.

Obvinění, že si Petr Nečas a Miroslav Kalousek kupovali Kristýnu Kočí a Jaroslava Škárku, máte nějak podložené?

U mého soudu zapadla zásadní nahrávka, kterou pořídila omylem sama Kristýna Kočí. Nahrávala si svůj vlastní rozhovor s ministrem Kamilem Jankovským. Ona v něm jasně říká, že chystá setup ve Věcech veřejných. Že má velmi velkou nabídku od Miroslava Kalouska. A že zvažuje i tu variantu od tatínka Jirky z okolí Petra Nečase.

Tatínka?

K soudu jsem dovedl několik lidí znajících plzeňské prostředí. V dobách, než Mirek Topolánek vyslovil dnes už vžité slovo kmotr, se ve stejné logice v plzeňské ódéesácké hantýrce používalo slovo taťka. Tatínek od Jirky je v tomto směru tatínek potažmo kmotr Jiřího Pospíšila Roman Jurečko. Pan Jurečko nezapírá, že se stýkal a stýká – včetně svých narozenin – jak s Kristýnou Kočí, tak s Jaroslavem Škárkou. Otevřeně i u mého soudu říkal, že když něco potřebovali, tak že jim rád pomohl.

A co Miroslav Kalousek?

Co se týče velmi velké nabídky od Miroslava Kalouska, tak je dobré připomenout nedávno zveřejněné odposlechy pana Šišky. Telefonuje si tu s otcem Kristýny Kočí, jestli by nebyl ochoten dělat nějaké IT zakázky na ministerstvu práce a sociálních věcí. V trestním oznámení, které jsem teď podal, upozorňuji na souvislost odposlechu pana Šišky s panem Kočím a velmi velké nabídky od Miroslava Kalouska. To jsou konkrétní stopy, které tam jsou. A dovolím si připomenout i jinou nahrávku – mezi Jaroslavem Škárkou a jedním svědkem u mého soudu. Pan Škárka tu přiznává, že poté, co se stane ve Věcech veřejných, počítali s rekonstrukcí vlády a s posílením jeho pozice.

Jsem přesvědčen, že takový Ivan Langer měl na spoustu věcí v Nečasově kabinetu výrazně větší vliv než Jana Nagyová.

Odposlechy jsou téma, které se týká i vás. Loni v listopadu jste byl podle informací v médiích obviněn z toho, že jste v roce 2009 navedl tehdejšího agenta BIS k vynesení odposlechů bývalého pražského primátora Pavla Béma s lobbistou Romanem Janouškem...

… Okolo podzimních událostí na toto téma existuje řada mediálních spekulací.

Tak je proberme. Je tam obvinění, nebo ne?

Kolem podzimu je řada mediálních spekulací. A moje velké neštěstí – proč jsem se i rozhodl rezignovat na pozici předsedy VV a nebýt teď aktivně v politice – je právě to, že jsem svázán tím, že nic z těch mediálních spekulací nemůžu ani vyvrátit, ani potvrdit. Jediné, co k tomu můžu říct, je, že mám mlčenlivost, abych neprozradil nějaké státní tajemství.

Mlčenlivost se týká i vašich údajných kontaktů s exdůstojníkem BIS?

Strašně se omlouvám. Ale znovu říkám, na podzim byla řada mediálních spekulací. Moje velká naštvanost je z toho, že nic nemůžu ani potvrdit, ani vyvrátit, ani komentovat. Protože nesmím.

Tehdy jste to bezprostředně komentoval. Říkal jste, že si nejste vědom, že byste se dopustil čehokoli nezákonného.

To samozřejmě platí. Vy jste se ptal ale na konkrétní věci a já vám říkám, že na ně nemůžu jakkoli odpovídat.

Tak ještě něco, co snad komentovat můžete. Média od pádu Nečasovy vlády plní jméno vrchní ředitelky premiérova kabinetu Jany Nagyové, nynější manželky Petra Nečase. Jakou s ní máte osobní zkušenost?

Jsem přesvědčen, že takový Ivan Langer měl na spoustu věcí v Nečasově kabinetu výrazně větší vliv než Jana Nagyová.

Je fascinující, jak se takový typ mohl stát premiérem. Je to něco jako němý herec. Nekomunikativnost je evidentně jeho vlastností a nikoli nějakým obranným mechanismem.

Také jste se s ní jako ministr a výrazná postava VV pravidelně setkával?

Nijak jsem to nezapíral. Zcela otevřeně říkám, že mě k tomu vedla introvertnost pana premiéra a jednal jsem po vzoru ministrů ODS. Zjistil jsem, že vykomunikovat s ním byť i oficiální agendu typu zařazení materiálu na program vlády a jeho projednání ve zkráceném termínu, byl problém. On to sice vyslechl, ale nic neřekl. V podstatě jediný způsob, jak z něho dostat i na takovéto lapidární věci odpověď, byla komunikace s Janou Nagyovou. Byla jednoznačně výrazně extrovertnější.

Máte pro takové chování nějaké vysvětlení?

Svého času jsem si myslel, že je to záměr premiéra. Vytvořit kolem sebe hradbu nekomunikace. Že je to nějaká jeho opatrnost. Ale čím dál více jsem přesvědčen, že je to opravdu jeho povaha. Je fascinující, jak se takový typ mohl stát premiérem. Je to něco jako němý herec. Nekomunikativnost je evidentně jeho vlastností a nikoli nějakým obranným mechanismem.

Před nástupem do politiky jste přes deset let vedl bezpečnostní agenturu a máte zkušenosti s prací policie. Nakolik vás loni v červnu překvapil zásah na Úřadě vlády?

Věci vyžadují určitý odstup. Já si na tento odstup chci ještě počkat. Mám pocit, že o těch věcech víme zatím velmi málo. A doufám, že se komplexnější pohled na všechny souvislosti ukáže.