Badmintonové míčky i toaletní papír. Írán uvalil embargo na výrobky z USA

Írán vs USA

Badmintonové míčky i toaletní papír. Írán uvalil embargo na výrobky z USANOVÉ 1
Svět
Echo24
Sdílet:

Írán zakázal dovoz 227 výrobků ze Spojených států amerických. Embargo uvalil například na toaletní papír, badmintonové míčky, kulečníkové stoly, produkty na holení, otvíráky, známky, žvýkačky, ocet nebo doutníky. Zákaz importu je zřejmě reakcí na červencovou dohodu o omezení íránského jaderného programu. Íránci v čele s duchovním vůdcem Chameneím takto chtějí zabránit americkému vlivu.

Íránská Organizace na propagaci obchodu vydala seznam zakázaných výrobků v pondělí 14. prosince, píše Rádio svobodná Evropa. Opatření přichází ruku v ruce s tvrzením zastánců tvrdé linie, kteří varují, že schválená dohoda o omezení íránského jaderného programu povede k ,,rostoucímu vlivu USA a infiltraci Američanů do Íránu“.

Zákony USA již několik desetiletí zakazují, aby americké firmy či občané navazovali s Íránem obchodní styky. USA a Írán totiž oficiálně přerušily diplomatické styky v roce 1979, kdy Íránci zajali 66 amerických rukojmí na velvyslanectví v Teheránu, z nichž většinu propustili až po 444 dnech.

Během íránské islámské revoluce došlo k zadržení zaměstnanců amerického velvyslanectví v Teheránu. 4. listopadu 1979 několik stovek íránských studentů obsadilo velvyslanectví USA a zajalo zde 66 amerických rukojmí. V noci ze 24. na 25. dubna 1980 došlo k neúspěšnému pokusu o jejich osvobození. Neschopnost osvobodit je byla jedním z hlavních důvodů porážky Jimmyho Cartera v prezidentských volbách roku 1980 s Reaganem. K vyřešení krize pomohla až alžírská vláda, která vstoupila do vyjednávání o propuštění. Po 444 dnech v íránském zajetí byli rukojmí propuštěni. Stalo se tak v den inaugurace 40. prezidenta USA Ronalda Reagana 20. ledna 1981, oficiálně jednu minutu po složení přísahy.

Ministr obchodu a průmyslu Reza Nematzadeh uvalil embargo na spotřební zboží z USA již v listopadu. Odůvodnil to tím, že je důležité zastavit ,,příliv amerického spotřebního zboží a zakázat produkty, které symbolizují přítomnost USA v Íránu“.

Nematzadeh tak prý citoval požadavek nejvyššího duchovního vůdce Íránu, faktické hlavy státu Sajjida Alí Chameneího. Ten chce posílit produkci Íránu s cílem vyhnout se americkým výrobkům. Chameneí opakovaně varuje před snahou USA infiltrovat se do Íránu. Podle něj toho chtějí Američané dosáhnout ,,za pomocí peněz a sexu“.

Na základě jaderné dohody má nicméně dojít k odstranění některých stávajících obchodních omezení. Americkým společnostem by mělo být povoleno prodávat Íránu civilní letadla a jejich části. Nadále ale pro Američany zůstane v platnosti zákaz podnikat v oblasti ropného průmyslu nebo spotřebního zboží. Na druhou stranu je nutné podotknout, že mnohé americké produkty, jako například iPhony či značkové tenisky, lze snadno sehnat na íránském černém trhu.

Čtěte také: Írán se dohodl s mocnostmi o jaderném programu

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články