Příběh válečných hrdinů je přibarvený, přiznali Rusové
BOLŠEVICKÝ MÝTUS
V zimě 1941 zničila jednotka 28 rudoarmějců pod velením generála Panfilova hned 18 německých tanků před branami Moskvy, přičemž vojáci fašistům vzdorovali do posledního muže. Tak to aspoň vždycky tvrdila oficiální komunistická propaganda. Takzvaní „Panfilovci“ byli v Sovětském svazu oslavovaní jako hrdinové a velké oblibě se těší i v dnešním Rusku. To by se však mohlo brzy změnit, protože ruský státní archiv odtajnil dokument, který dokazuje, že zdaleka ne všichni „Panfilovci“ přišli o život v boji.
O tom, že je příběh o „hrdinských Panfilovcích“ přinejmenším zkreslený, nepochyboval ani před odtajněním dokumentu téměř nikdo. Těch několik málo zbývajících, kteří se drželi hesla, že naděje umírá poslední, ale bylo nyní rovněž vyvedeno z iluzí . Ten den totiž ruský státní archiv odtajnil do té doby tajný dokument, který s definitivní platností potvrzuje to, o čem se do té doby jen spekulovalo – tedy, že příběh o „Panfilovcích“ je přibarvený.
Ve zmíněném dokumentu – jehož úryvky přeložené do angličtiny zveřejnilo Rádio Svobodná Evropa – sovětský vojenský prokurátor informuje vlivného člena politbyra Andreje Ždanova o tom, že legenda o „Panfilovcích“ „nekoresponduje s realitou“. Prokurátor upozorňuje například na to, že jeden z „Panfilovců“ jménem Ivan Dobrobabin, který měl podle oficiální verze zahynout v boji, musel střetnutí s Němci očividně přežít, protože byl dva roky po válce zatčen za vlastizradu.
Prokurátorova zpráva dále uvádí, že útok německých tanků přežilo hned dalších 5 příslušníků slavné osmadvacítky. Podle oficiální verze však všichni „Panfilovci“ padli v boji proti Němcům. Prokurátor dále uvádí, že jeden z údajných hrdinů dokonce zahynul už dva dny před tím, než došlo k osudnému střetu s německými tanky.
‚Ulice se přejmenují. Nebo tak něco‘
Zpráva zároveň poukazuje na to, že mýtus o hrdinských činech „Panfilovců“ se zrodil na základě článků novináře jmenovaného jako Korotejev, který v inkriminované době přispíval do armádních novin Rudá hvězda. „Z vyšetřování vyplynulo, že skutky osmadvacítky Panfilovových gardistů, o nichž se hovoří v tisku, jsou výmysly korespondenta Korotejeva.“
Odkaz osmadvaceti mužů, kteří náleželi k 1075. pluku 316. střelecké divize Dělnicko-rolnické Rudé armády je přitom v Rusku živý do dnešních dní. V Ruské federaci i v okolních postsovětských republikách lze v řadě měst nalézt ulice, které jsou ‚zasvěceny‘ „Panfilovským hrdinům“. Stejně tak hymna Moskvy obsahuje verš, ve kterém se zpívá: „Budeme si pamatovat ten těžký podzim (roku 1941), budeme si pamatovat skřípění tanků a blýskání bajonetů, a vašich 28 statečných synů přežije staletí.“
Toho, že mýtus o „Panfilovcích“ zakořenil až příliš hluboko v ruské společnosti, se koneckonců bojí i historik Andrej Zubov. Ten si sice pochvaluje, že „všechny stíny pochybností“ a mýtus samotný by měly do budoucna zmizet, jedním dechem však zmiňuje i praktické problémy, a sice, že spousta ulic, která je po „Panfilovcích“ pojmenována, se „bude muset přejmenovat nebo tak něco“, jak uzavřel pro Rádio Svobodná Evropa.
