Zprávu BIS někdo využije proti nám, bojí se šéf českých muslimů

Česká tajná služba ve své čerstvě vydané zprávě hovoří o neprůhledných finančních transakcích údajných islámských fundamentalistů operujících v tuzemsku. Zpravodajci jsou ale – jak mají ve zvyku – nekonkrétní. „Zprávu zcela určitě budou využívat islamofobové a antimuslimové,“ obává se předseda Ústředí muslimských obcí Muneeb Hassan Alrawi. O financování muslimů v Česku však sám mlží a hovoří neurčitě.

Tajní podle své zprávy sledovali člověka, kterého lze „označit za islámského fundamentalistu.“ Jeho veškeré příjmy „pocházejí z některé z arabských zemí a slouží k financování nákladné náboženské a proselytické činnosti (získávání na víru)“. Bezpečnostní a informační služba ve zprávě, která byla napsána jako důvodová k návrhu novely zákona o zpravodajských službách, vyslovuje „významné podezření, že by finanční příjmy plynoucí ze zahraničí mohly pocházet od rizikového subjektu. Odhalení této činnosti je úzce spojeno s analýzou pohybů finančních transakcí na jeho účtech.“

„To, o čem už léta mluvím, totiž že islámský fundamentalismus a islamizace v Česku jsou financovány neprůhlednými toky peněz z arabských zemí, nyní potvrdila tajná služba,“ domnívá se aktivista Lukáš Lhoťan, který byl osm let členem muslimské obce v Brně a po rozchodu s ní se stal ostrým kritikem údajného nástupu islamistů.

„Nesrovnalosti“ v příjmech a výdajích

Předseda českých muslimů Muneeb Hassan Alrawi tvrdí, že netuší, jakého „fundamentalistu“ má BIS na mysli a údajné nesrovnalosti „mezi udávanými příjmy a skutečnými výdaji“ muslimských obcí, o nichž zmíněná zpráva píše, v e-mailovém rozhovoru s deníkem ECHO24 přímo nekomentuje. „Otázkou zůstává, jak je to vážné a zda to vůbec nese hrozbu. Zpráva je místy dosti obecná, což lze pochopit, ale někde až zavádějící,“ napsal Alrawi.

Čtěte také: BIS prý zaznamenala podezřelé pohyby peněz mezi islamisty

Pokud jde o peníze ze zahraničí, získala podle něj pouze jedna z muslimských obcí v Česku „dar na zaplacení části dluhu vzniklého koupí nemovitostí velikosti rodinného domu pro modlitebnu od vlády jedné arabské země, která hostí možná největší americké vojenské základny a řídící centra na Blízkém východě.“ Alrawi už nespecifikoval, o jakou obec a kterou zemi jde. Může se tedy jednat nejspíš o Saúdskou Arábii nebo o Kuvajt. Podle aktivisty Lhoťana ale peníze z arabských zemí získaly na nákup nemovitostí nejméně dvě muslimské obce, teplická a královéhradecká.

„Vzhledem k tomu, jaký má islám v Česku renomé, se mi nezdá, že by tu někdo investoval peníze na proselytickou činnost,“ míní arabista Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu . „Výrazná většina konvertitů jsou ženy, a i když manželství není primární důvod (přestupu na islám), je to velmi osobní záležitost a žádnou proselytickou činnost k tomu nepotřebujete,“ dodává.

BIS chce lepší přístup k osobním údajům

BIS podle své důvodové zprávy také sleduje toky peněz směrem od českých islámských organizací do arabských zemí. „Zpravodajská služba disponuje více agenturními informacemi o odvodu peněžních prostředků (i v hotovosti) z České republiky do zemí Blízkého a Středního východu bez možnosti ověření jejich legálního původu a příjemců v zahraničí právě využitím monitoringu finančních operací.“

Alrawi ovšem tvrdí, že čeští muslimové posílají pouze peníze na jídlo, léky a ošacení uprchlíkům ze Sýrie do Turecka. „Je to pár tisíc eur zejména přes ověřené evropské humanitární organizace,“ uvedl muslimský lídr, který pochází z Iráku.

„Je nesporné, že je tu úsilí, aby se v zdejší komunitě prosadila jistá interpretace islámu – salafía a že snahu to podporovat má Saúdská Arábie. Neříkám, že tu nejsou fanatici a radikálové, ale jakým způsobem sem peníze tečou, nevím, a zjistit to je právě úkol pro tajnou službu,“ podotýká Ostřanský.

Novela zákona o tajných službách, jejíž návrh předkládá premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ředitel BIS Jiří Lang, má umožnit zpravodajcům lepší přístup k datům chráněných bankovním tajemstvím, kterými disponují správci daní či banky. Tajné služby by také měly mít možnost vyžadovat od poskytovatelů telefonních služeb informace z databáze jejích účastníků. Zpravodajci se odvolávají na to, že v případě žádostí zahraničních tajných služeb o potřebné údaje jim mohou poskytnout pouze obecné informace.