Jak se bránit suchu a lépe zadržet vodu

V minulém roce jsme po dlouhé době pocítili sucho. Došlo k významnému snížení zdrojů povrchové i podzemní vody. V reakci na to se okamžitě objevily návrhy na řešení problematiky sucha a zásobování obyvatel pitnou vodou.

V současné době se zásoby povrchové vody na území naší země po dešťových srážkách zlepšily. U zdrojů podzemní vody, ze kterých se u nás vyrábí polovina pitné vody, zaznamenáváme stále významný deficit.

Na nebezpečí sucha jsme jako profesní sdružení (dodávající pitnou vodu pro více než 9,5 miliónů obyvatel naší země) upozorňovali již několik let a bohužel až nedostatek vody v některých oblastech republiky přiměl úředníky ministerstev a politiky se touto věcí zabývat. Pro naše sdružení SOVAK (Sdružení oboru vodovodů a kanalizací) je zásadním řešením zadržení vody v krajině, zadržení vody ve stávajících a nově vybudovaných přehradních nádržích a jezerech v blízkosti vodovodních přivaděčů a její snadný a rychlý přístup do vodovodních sítí.

Samozřejmě, musíme lépe hospodařit s vodou, omezit betonování a asfaltování, zvýšit recyklaci vody tam, kde je to vhodné, zvýšit vsaky dešťových vod vhodnou retencí, vhodně upravit osevní plány zemědělců a omezit hnojení v citlivých oblastech

Dosud však nepadl návrh jak rychle řešit posílení vodních zdrojů.

Tím je odstranění nesmyslných výjimek v par. 20 zákona 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích a zpoplatnění odvádění srážkových vod na plochách dálnic, silnic, místních a účelových komunikacích veřejně přístupných, na plochách drah celostátních a regionálních, na plochách nemovitostí určených k trvalému bydlení a u domácností.

Pokud jsou srážkové vody odváděny kanalizací pro veřejnou potřebu, podléhají obecně zpoplatnění, a to ve výši stočného, které je platné v příslušné lokalitě. Za subjekty nemající povinnost platit za odvádění srážkových vod platí v konečném důsledku poplatky za čištění dešťových vod občané a podnikatelé napojení kanalizací na čistírny odpadních vod v cenách stočného, přestože žádné srážkové vody do kanalizace nevypouštějí nebo dokonce v případě podnikatelů za srážkové vody platí. Objem fakturované odkanalizované vody je v České republice zhruba dvakrát vyšší než objem vyrobené pitné vody. Spotřebitelé platící stočné platí tak téměř dvojnásobek jim poskytnuté služby.

Odstraněním výjimek začnou nově zpoplatněné subjekty jinak uvažovat. Vyplatí se jim začít s budováním retenčních nádrží a vsakovacích míst, s budováním oddílné kanalizace, umožňující, že dešťové vody neskončí na čistírnách. Dosud vše ignorují, službu za ně platí občané a podnikatelé připojeni na veřejnou kanalizaci.

Zmizí-li výjimky, dojde během krátké doby k výraznému posílení povrchových i podzemních zdrojů vody.

Odstranění výjimek výrazně zlevní stočné u většiny obyvatel. Dalším důvodem zrušení výjimek je nastavení ekonomické motivace pro vlastníky, aby srážkové vody ze svých nemovitostí od jednotné stokové sítě odpojovali.

Nejdále je v Evropě v této oblasti Německo. Vodu ze silnic ve městech zde obvykle nesvádějí kanály do kanalizace a následně do čistíren odpadních vod. Odvádění dešťových vod do kanalizace je zpoplatněno. Poplatek se obecně řídí velikostí a nepropustností napojené plochy a násobí váhovým faktorem závislým na zóně (veřejná dopravní plocha, centrum, obytná zóna, průmyslová zóna). Shrnuto – existuje motivační systém, který nutí všechny subjekty k tomu, aby byla dešťová voda co nejvíce využívána.

Česká legislativa sice transponuje evropskou legislativu, ale její účinnost snižuje široké spektrum výjimek. V ČR tak není důsledně uplatňován evropskou legislativou vyžadovaný princip, že znečišťovatel platí.

Bohužel, české státní orgány dosud navrhované zrušení výjimek odmítají.