Experti vytvořili virtuální Osvětim. Pomohla usvědčit dozorce ze zločinů
Model na usvědčování válečných zločinců
VIDEO
Před 71 lety začal Norimberský proces s nacistickými válečnými zločinci. Před tribunál předstupovali jedinci, kteří byli spojeni s rozpoutáním a vedením druhé světové války a s válečnými zločiny. Soudní procesy pokračují i po sedmi desetiletích. Kriminální úřad v Bavorsku vytvořil virtuální realitu života v koncentračním táboře Osvětim. Tento systém by měl pomoci při stíhání posledních žijících zločinců, uvádí BBC.
„Pět dní jsme v Osvětimi laserem skenovali budovy a trvalo půl roku, než jsme celý projekt dokončili,“ uvedl člen projektu Ralf Breker. Původní 3D verze sloužila jen k projekci na počítačovém monitoru. Model byl ale upraven tak, aby mohl divák tábor zkoumat téměř z kteréhokoliv úhlu.
Aby byl model použitelný i u soudu, musel být co nejpřesnější. „Měli jsme štěstí, že se nám podařilo najít plány všech budov koncentračního tábora – i těch, které byly zničeny. Díky tomu se nám podařilo je znovu vytvořit,“ řekl Breker.
Stará 3D verze se uplatnila v procesu s bývalým nacistickým osvětimským dozorcem Reinholdem Hanningem, který byl podle soudu odpovědný za smrt více než 170 000 lidí. V polovině června letošního roku byl odsouzen k pěti letům vězení. Breker dodal, že právě 3D model pomohl k jeho usvědčení.
„Obžalovaný potvrdil, že v Osvětimi působil, ale údajně nevěděl o zločinech, které tam probíhaly. A 3D model nám může pomoci ukázat, co dotyčná osoba z jeho pozice mohla vidět,“ uvedl šéf Úřadu pro šetření národněsocialistických zločinů Jens Rommel.
„Myslím, že během pěti až deseti let se virtuální realita stane běžným nástrojem policie, a to nejen v Německu, ale po celém světě. Je to způsob, jak si snadno procházet zločiny i o řadu let později,“ řekl Rommel.
Tábor Osvětim zřídil Heinrich Himmler v dubnu roku 1940. Původně měl sloužit pouze pro Poláky, posléze ho ale nacisti určili pro „konečné řešení židovské otázky“. Oběti pocházely téměř ze všech evropských států. V koncentračním a vyhlazovacím táboře zemřel za druhé světové války víc než jeden milion lidí, většina obětí byla zavražděna v plynových komorách Cyklonem B. Další zemřeli vyhladověním, absencí zdravotní péče nebo na následky lékařských experimentů.
