Zhasínání vám nepomůže. Zredukování spotřeby vysoké účty za energie téměř neovlivní

PLATBY ZA ENERGIE

Zhasínání vám nepomůže. Zredukování spotřeby vysoké účty za energie téměř neovlivní
Zásadní je najít na trhu najít nejvýhodnější nabídky od dodavatelů, postupně ale zdražují všichni. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Markéta Malá

Domácnosti nadále trápí často až nezvladatelné ceny energií a lidé si při pohledu na své konečné vyúčtování kladou otázku, jak by se mohli ve spotřebě elektřiny alespoň trochu uskromnit. Odpověď na to však příliš nepotěší. V dnešní době totiž to, že lidé nebudou tolik svítit nebo topit, nehraje tak zásadní roli. Cena silové elektřiny, která se do konečné faktury propisuje nejvíce, je rekordně vysoká. Zásadní je najít na trhu najít nejvýhodnější nabídky od dodavatelů, postupně ale zdražují všichni.

Lidé si standardně mohou vybrat svého dodavatele elektřiny, s nímž následně uzavřou smlouvu o dodávkách energií. Konečná faktura za elektřinu je však složena ze dvou částí. Z regulované, tedy distribuční složky, a neregulované, tedy obchodní složky. Ta by nás nyní měla zajímat nejvíce.

Její součástí je silová elektřina, tedy samotný odebraný produkt, díky kterému je doma možné například svítit nebo topit. Spotřeba se počítá v megawatthodinách (MWh) a odvíjí se od toho, zda lidé elektřinu používají jen na svícení a provoz běžných spotřebičů, nebo zda elektřinou i topí a ohřívají vodu. Poté mají nárok na dvoutarifní distribuční sazbu a po část dne mohou čerpat levnější nízký tarif (dříve to byl noční proud).

Právě silová elektřina tvoří hlavní část neregulované složky a je vázána na velkoobchodní ceny, které jsou nyní na historických maximech.

Aktuální cena silové elektřiny je 145 eur za MWh. Dlouho jsme byli zvyklí na ceny kolem 40 eur za MWh. Na tyto hodnoty se už zřejmě nikdy nevrátí. Kvůli rostoucímu tlaku na využití obnovitelných zdrojů a zdražování emisních povolenek se očekává, že velkoobchodní cena elektřiny se ustálí asi na 80 eur za MWh.

„Podíváme-li se na vyúčtování, obecně platí, že všude, kde vidíme údaj Kč za MWh, můžeme menší spotřebou ušetřit. Vyúčtování je rozdělené na regulované a neregulované platby, tedy ty obchodní. I obchodník ale rozděluje svou část na tu variabilní v Kč za MWh, tedy tu, kterou můžeme ovlivnit, a na tu nevariabilní. To je měsíční platba, pod kterou se skrývají náklady odběrného místa jako takového, a která nijak nezávisí na naší spotřebě energie. Někdo tak za odběrné místo může platit 50 a někdo 150 korun,“ popsal pro Echo24 analytik a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Velkou roli tedy hraje výběr dodavatele, podle toho se pak odvíjí celá neregulovaná složka. „I když budete spotřebovávat stále stejné množství energie, může vám aktuálně jeden dodavatel nabídnout za MWh pět tisíc korun, a jiný zatím ještě například tři a půl tisíce. Samozřejmě bývaly časy, kdy to bylo běžně dva tisíce korun. I v dnešní kritické době tedy existuje velký rozdíl cen mezi dodavateli,“ říká Gavor.

Co se týče regulované složky elektřiny, je výše poplatků předem daná podle toho, od kterého distributora lidé elektřinu odebírají. I distributoři jsou předem daní podle území. Většinu území pokrývá ČEZ Distribuce, část také PREdistribuce a EG.D (bývalý E.ON).

Kromě distribučního poplatku, do kterého se propisuje odebrané množství elektřiny, spadají do regulované složky také poplatky pro regulátora trhu, poplatky za obnovitelné zdroje a platby za jistič. Zde platí, že čím větší je jistič, tím větší je příkon a také cena.

Regulovanou část platby tedy lze domácí spotřebou energie částečně ovlivnit. Ovšem v dnešní době to nehraje téměř žádnou roli. „Když opravdu budeme spotřebovávat méně MWh, tedy méně svítit, topit, a tedy opravdu budeme šetřit, může to mít vliv. V dnešním distribučním systému tím ale ušetříte opravdu málo,“ uvedl Gavor.

Regulovaná složka je určována Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) a roste meziročně vlivem inflace. „Tato část tvoří zhruba necelou polovinu našeho konečného účtu za elektřinu. V dobách levné silové elektřiny to ale byly až dvě třetiny. Pokud bychom tady tedy chtěli šetřit například tím, že si necháme vyměnit pojistky, tak možná nepatrně ušetříme, ale bude to opravdu jen pár set korun za rok. Tím není v dnešní době nutné se zabývat,“ dodal analytik.

Situace se tedy obrátila a v dnešních dobách rekordně vysokých cen silové elektřiny už regulovaná složka nehraje v účtech za elektřinu hlavní roli.

Nejnověji oznámila od dubna další zdražení elektřiny Pražská energetika (PRE). Nové ceny budou vyšší v průměru o 25 procent. Změna se nedotkne zákazníků, kteří mají smlouvy s fixovanou cenou. V květnu pak PRE zdraží také plyn, a to v průměru o 30 procent. PRE je se svými více než 800 tisíci odběrnými místy třetím největším dodavatelem elektřiny v Česku.