Česko chce zlikvidovat banku v Moskvě. A připsat si miliardu

Státní rozpočet České republiky by mohl získat překvapivou injekci. Přes miliardu korun ze zapomenuté banky, kterou před 50 lety založily země východního bloku na rozvoj hospodářské pomoci. Praha naplánovala její likvidaci a začátkem června k ní chce přesvědčit i další akcionáře v čele s Ruskem.

Málokdo o ní slyšel a téměř každého zarazí, jak mohla přežít do dnešních dní. Mezinárodní banka hospodářské spolupráce (MBHS/IBEC) vznikla na základě mezinárodní smlouvy podepsané v roce 1963. Jejím cílem bylo prohlubovat a rozšiřovat vztahy mezi zeměmi Rady vzájemného hospodářské pomoci (RVHP). Tedy ekonomického sdružení socialistických zemí, které už přes 20 let neexistuje.

Osmičku zakládajících států tehdy tvořilo Bulharsko, Maďarsko, NDR, Mongolsko, Polsko, Rumunsko, Sovětský svaz a Československo. Nejvíce z úvodního kapitálu složili Sověti, Češi byli druzí. O pár let později se do banky přidali i Vietnam a Kuba. Teď finanční ústav se sídlem v Moskvě ale zřejmě odpočítává poslední měsíce existence.

Náměstek Pros: Peníze z prodeje chceme do rozpočtu

„Podporujeme likvidaci banky,“ řekl serveru ECHO24.cz náměstek ministra financí Martin Pros. Jako zástupce Česka je jedním z členů bankovní rady MBHS, kterou tvoří vysocí úředníci ministerstev nebo centrálních bank zakladatelských zemí. Záhy po dubnovém nástupu do funkce začal vyjednávat s kolegy z dalších státu, aby dnes prakticky neaktivní ústav rozpustili.

Centrálu MBHS důvěrně zná bývalý náměstek na financích Ladislav Minčič, který tu v letech 2003 až 2006 pracoval jako dealer. „Je to dobrá adresa v užším centrum Moskvy. Budova je určitě hodně cenná,“ zmínil Minčič pro ECHO24.cz.

„Peníze, které z toho na nás připadají, jsou velké. A my chceme, aby byly vyplaceny do našeho rozpočtu,“ uvedl Pros. V současnosti by na Česko mělo připadnout 42 milionů eur, tedy v přepočtu přes 1,1 miliardy korun. Banka sice vyvíjí jen minimální aktivitu, její lukrativní součástí je ale sídlo na třídě Máši Poryvajevové nedaleko Kazaňského nádraží a stanice metra Komsomolskaja.

Je to dobrá adresa, vzpomíná na sídlo bývalý dealer

Centrálu MBHS důvěrně zná bývalý náměstek na financích Ladislav Minčič, který tu v letech 2003 až 2006 pracoval jako dealer. „Je to dobrá adresa v užším centrum Moskvy. Budova je určitě hodně cenná,“ zmínil Minčič pro ECHO24.cz. „Dlouho se probíralo to, jak je to s jejím vlastnictvím. Zda skutečně i s pozemkem celá patří bance. Moskevská radnice dělala vše pro to, aby vlastnictví zpochybnila,“ připojil s tím, že soudy nakonec rozhodly v prospěch banky.

Minčič zavzpomínal také, jak finanční ústav pracoval ještě za jeho působení v Moskvě. „Tehdy měla banka jako hlavní cíl své činnosti vypořádat své pohledávky a závazky z dob ještě před zrušením centrálně řízené ekonomiky. A pak také z počátku 90. let, kdy peníze investovala, ale ty se jí nechtěly vracet,“ uvedl. Naopak bývalé členské země jako Německo nebo Maďarsko řešily to, jak po zrušení členství získat zpět peníze vložené jako základní kapitál. Neúspěšně.

Zásadní rozhodnutí banky – včetně likvidace – musí jednomyslně posvětit všechny státy, které tu mají svůj podíl. Bez ohledu na jeho výši má přitom každý ze států jeden hlas.

Klíčové jednání bude v Moskvě začátkem června

Pros proto nyní ladí scénář likvidace banky tak, aby to bylo pro Česko výhodné. „Chceme, aby byl prodej budovy formou veřejného tendru. Aby tu byla externí firma, která obchod pohlídá. A Český republika měla zástupce v likvidační komisi,“ zmínil vizi transparentního prodeje. O plánu už jednal s náměstkem ruského ministra financí Dmitrym Pankinem a připravuje na něj také další členské země.

Zásadní rozhodnutí banky – včetně likvidace – musí jednomyslně posvětit všechny státy, které tu mají svůj podíl. Bez ohledu na jeho výši má každý ze států jeden hlas. Návrh na ukončení činnosti banky budu součástí programu jednání bankovní rady MBHS, které proběhne 5. a 6. června v Moskvě.

Podle Minčiče má přitom banka na dnešní dobu nevšední a cennou vlastnost. Díky způsobu svého vzniku nepodléhá žádnému dohledu a jako nadnárodní instituce nemusí platit daně. Obdobné kvality má ale také její mladší sestra – Mezinárodní investiční banka (MIB). Téměř identické státy ji založily na začátky 70. let, tedy jen pár let po vzniku MBHS. Je aktivnější, životaschopnější a agentura Fitch ji nedávno ohodnotila ratingem BBB-.

„Oba peněžní ústavy si v podstatě konkurovaly. Až na nepatrné rozdíly platilo, že subjekt úvěrovaný jednou bankou by mohl být úvěrovaný druhou bankou,“ vzpomíná bývalý náměstek, který se na konci června s resortem financí definitivně rozloučí. Dlouho se podle něj jednalo o tom, že se banky spojí do jedné. Česko teď ale prosazuje úplnou likvidaci staršího ústavu. Obává se jen toho, aby se peníze získané prodejem budovy neztratily v Rusku a Praha z nich nakonec neviděla ani korunu.