Půl milionu Čechů v zahraničí má smůlu. Volit mohou jen obtížně

Půl milionu Čechů v zahraničí má smůlu. Volit mohou jen obtížněAKTUALIZOVÁNO
Domov

VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY

Tereza Vilímová

V zahraničí žije až půl milionů Čechů, k volbám ale chodí jen něco kolem dvou až tří procent z nich. Zúčastnit se voleb totiž není pro řadu z nich vůbec jednoduché, musí se totiž dostavit osobně na ambasádu nebo konzulát, což často znamená překonat i stovky kilometrů. Korespondenčně nepůjde volit ani tentokrát. Některé ale volby v Česku už nechávají chladnými a volit ani nechtějí.

„Celkový počet Čechů žijící v zahraničí není možné stanovit přesně, odhadem se jedná o 300 tisíc až 500 tisíc osob. Ve zvláštních seznamech voličů, vedených při zastupitelských úřadech České republiky v zahraničí, je registrováno celkem 9 285 osob,“ uvedla pro server Echo24 Irena Valentová z ministerstva zahraničí. Lidé, kteří volit chtějí, se totiž musí zaregistrovat 40 dní před konáním voleb a pak přijet odvolit na ambasádu nebo konzulát.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

K volbám tak v zahraničí chodí pravidelně jen malý zlomek voličů. Vedle toho je spousta lidí, kteří v zahraničí nežijí, ale zrovna na dobu voleb si naplánovali zahraniční cestu a volit by chtěli. Systém jim ale nevychází vůbec vstříc. Sice si můžou vyřídit voličský průkaz, ale stejně jako Češi trvale žijící v zahraničí musí na ambasádu nebo konzulát.

„Oba dny voleb potřebuji být služebně v Miláně i s rodinou. Neumím si představit, že bychom nešli k volbám, tak volám na ministerstvo zahraničí, jaké jsou možnosti. Milá paní mi řekne, že je to v pohodě, ale že musím zajet odvolit do Říma. Žádná korespondenční, elektronická ani jiná možnost. Ať žije 21. století,“ postěžovala si na Facebooku marketérka Anna Přikrylová.

Vzdálenost vzdušnou čarou z Milána do Říma je téměř 500 kilometrů, znamenalo by to tedy buď strávit přibližně šest hodin v autě, nebo si zaplatit letenku či využít jinou dopravu. Velké vzdálenosti nebo vysoké náklady na dopravu jsou hlavními důvody, které od účasti ve volbách odradí české občany, kteří se zrovna nenacházejí na území Česka.

Zákon nechce levice, bojí se o hlasy

K volbám ale někdy nejdou ani ti, kteří mají ambasádu nebo konzulát v místě bydliště, a to čistě proto, že se jim nechtějí zařizovat voličské průkazy. „Rozhodnu se až podle toho, zda budu mít čas si vyřídit voličský průkaz,“ uvedl serveru Tomáš, který žije ve španělském Madridu. Podobně to má také Tereza, která žije v Londýně. Ta navíc ani neví, koho by volila. „Volit pravděpodobně nepůjdu. Popravdě nevím, komu bych to hodilo, nemám žádného favorita, a tudíž se nebudu zařizováním voličského průkazu vůbec zdržovat,“ uvedla pro server Echo24.

Současná sněmovna přitom měla na stole návrh zákona, díky němuž by šlo hlasovat i korespondenčně. To navrhuje například TOP 09, která chce, aby lidé mohli volit elektronicky díky čipu v občanském průkazu. Voliči by už nemuseli chodit do speciálně připravených místností a za plentu, ale mohli by volit přes internet. Zároveň plánuje zavést korespondenční hlasování. „Korespondenčně pomocí pošty odevzdám hlasovací lístek, když zrovna v té době jsem mimo svou volební místnost,“ říká za TOP 09 poslanec Marek Ženíšek.

Vedle Ženíška patří mezi největší zastánce elektronického a korespondenčního hlasování poslanec Ivan Gabal (KDU-ČSL). Záměr, o němž politici debatují už deset let, podporuje i hnutí ANO Andreje Babiše a ODS. Proti jsou však vládní sociální demokraté a komunisté. „Při korespondenční volbě by mohli lidé podvádět. Navíc si myslím, že o věcech, jako je to, kdo má být prezident, jaké mají být důchody nebo třeba daně, mají rozhodovat lidé, kteří žijí trvale tady, a ne někde v USA nebo Austrálii,“ uvedl například poslanec Jeroným Tejc pro Hospodářské noviny.

Levicové strany totiž tradičně u zahraničních voličů nemají podporu. ČSSD při minulých sněmovních volbách v roce 2017 získala necelých 7 procent, komunisté neměli ani dvě procenta. Dominovala TOP 09, kterou volilo téměř 37 procent, ODS získala přes deset procent.

Jsou ale tací čeští občané žijící v zahraničí, kteří se shodují s Tejcem. „Zastávám názor, že lidi trvale žijící v zahraničí by neměli chodit volit. Do Čech přijedeme jen na dovolenou a přijde mi nefér rozhodovat o osudech a budoucnosti lidí, kterých se to týká, když mě se to vlastně už netýká. Já nemám nic společného se sociálním, daňovým, zdravotním, školským systémem v ČR. Tak si ani nemyslím, že bych měla právo rozhodovat o budoucnosti těchto systémů. Přesto se cítím být pořád Češkou a nikdy se nechci vzdát českého občanství,“ uvedla pro server Echo24 Michaela, která dlouhodobě žije v USA.

Češi v zahraničí si letos budou vybírat kandidáty ze Středočeského kraje. Od roku 2002 si měli možnost vybírat poslance na zastupitelských úřadech či konzulátech zatím čtyřikrát. Počet Čechů hlasujících v cizině se stabilně zvyšuje. Před 15 lety přišlo hlasovat zhruba 3 800 lidí, v roce 2006 jich bylo kolem 6 700, o čtyři roky později 8 222. K předčasným sněmovním volbám před čtyřmi lety se dostavilo na ambasády 10 571 voličů.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Účelovka a kampaň. „Vyřiďte si průkaz a volte Kalouska proti Babišovi“

Související články