Velikonoce v Damašku: chvíle, kdy křesťané zapomínají na válku

Dlážděné ulice plné nakupujících a strávníků, pálení kadidla před vchodem do kostela a křesťané scházející se k oslavám Velkého pátku. Scenérie, která byla v pátek k vidění v historickém centru Damašku, mohla působit, jako by v zemi zmítané občanskou válkou na chvíli veškeré konflikty ustaly.

Křesťané žijící v hlavním městě Sýrie se rozhodli o Velikonocích zapomenout na probíhající boje a důstojně oslavit největší svátek v roce. Nezvyklou atmosféru v centru Damašku i rozhovory s místními křesťany zachytil pro agenturu Reuters zvláštní zpravodaj.

Pravoslavná bohoslužba proběhla na místě vzdáleném pouze pár minut od školy, kde na začátku týdne zemřelo po smrtícím útoku několik dětí a desítky dalších byly zraněny. Kostel svatého Jiří tentokrát hlídaly stráže, které mezi sebou uvolněně vtipkovaly a ani nekontrolovaly identitu lidí, jež k bohoslužbě přicházeli. Tradiční průvod městem s podobiznou ukřižovaného Ježíše Krista byl však raději zrušen.

Jsem zde, abych sdílela Kristovu bolest

„Nemůžeme být jen smutní, celou dobu zůstávat doma a propadat depresím. Překonávám svůj smutek a přesvědčuji sama sebe, že musím chodit ven a pokračovat v normálním životě,“ říká návštěvnice bohoslužby Tamar Barashelian.

Její přítelkyně Raula Khoury však její přesvědčení nesdílí. „Necítím se v Sýrii ani trochu dobře. Jsem smutná a dnes zde jsem, abych sdílela Kristovu bolest.“

Vzhledem k tomu, že Damašek je pod kontrolou Asadových vojsk, je zde slyšet více provládních hlasů i z řad křesťanů. „Dokážu odpustit jakémukoli Syřanovi, který prolil syrskou krev. Ale neodpustím arabským zemím, které se spolčily, aby nás vyhubily,“ říká na nádvoří kostela žena místního pastora.

Situace syrských křesťanů je kritická

Křesťané tvoří v Sýrii asi deset procent celkové populace. Přítomni jsou ve všech skupinách konfliktu. V zemi se sunnitskou většinou se ší'itská vláda prezidenta Bašára Asada tradičně opírala o další syrské minority, tedy i křesťanskou menšinu. Po propuknutí konfliktu před třemi lety se však některé skupiny křesťanů postavily na stranu rebelů. Několik prominentních křesťanů je také členy exilové opozice. Jiní se identifikují s podzemním hnutím Třetí proud, odsuzujícím násilí na obou stranách.

Většina křesťanů se odmítá přiklonit k jedné či druhé straně, a vystavuje se tak nebezpečí z obou stran. V minulém roce vzrostl počet útoků na občany křesťanského vyznání hlavně z řad rebelů, mezi nimiž získávají na síle islámští radikálové. Na mnoha místech země hrozí křesťanům smrtelné nebezpečí pouze kvůli jejich víře. Organizace OpenDoors mapující postavení ohrožených křesťanů označila Sýrii za druhý nejnebezpečnější stát na světě. Horší situaci podle ní čelí křesťané už jen v Severní Koreji.

V Sýrii zemřelo od začátku konfliktu na 150 000 lidí. Miliony lidí ze země uprchly. Již několik měsíců se konflikt ustálil v situaci, kdy prezidentovy síly ovládají Damašek, většinu velkých měst a severozápadní pobřežní region. Rebelové kontrolují sever a východ země. Za poslední rok mezi povstaleckými jednotkami vzrostl vliv radikálních extremistů, kteří již tak různorodé opoziční síly ještě více rozštěpili.