2 Rozhovor s ústavním právníkem

Zeman zatím proti ústavě nejedná. Na rozdíl od minulosti

Týdeník Echo

Témata:

Echo 24 notifikace

Echo 24 pro vás vždy vybírá to podstatné. Pro odběr upozornění ve formě push notifikací je třeba nastavit odebíraná témata.
Náčítání témat

Smlouvy a zákony se píší hlavně pro těžké časy, kdy je dohoda obtížná. V takovém bodě se teď Česká republika znovu ocitla po parlamentních volbách, z nichž vzešel jasný vítěz, s nímž ale nikdo nechce vládnout. O ústavních limitech, ve kterých může operovat Andrej Babiš a Miloš Zeman, jako dva hlavní hráči současné politické partie, hovořil Týdeník Echo s ústavním právníkem Markem Antošem z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Jak jsou na tom po volbách politici s dodržováním ústavy a ústavních zvyklostí?

Zatím se všichni chovají standardně. Není důvod vytahovat žádné rizikové scénáře. Sněmovna se normálně ustavuje v termínu. Prezident Miloš Zeman byl hodně kritizovaný za to, že svolává schůzi na nejzazší termín. To je ale úplně normální. Nejvyšší správní soud ještě na základě stížností dělá soudní přezkum voleb. Vždycky jsou nějaké stížnosti a dělá se nějaký soudní přezkum. Deset dní po volbách se můžou dávat návrhy. A pak má soud patnáct dní na rozhodnutí. Je praktické, aby ustavující schůze sněmovny byla až poté, co se uzavře přezkum. Je také úplně normální, že nemáme sestavenou vládu. Ta současná ještě stále nemohla podat demisi, protože k tomu dochází až po skončení ustavující schůze. Děje se to, co vždycky po volbách.

To jsou činy. Pak jsou tady slova prezidenta, který řekl, že opakovaně jmenuje premiérem Andreje Babiše, i když nebude mít za sebou jasnou většinu sněmovny. Vypouští testovací balonky, že tady klidně může nechat u moci vládu, která nezískala důvěru sněmovny.

Já nepovažuji za šťastnou tu praxi, kterou tady zavedl jak Václav Klaus, tak Miloš Zeman, když v některých situacích požadovali předem 101 podpisů k tomu, aby se dotyčného rozhodli jmenovat premiérem. Tady vidím kolizi s ústavou. Ta počítá s tím, že k získání důvěry stačí prostá většina přítomných poslanců ve sněmovně. To znamená, že se dá vyjít odchodem ze sálu vstříc tomu, aby nějaká vláda s důvěrou vůbec vznikla. V minulosti se to používalo. Druhá česká vláda Václava Klause v roce 1996 získala důvěru tím, že sociální demokraté, vedení Milošem Zemanem, odešli ze sálu, čímž snížili počet hlasů potřebných k získání důvěry. Ta vláda neměla důvěru 101 poslanců. To, že prezidenti později začali chtít těch 101 podpisů, je nad rámec ústavy. Myslím, že je to neužitečná věc, která komplikuje sestavování vlády. Současný i bývalý prezident to v minulosti dělali dost účelově. To, že to teď prezident Zeman nechce, je svým způsobem také účelové jednání. Je ale bližší tomu, co chce ústava.

V čem jste viděl u Václava Klause a Miloše Zemana tu účelovost?

Když se v roce 2013 rozpadla Nečasova vláda a měla být jmenovaná nová, připadal mi požadavek 101 podpisů vedený tím, aby Miloš Zeman mohl říct: Podívejte, vy nemáte těch 101 hlasů, tak nemůžete dál vládnout. A já si můžu jmenovat, koho chci, protože těch 101 podpisů za sebou nikdo nemá. Pak se ukázalo, že tam těch 101 podpisů bylo. Václav Klaus to kdysi chtěl po Stanislavu Grossovi s podobnou úvahou. Ta vláda mu nekonvenovala a hledal cesty, jak se jí vyhnout. Takhle ale ústava nefunguje. Kdyby premiér měl vždycky mít 101 podpisů předem, tak ústava nepracuje s tím, že je v ní i druhý a třetí pokus o sestavení vlády. Když by bylo nutných 101 podpisů, předpokládá se, že už první pokus musí být zákonitě úspěšný. 101 podpisů je velmi neústrojná podmínka nad rámec ústavy, která komplikuje sestavování vlády, místo aby mu pomáhala.

Jak dlouho může vládnout v demisi kabinet, který ve sněmovně nezískal důvěru?

V ústavě je jasně napsáno, že vláda po svém jmenování musí do třiceti dnů předstoupit před sněmovnu se žádostí o důvěru. Než je celá vláda jmenovaná, zůstává u moci ta stávající. Tím ústava vytváří tlak na prezidenta i nově jmenovaného premiéra, aby to moc nenatahovali a nový kabinet se co nejrychleji dostal k reálné moci. Když důvěru nezíská, musí podle ústavy bezodkladně podat demisi. To znamená v řádu dní. Pak přichází okamžik, který není jednoznačný: kdy má být jmenována další vláda. Ta, která důvěru nezískala, je prezidentem republiky pověřena k prozatímnímu výkonu svých pravomocí. Z toho je patrné, že nemůže vládnout nějak dlouho dobu. Navíc vláda podle ústavy odpovídá Poslanecké sněmovně. Když důvěru nemá, musí z toho vyvodit odpovědnost.

Celý text si můžete přečíst na EchoPrime a v Týdeníku Echo.

Zvláštní smrt Evropy Nejen o knize, která se prezentuje jako „vysoce subjektivní pohled na stav kontinentu i evropské kultury ve stadiu sebevraždy“
Speciál Vánoce: České vánoční století Ohlédnutí za proměnou vánočních svátků v uplynulých sto letech

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.