Koupit diplom na soukromé škole? Dnes už nereálné, říká rektor Mojžíš
ROZHOVOR
NOVÉ
Newton College
Soukromé vysoké školy nemají v Čechách vybudovanou prestiž. Může za to příliš krátká tradice i to, že se některé školy chovaly nekulturně, říká v rozhovoru pro Echo24 rektor soukromé Newton College a předseda Asociace soukromých vysokých škol ČR Jan Mojžíš. V současnosti už je ale nereálné, aby si někdo koupil diplom, dodává.
Co hraje roli, když se student rozhoduje mezi soukromou a veřejnou školou a není limitován penězi na školné?
Rozdíl je podstatně individuálnější přístup na soukromých školách. Obsahově se studium příliš neliší. Liší se ale přístup ke studentům, jenž je dán menšími studijními skupinami. A možná lepší komunikací s učiteli, což také vyplývá z toho, že je méně studentů. Například na Newton College je 1300 studentů, na některých veřejných třeba 35 tisíc. Další důvod je, že se soukromé školy ve své nabídce oborů zaměřují mimo mainstream.
Co to znamená?
Nabízejí speciality v oblasti marketingu nebo IT. A pravděpodobnost, že se studenti dostanou do zahraničí, je takřka stoprocentní, když bude zájem. Soukromé školy jsou taky výrazněji zaměřené na praxi. Jinak pracují soukromé a veřejné školy na základě stejných akreditačních kritérií.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Kolik studentů se tedy pro soukromou vysokou rozhodne?
Něco mezi 13 a 16 procenty těch, kteří nastupují do prvního ročníku. V porovnání s okolními zeměmi to není mnoho. Například v Polsku, které má s Čechy posledních třicet let obdobnou historii, to je 30 procent studentů.
Těch třináct procent je nějaké konstantní číslo, nebo se v průběhu let mění?
V době, kdy bylo poprvé možné zřídit soukromou vysokou školu, tedy v druhé půlce devadesátých let, tam byla nějaká náběhová křivka. Před čtyřmi lety to bylo nejvíce, šestnáct procent. Pak se obrátil populační trend. U nás se ale ještě nevytvořila prestiž soukromého vysokého školství a my se snažíme ji vytvořit.
Máte pro tu chybějící prestiž nějaké vysvětlení?
Důvodů je několik. Soukromé vysoké školy mají příliš krátkou historii. Největší problém vidím v tom, že chybí generace úspěšných absolventů, která by ráda říkala, že vzešla ze soukromého školství. Další důvod je, že z počátku zde byly školy, které se nechovaly úplně kulturně. Většinu z nich sám trh eliminoval. Některé ale ještě stále fungují.
Další důvod nízké prestiže soukromých škol je ten, že na řadě z nich převládá kombinovaná forma studia. Vysoká škola, která má 85 procent studentů, kteří přijdou jednou za měsíc na sobotu a neděli, obtížně vytváří zázemí vysoké školy a akademického prostředí.
Proč tak převládají kombinovaní studenti?
Pro studenty je kombinované studium často formální nástroj, jak zůstat na pozici, na které byli. Přelomem tisíciletí potřebovala řada lidí ve státní a veřejné správě vysokou školu nutně vystudovat.
Který obor dnes nejvíc táhne?
Velký zájem je o oblasti marketingu a zvlášť o digitální elektronický marketing a moderní metody marketingu. Dále řízení lidských zdrojů, o to je trvalý zájem.
Takže platí, že soukromé vysoké školy nabízejí spíš společenské obory?
To těžiště samozřejmě je v oblasti ekonomiky, managementu, pedagogiky, mezinárodních vztahů, jazyků a tak dále. Ale působí zde také Vysoká škola zdravotnická v Praze, jež nabízí nelékařské zdravotnické obory, a v Příbrami pobočka slovenské Vysoké školy zdravotnické a sociální práce sv. Alžběty. A dále je zde Vysoká škola Škoda Auto, která má i technické obory. Najdeme i soukromou vysokou školu se studiem práva či psychologie, nebo s uměleckými obory.
Kolik se za studium na soukromé vysoké platí?
V České republice je průměrná cena bakalářského oboru za akademický rok zhruba 45 tisíc. Za magisterský asi 55 tisíc. Newton College se pohybuje lehce nad průměrem. Například v Polsku je to číslo nižší, v Německu platí studenti tak čtyřnásobek.
Můžu ze soukromé školy vyletět stejně jako z veřejné?
Po prvním semestru se koná největší odliv studentů. To se od veřejných neliší. I když záleží obor od oboru. Nám z Newton College odejde asi 10 procent lidí na konci prvního semestru. Obecně v posledním ročníku v řádném termínu nejde ke státnicím a obhajobě asi 30 procent studentů. Jdou až za rok nebo na podzim. Tedy 70 procent studentů jde ke státnic na první pokus a 10 procent neuspěje.
