Slovensko se demonstrativně přihlásilo k evropskému jádru
slovenské špičky o vztahu k EU
NOVÉ
FOTO: Shutterstock
Slovenský prezident, premiér a šéf parlamentu ve společném prohlášení tento týden potvrdili proevropské a proatlantické směřování své země. Přihlásili se také k myšlence být v jádru EU. „Budeme společně podporovat budoucnost Slovenska v jádru evropské integrace,“ píše se mj. v prohlášení.
„Jednoznačné pokračování v proevropské a proatlantické orientaci je strategickým zájmem Slovenské republiky. Členství v Evropské unii a v Severoatlantické alianci představuje základní rámec bezpečnosti, stability a prosperity našeho státu. EU je pro Slovensko a jeho občany životním a hodnotovým prostorem, který nemá alternativu,“ řekl premiér Robert Fico po společném pondělním jednání s prezidentem Andrejem Kiskou a předsedou parlamentu Andrejem Dankem. Schůzky se zúčastnil také místopředseda Evropské komise (EK) Maroš Šefčovič.
„Jsme připraveni v případě, že když bude skupina zemí postupovat v jistých oblastech rychleji, být součástí takového jádra,“ řekl Fico.
Fico také řekl, že Slovensko se ve středoevropském regionu stává jakýmsi proevropským ostrovem. Nepřímo tím reagoval na výsledek víkendových voleb do české sněmovny, který podle některých analytiků znamenal oslabení tradičních prounijních stran.
„Z pohledu Slovenska upřednostňujeme společný postup všech členských zemí unie. Tento způsob chceme prosazovat společně s našimi sousedy a s našimi dalšími partnery. Zároveň jsme ovšem připraveni v případě, že když bude skupina zemí postupovat v jistých oblastech rychleji, být součástí takového jádra,“ řekl Fico.
Podle premiéra nejvyšší politici země budou podporovat prohlubování spolupráce v eurozóně, jejímž členem je i Slovensko, či usilovat o nediskriminaci občanů a spotřebitelů v celé EU. Rovněž se přihlásili k navyšování výdajů Slovenska na obranu a na modernizaci ozbrojených sil v souladu se standardy NATO.
Prezident Kiska zároveň připomněl, že na Slovensku již neexistuje shoda politických stran na zahraničně-politickém směřování země. „Protievropská politika se stává součástí kampaně u nás doma i v okolních zemích. Nemůžeme se automaticky spoléhat na podporu veřejného mínění,“ řekl Kiska.
Nejsilnější opoziční strana Svoboda a solidarita dříve odmítla zapojení Slovenska do užší spolupráce v unii, takzvaného jádra EU. Otevřeně vůči členství země v EU a NATO vystupuje pravicově populistická strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko, která loni začala sbírat podpisy pod petici za vypsání referenda o vystoupení Slovenska z unie i z NATO.
Podle Kisky vrcholní politici země nemusejí mít stejný názor na vnitropolitický vývoj ve vlasti, ale musí ukázat lidem, že drží spolu při strategických zájmem země. Kiska v minulosti kritizoval předchozí i současnou Ficovu vládu například za nedostatečné potírání korupce či neřešení palčivých problémů společnosti.
Ke svolání schůzky vrcholných politiků Slovenska vybídl minulý týden Kiska. Reagoval tak na Ficův komentář v tisku, že ohledně prosazovaní zahraničně-politických zájmů Slovenska nelze spolupracovat s opozicí a že je potřebná koordinace na úrovní tří nejvyšších ústavních činitelů. Fico také napsal, že od hlavy státu očekává plnou koncentraci na výkon funkce a podpoření témat, které vláda nastoluje na mezinárodním fóru.
