1 Topolánek o volbách

Ubraňte Fialu před Klausy! Pohádka o volbách očima optimisty

Témata: ,

Jsem v zásadě optimista. Neměl jsem žádná pozitivní očekávání před volbami a nejsem tedy významně zklamán ani po nich. Necítím se být podveden výsledkem, překvapen „nevyzrálostí“ voličů, šokován změnou. Připouštím, že to sice trochu připomíná masakr motorovou pilou, ale to jen na první pohled.

Ke změně totiž nedošlo náhle a překvapivě. Naopak byla evoluční a předpokládatelná. Opoziční smlouva, rozdělení moci a pašalíků mezi ČSSD a ODS, svržení vlády během předsednictví, zrušení voleb na podzim 2009, bezbolestný vstup Věcí veřejných do Nečasovy vlády, puč proti této vládě, ústavní šarády Miloše Zemana, řádění justiční junty, sebevražedná mise ČSSD a lidovců v poslední vládě. Tomu nerozumí ani přímí účastnící. Nečekejme to od veřejnosti. Velká protikorupční revoluce byla navíc velmi dobrými a uvěřitelnými kulisami. Populismus dominantní strategií. Nástup Andreje Babiše byl všemi těmito příznivými okolnostmi a touze po změně relativně jednoduchý. Zapadal do širšího evropského kontextu a narůstající neschopnosti elit, establishmentu čelit krizím, hrozbám a erozi standardní politiky, navíc byl vyfutrován dokonalým marketingem, financemi a masmediální masáží. Přistoupíme-li na pitomou teorii o době postfaktické (což je pěkné vyjádření toho, jak se v relativním blahobytu nechce lidem přemýšlet a vzdělávat se…) a přidáme mix vlivu sociálních sítí a nechuti lidí cokoli dočíst a přemýšlet o tom, nemůžeme se výsledku divit. Voliči prostě chtěli změnu. No, mají ji mít. Demokracie přece pravidelně selhává tehdy, když voliči dostanou to, co chtějí.

Stávají se tedy volby, namísto střetu programů a nabídky osobností (vzpomeňme si na představování tzv. stínových vlád, což bylo téměř podmínkou kvalifikované opoziční práce a předvolebním standardem všech kandidujících stran) opravdu pouze marketingovým soubojem? Já si to i vzhledem k výše uvedenému, možná naivně, nemyslím. Jen na okraj. Z dvojice marketingových mágů ANO a Pirátů -Prchal, Horák – vyhrál nepochybně ten druhý…

Podle tohoto zjednodušení šli lidé (každý druhý a pár procent k tomu) v pátek a v sobotu do volebního supermarketu a měnili hlas za zboží. Jednoznačně vyhrál bezmasý párek absolutně variabilního složení (na co je zrovna chuť, to se v něm objeví). Má ho rád Jarda Jágr, Helenka Vondráčková, judistovi Krpálkovi dodává sílu a je na něm závislá celá kapela Kryštof. Tak to nemůže být nic špatného a párkař je taky super, lidičky.

Pak také sáhli po tradiční české bramboračce, bez bruselských direktiv, zato s českým česnekem dovezeným z Východu, zaručené to zbrani proti útoku halal kebabu. Je sice taková instantní a vlastně vyrobená v Asii, ale ubrání nás a naše nutriční hodnoty. イスラム教徒の死

Mladí divný párek už nežerou, bramboračka je netankuje a tak zvolili neotřelý energetický drink. Tak trochu na protest proti párku. Dobrá volba. Dávám přednost pivu, dredy už mít nebudu, ale budiž.

Maličký zbytek konzervativně volil staré, dobré, odzkoušené, trochu nemastné a neslané české menu. A hodně, strašně moc lidí zůstalo radši doma a při sledování televize se přecpávalo bůčkem nebo s blahosklonným pocitem, že se jich to netýká, odjeli na Kanáry.

Pro optimistu tahle pohádka může skončit jen obdobou Čapkova Pejska a kočičky, kdy po požití párku mnoholičného složení a pytlíkové polévky nastane krutý břichabol a konzument se vrátí ke staré, nudné, poctivé domácí nabídce a zkusí to inovativně zapít tím energeťákem. Možná. Takhle jednoduché to ale nebude. Přesto se zkusme podívat do těch košíků ze supermarketu pozitivně. Jaké je tedy povolební resumé očima optimisty?

1) 29,6% bez přirozeného koaličního partnera není žádné drtivé vítězství. Kdy už se přestane používat to odporné slovo “drtivý”. 70% je prostě proti, že jo? Měl jsem 35,6%, koaliční potenciál a víte, jak to dopadlo. Pravda, neměl jsem duo Zeman – Klaus. A měl jsem Tlustého.

2) Důležitou se stala záchrana STAN a TOP 09 na poslední chvíli, menší propad hlasů a nižší benefit daný upraveným D’Hondtem pro ANO. ANO a KSČM nedají ve Sněmovně většinu. Istota je guľomet.

3) Volba ANO už nebyla z velké části volbou protestní. Ani náhodou. Protestní hlasy šly Pirátům a Okamurovi. ANO volil levicový mainstream. Pozor, ANO do pravice, vážení politologové, už konečně nepočítejte. Teď už je definitivně vzhledem ke složení elektorátu standardní populistickou levicí se čtyřletým vládním angažmá za sebou. A vezměte jim tu modrou barvu!

4) Opravdu se někdo diví, že nikdo nechce jít do koalice s člověkem, který své koaliční partnery nazývá debily, krávami, co chlastají, apod.? A chová se, jako by s nimi neměl nic společného, poté, co si přivlastnil i to málo, co se jim společně povedlo? Pozitivní může být, že se ale znovu vrátíme k silné poslanecké imunitě…

5) V dobách před Velkou protikorupční revolucí bylo standardem slušnosti každého politika odstoupit už ve fázi podezření? (Doležal, Morava, Kocourek). Jak kruté viděno dnešní optikou. Zeman může Babiše klidně jmenovat, může být dokonce ustavena koalice, ale salonfähig v paláci Justus Lipsius či v nové budově Europa Andrej asi nebude. Schäuble odejde a Macron si dá pozor, aby si nezadal. Andrej není hloupý a tohle riziko si určitě uvědomuje. Zelený Raul by se teď zeptal: „Vrátí se Telička?“ „A co Jan Tleskač?“

6) Nejlogičtějším vyústěním voleb a koalicí s nejmenšími náklady pro vítěze je koalice ANO a ODS. Ti, kteří teď najednou povolávají ODS k odpovědnosti a ženou jí do vlády, ať si v klidu sednou, uvaří si dobrý čaj a pozorně (klidně i dvakrát) si přečtou Bajku o pavoukovi a mušce. Mám řadu výhrad k Fialovi, ale věřím mu. Varuji ODS před pokušením, které po měsících podezření dostává hmatatelnou dynamiku. Ubraňte Fialu před Klausy!

7 )Výsledek nemusí být „druhou republikou“, ani druhým rokem 1946 (i když tato paralela je fakt mrazivé déjà vu). Může být naopak zlomovým momentem a výzvou, minimálně pro sjednocení pravice. Můj pokus byl neúspěšný, lidovecký se starosty varovný. Jaká škoda, posrat se už v síni, pánové. Pokud teď nezafunguje pud sebezáchovy, tak vám už nic nepomůže.

8) Zlomovým momentem a uchopením výzvy bude prezidentská volba, po které může být všechno úplně, ale úplně jinak a Moskva a Peking zase daleko. Nechte Miloše a Andreje, ať si hrají ty podivné hry na kočku a myš, a přesvědčte konečně někoho z kandidátů skutečně kandidovat a prát se o to. Tonda Blaník to bohužel nebude. Nandal by to všem. Pravda a Láska musí zvítězit nad lží a nenávistí, vy č….i!

Pokusil jsem se nalézt pár střípků, perličku na dně, něco, co nám všem, kteří mají oprávněný pocit, že prohráli, dodá odvahu, motivaci, trpělivost, sebedůvěru a pokoru k obraně hodnot, které (možná na rozdíl od většiny voličů, což jim odpouštím), pokládáme za ohrožené, protože ohrozitelné. Chyby hledejme u sebe, ne u voličů. A proč pohádka? Protože je mám rád. A protože jsem v zásadě optimista.

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.