Kolik stálo EET? Nevíme! Podnikatel se ptá, Babišův úřad mlží
nepříjemné otázky na EET
AKTUALIZOVÁNO
Foto: Shutterstock
Odkud ministr financí Andrej Babiš zjistil, že po spuštění EET přiteče do státního rozpočtu 18 miliard korun? Jak jeho ministerstvo spočítalo, co všechno se za tyto peníze dá pořídit? A jak moc (ne)bezpečné je shromažďování dat o podnikatelích na jednom místě? Na to všechno se v otevřeném dopise zaslaném politikům, novinářům a institucím ptá podnikatel Jiří Řehoř. Od Babišova ministerstva financí se totiž zatím příliš odpovědí nedočkal. Třeba když se zeptal na celkové náklady spojené s EET, dozvěděl se, že úřad žádný takový ucelený seznam nemá.
Podnikatel Řehoř v obsílce o celkem 17 stránkách, zaslaných také na Úřad vlády, oběma komorám Parlamentu, velkým politickým stranám, vybraným politikům a redakcím, hovoří o rizicích, která jsou podle něj spojená s elektronickou evidencí tržeb a kontrolním hlášením. Obě opatření, která pochází z dílny ministra financí Babiše, jsou podle Řehoře nebezpečná třeba proto, že shromažďují klíčové údaje o firmách a podnikatelích na jednom místě.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Ideální pro holding?
„Předpokládejme, že nějaká firma s větším kapitálem a špatnými úmysly se dostane ke všem datům z kontrolního hlášení. U svých konkurentů zjistí jejich dodavatele, odběratele, v jaké výši a jak často mezi nimi probíhají finanční operace, zkrátka má hotový marketingový průzkum trhu,“ píše v dopise Řehoř.
Kdyby se k takovým datům dostala nějaká velká firma, popřípadě nějaký bohatý člověk, mohl by si podle Řehoře přesně vytipovat konkurenční firmy a následně je poškodit. Například tím, že by otevřel nové pobočky v oblastech, kde má konkurenční společnost nejvyšší tržby.
„Pokud se tato firma rozhodne pro investice, má jako na dlani celý trh s toky peněz mezi většinou firem. Může tedy koupit takovou firmu, o které přesně ví, jak si stojí na trhu,“ uvádí.
Slibovali jsme miliardy? Byly to odhady…
Podnikatel Řehoř zároveň popisuje, jak se mu (ne)dařilo, když se obrátil na ministerstvo financí s několika dotazy ohledně EET. Zajímalo ho například to, jak Babišovo ministerstvo dospělo k závěru, že po kompletním spuštění EET se podaří vybrat tolik peněz, že za ně půjde nakoupit 2700 hasičských aut (tento údaj se objevil například v propagačním spotu k EET, zhlédnout jej můžete ZDE).
Ministerstvo financí v odpovědi otevřeně přiznává, že částky slibované v televizním spotu nemusí být přesné.
„Počet statků a služeb, které by bylo možné pořídit za 18 mld. Kč, které po náběhu všech 4 fází přinese každý rok navíc elektronická evidence tržeb, vychází z reálných odhadů cen v daném období. (...) Čísla uvedená v televizním spotu v rámci informační kampaně EET byla tedy pouze orientační a jejich cílem nebylo znázornit ceny daných komodit, ale naopak na konkrétních příkladech statků a služeb obvykle financovaných z veřejných rozpočtů znázornit přínos EET (v celkové částce 18 miliard Kč ročně po plném náběhu) pro občany České republiky,“ píše se v odpovědi ministerstva, pod níž je podepsaný Michael Žurovec z tiskového odboru.
Reklamní kampaň k EET, která stála bezmála 30 milionů korun a na kterou deník Echo24 upozorňoval ještě před jejím spuštěním, je obecně téma, které Řehoře pálí. V dopise adresovaném mimo jiné Úřadu vlády požaduje zřízení nezávislé komise, která by okolnosti kampaně vyšetřila. Řehoř totiž nevylučuje, že čísla uváděná v kampani byla účelově nadhodnocená.
Náklady na EET neznáme
Zatímco v případě reklamní kampaně Řehoř dostal alespoň nějakou odpověď, u další otázky tolik štěstí neměl. Když se totiž zeptal na celkové náklady spojené s EET (on sám hovoří třeba o nákupu serverů, softwaru, případném nákupu objektů pro umístění serverů, jejich opravách a nákladech a ostrahu a elektřinu), dozvěděl se, že ministerstvo žádným celkovým seznamem nákladů nedisponuje.
Nejinak tomu bylo, když se zeptal, jak řešit hypotetické krizové situace. Třeba co má podnikatel dělat, když se mu rozbije počítač a nestihne tak včas zaslat údaje o tržbách, protože oprava nějakou dobu zabere. Ministerstvo k tomu uvedlo, že podle zákona se „povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“.
Stovky hodin práce: Chceme nezávislou komisi
V tuto chvíli je podle podnikatele Řehoře a jeho spolupracovníků klíčové, aby se případem začali více zabývat novináři a politici. Například požadavek, aby Úřad vlády kvůli EET zřídil nezávislou komisi, podle něj jinak velice pravděpodobně vyšumí do ztracena.
„Samotný dopis bude vláda brát zřejmě pouze informativně, takže bude záležet především na novinářích a politicích, jestli vládu přesvědčí o nutnosti této komise a o dalších krocích. Kdyby stížnost dostala pouze vláda, tak by se dopisem pravděpodobně vůbec nezabývala,“ uvedl pro deník Echo24.
Zřízení komise by uvítal mimo jiné proto, že sesbírat všechny podklady zabralo relativně dost času: „Přesný počet hodin nevíme, ale bylo to ve stovkách hodin.“
Na dotaz Echo24 zároveň odmítl, že by ve věci postupoval účelově. „My jsme jen poukázali na problém, ale je teď na novinářích a politicích, aby pochopili závažnost zmíněných problémů a dotáhli jejich řešení do zdárného konce. Když se nyní podaří vyřešit tyto zásadní věci, budou mít občané záruku, že i budoucí vlády budou jednat v souladu se zájmy občanů,“ uvedl v e-mailu. Jak budou on a jeho spolupracovníci postupovat nadále, však odmítl upřesnit.
