Babiš rozdělí Kalouskovy miliardy

Zdejší vlády to s rozpočtem umí, pokud člověk věří tomu, co samy o sobě říkají. Kdo ovšem sleduje jejich skutečné činy a záměry, ten musí žádat, ať se okamžitě sníží daně.

Ministr financí Miroslav Kalousek dlouhá léta snižoval schodek rozpočtu. Podle oficiálního výkladu z toho důvodu, aby nezadlužoval občany a jejich děti. Jeho nástupce Andrej Babiš chce pomoci jinak. Když za ním přijdou ministři, přihodí do jejich rozpočtů stamiliony a miliardy. Ministři pak peníze rozdělí mezi lidi. Sečteno a podtrženo, díky dvěma ministrům financí člověk ušetří a ještě dostane od státu nějaké peníze. Ve skutečnosti události probíhají jinak, než popisuje mediální obraz vytvořený samotnými ministerstvy.

Ministr Kalousek byl v krizovém roce 2009 postaven před těžký úkol. Schodek rozpočtu se propadl ke dvěma stům miliardám. Chtěl ho snížit, a proto s pomocí přechodného ministra Eduarda Janoty začal zvyšovat daňové sazby, zvláště u DPH a spotřebních daní. Vinou krize se však nedařilo peníze vybírat a příjmy rozpočtu rostly jen postupně. Ovoce Kalouskovy snahy tak sklidil až jeho nástupce Andrej Babiš. Sazby se zvyšovaly do roku 2012, příjmy z obou typů daní však rostly nejvíce v posledních dvou letech. Letos tak na nich stát vydělá o 80 miliard víc než před pěti lety.

Protože v Kalouskově éře rostly daňové příjmy jen pozvolna, musel uplatnit další úsporné opatření. Zmrazil výdaje státu a ještě loni byly jen o sedm miliard vyšší než v roce 2009. A pokud se nezmění letošní trend rozpočtové bilance, zvýší se výdaje proti loňsku zhruba o inflaci, konkrétně o 15 miliard. Jednou větou, snaha ministra financí Kalouska pomoci občanům dosud skončila tím, že od nich zvýšením daňových sazeb vymohl 80 miliard navíc. Daňová poplatníci však za to od státu skoro nic na oplátku nedostali. Proto bude zajímavé sledovat, co teď s Kalouskovými miliardami udělá Andrej Babiš.

Zvědaví na Babiše budou zvláště ekonomičtí analytici, kteří se teď kupodivu shodují, že by stát měl výdaje konečně zvýšit. Ekonomika v posledních letech stála jenom na exportním růstu, při současné krizi na Ukrajině a především ekonomickém zpomalení Německa, Francie a Itálie však už na export spoléhat nelze. Pomoci může jedině vláda zvýšením výdajů a zvláště rozumnými investicemi do infrastruktury státu. Nejbližší ekonomický růst záleží podle expertů na tom, jak bude ministr Babiš utrácet.

Nedávná televizní zpravodajská show, při které ministr financí rozděloval kolegům stamiliony a miliardy, žádné naděje do budoucna nenabízí. Babiš zvýší rozpočtové výdaje opět o zhruba patnáct miliard a tyto peníze ještě rozdělí po malých částkách, aby uhradil každodenní provoz státních úřadů, policie nebo škol.

Nerozhazujte, snižte daně

Odpověď na všechny naděje a pochyby přinese okamžik, kdy vláda zveřejní konečný návrh rozpočtu. K tomu by mělo dojít již v nadcházejícím týdnu. Zatím byla v kolonce „výdaje“ zveřejněna částka 1128 korun (bez evropských dotací). Pokud se významně nezvýší, půjde znovu jen o udržovací či úsporný rozpočet, který ekonomice nepomůže.

Zároveň nestačí jakékoli zvýšení výdajů. Stát získal od občanů peníze a měl by je použít na rozumný účel, který by hospodářskému rozvoji země významně prospěl. K volnému použití je v této chvíli částka, která by například stačila k dokončení pražského silničního okruhu, na stavbu druhé dálnice z Čech na Moravu, na ambiciózní projekt ochrany vody v krajině apod. Žádná taková stavba však není připravena a těžko se stihne připravit do konce mandátu Sobotkovy vlády. Babišův rozpočet může nabídnout nějaký jiný, stejně rozumný projekt, v žádném případě by však neměl „Kalouskovy miliardy“ rozházet pouze na stavbu hladových zdí, na podporu podniků, které by jinak neuměly vydělat ani na svůj provoz, na sociální dávky, které se často zneužívají, anebo do platů státních zaměstnanců, kteří bývají často zbyteční. Přínos pro ekonomiku bude v těchto případech omezený a sporný.    

Příběh státního rozpočtu se odvíjí následujícím způsobem: Stát zvýšil daňové sazby a po nějakém zdržení vybral od občanů značnou částku peněz. Pokud ovšem neumí tuto částku rozumně využít, pak bude lepší, ať daně opět sníží na úroveň roku 2009. Jak známo, nižší daně ekonomice pomáhají spolehlivě.