USA zvýšily základní úrokovou sazbu poprvé za téměř deset let

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) dnes zvýšil základní úrokovou sazbu z minima, na němž byla sedm let, o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25-0,50 procenta. První zvýšení sazby na jednodenní mezibankovní úvěry za devět a půl roku se všeobecně očekávalo. Fed sazbu od prosince 2008 držel na rekordním minimu 0-0,25 procenta, aby podpořil proces zotavování ekonomiky z tehdejší hluboké krize.

Fed dal také najevo, že další přitvrzování měnové politiky bude „postupné“ a v rozhodování o něm bude hrát hlavní slovo vývoj inflace. Ta zůstává kvůli dlouhému propadu světových cen energií velmi nízká a je hluboko pod dvouprocentní cílovou úrovní Fedu. Fed ponechal výhled sazby pro příští rok na 1,375 procenta, což naznačuje, že během roku sazbu zvýší čtyřikrát o čtvrt bodu.

„Výbor soudí, že v letošním roce došlo k podstatnému zlepšení situace na trhu práce a je odůvodněně přesvědčen, že inflace bude ve střednědobém výhledu růst ke svému cíli dvě procenta,“ uvedl Fed v prohlášení, které přijal jednomyslně celý měnový výbor. Fed dal dnešním krokem po měsících váhání najevo přesvědčení, že největší světová ekonomika je už natolik silná, aby zpřísnění měnové politiky vydržela bez úhony.

Minimálními úroky se Fed, stejně jako centrální banky ostatních vyspělých zemí, snažil od krize podporovat růst ekonomiky. V předešlých letech Fed ekonomiku povzbuzoval i rozsáhlými nákupy dluhopisů. Ty ale loni ukončil a od té doby naznačuje, že se blíží k prvnímu zvýšení úrokových sazeb od roku 2006. To podmiňoval zejména příznivým vývojem trhu práce a vyhlídkou na zvyšování inflace.

Americká ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila růst na 2,1 procenta z jarního tempa 3,9 procenta. V posledním letošním čtvrtletí čekají ekonomové mírné zrychlení na zhruba 2,5 procenta. V celém letošním roce by největší ekonomika světa měla růst o nejméně dvě procenta po loňském tempu 2,4 procenta.