Ropný diktátor přijíždí do Prahy. Pozval ho Zeman

Vůči svým kritikům uplatňuje tvrdé represe, opozici likviduje, nedodržuje základní lidská práva, lidé končí ve vězení. Ve středu má přijet do Česka na pozvání prezidenta Miloše Zeman. Prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev. Má se tu zúčastnit summitu Východního partnerství, které proběhne v Praze na konci týdne. Nevládní organizace Zemana vyzvaly, aby při jeho návštěvě kromě hospodářské spolupráce otevřel i lidskoprávní témata.

„Štvavá propaganda, výhrůžky, násilné útoky nebo věznění na základě politicky motivovaných obvinění jsou každodenním chlebem představitelů opozice a dalších kritiků současného režimu,“ popisuje situaci v zemi Tomáš Urban z organizace Člověk v tísni. V jihokavkazské zemi, ve které prezident Alijev vládne už deset let, dochází k manipulaci voleb, potlačování svobody slova, likvidaci nepohodlných nevládních organizací, perzekucím novinářů i k věznění politických oponentů. Neexistuje nezávislá justice.

„Karel Schwarzenberg se loni nebál Ázerbájdžán nazvat „solidní rodinnou diktaturou“. Jeho názor sdílíme. Pokud srovnáte 10 politických vězňů v Bělorusku, v „poslední diktatuře v Evropě“, s více než 140 politickými vězni v Ázerbájdžánu, je toto tvrzení, myslím, dostatečně podpořeno,“ tvrdí Urban.

Zeman Alijeva pozval na oslavu 5. výročí Východního partnerství, které se letos v dubnu uskuteční v Praze. Oba se setkali již během olympiády v Soči. Součástí Alijevova programu mají být oficiální setkání i s dalšími českými předními politiky. Hlavním předmětem jednání bude podpora investic a oživení ekonomických vztahů obou zemí.

Projekt Východního partnerství je součást politiky Evropské unie vůči východoevropským zemím. Do snahy prohloubit vztahy s unií se kromě Ázerbájdžánu zapojily i Gruzie, Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko a Arménie. Spolupráci zahájil v roce 2009 summit v Praze.

Nevládní lidskoprávní organizace NESEHNUTÍ, DEMAS a Člověk v tísni žádají, aby se na setkáních českých představitelů země s prezidentem Alijevem otevřelo i téma existence politických vězňů a lidských práv, která jsou v Ázerbájdžánu dlouhodobě porušována. Chtějí i uspořádání tiskové konference s Alijevem, která by na toto téma umožnila diskusi. Své požadavky sepsaly v souvislosti s plánovanou návštěvou v otevřeném dopise, který byl kromě Zemana adresován i ministrovi zahraničí Lubomíru Zaorálkovi a předsedovi Senátu Milanu Štěchovi.

Kult osobnosti postavený na ropě a lukrativních zakázkách

Udržovat tuhou diktaturu umožňují vedle tvrdých represí i příjmy z prodeje ropy. „Ázerbájdžán je ukázkou klasické diktatury postavené na silném kultu osobnosti a příjmech z ropy. Ty mu umožňují kupovat si přízeň řady států i politiků,“ vysvětluje Peter Tkáč z Nesehnutí. Podle portálu businessinfo.cz až 25 % roční spotřeby ropy České republiky pochází právě z Ázerbájdžánu.

Pro západní firmy je Ázerbájdžán atraktivní i lukrativními obchodními zakázkami, které v něm získávají. USA navíc těží z jeho strategické polohy v sousedství s Íránem. Během války v Afghánistánu jim také země umožňovala přistání amerických letadel. Také země EU spíše hledí na své obchodní zájmy než na stávající režim.

Nejšpinavější volby v historii země

Loni v říjnu se konaly prezidentské volby, v nichž byl Ilham Alijev do funkce zvolen již potřetí v řadě. Nezávislí mezinárodní pozorovatelé OBSE volby označili za zmanipulované a nesvobodné. Opozice byla podle Tkáče zlikvidována už před volbami. Opoziční lídři Ilgar Mammadov a Tofiq Yaqublu byli obviněni a zatčeni na základě smyšlených zločinů. V polovině března byli odsouzeni k sedmi, resp. pěti letům vězení. Rustamu Ibragimbekovi, kandidátovi nominovanému sjednocenou opozicí, vláda odmítla registraci. Ibragimbek je známý spisovatel a dramatik, který napsal například scénář k oskarovému filmu Unaveni sluncem. Několik jeho knih vyšlo i v češtině.

Opozice nominovala náhradního kandidáta Džamila Hasanlima, historika a bývalého poradce demokratického prezidenta Abulfaze Elčibeje, který funkci zastával v letech 1992 až 1993. Hasalim ve volbách získal 5,5 % hlasů, zatímco Ilham Alijev volby vyhrál se ziskem 84,5 % hlasů. Opozice volby označila za „nejšpinavější v historii země.“ Represe vůči opozičnímu hnutí i jakýmkoli dalším kritikům režimu se poté začaly ještě více stupňovat. Podle českých pozorovatelů volby proběhly v pořádku.

Opozice volby označila za „nejšpinavější v historii země.“ Represe vůči opozičnímu hnutí i jakýmkoli dalším kritikům režimu se poté začaly ještě více stupňovat. Podle českých pozorovatelů volby proběhly v pořádku.

Dva měsíce po volbách byl navíc zadržen šéf nezávislé monitorovací volební organizace v Ázerbájdžánu Anar Mammadli, který průběh voleb a absenci demokratických procesů otevřeně kritizoval. Vláda ho obvinila z daňových úniků a nelegální obchodní činnosti. V současnosti je ve vazbě, kterou soud prodloužil do června. „Zatčením Mammadliho vysílá ázerbájdžánský režim tamní občanské společnosti jasnou zprávu: pokud nás budete otevřeně kritizovat, skončíte za mřížemi. Něco už si na vás vymyslíme. A nepomůže vám ani silná podpora EU,“ komentuje dění Urban. Ázerbájdžánská vláda na začátku roku také přijala novou restriktivní legislativu, která legální zahraniční podporu nevládních organizací v Ázerbájdžánu fakticky znemožňuje.

Na začátku března také došlo v sídle opoziční Strany lidové fronty v Ázerbájdžánu (APFP) k záhadné explozi. „Naši členové jsou pronásledováni denně. Někteří přišli o práci, jiní o své podnikání, další byli zatčeni. Jsem členem strany od roku 1996 a nepamatuji si jediný rok, ve kterém by někdo z našich členů nebyl ve vězení,“ řekl Amnesty International mluvčí APFP Natig Adilov. „Pokračujeme přes všechny problémy, kterým čelíme, protože cítíme, že je naší povinností bojovat za pokojný přechod moci k demokratickým procesům. Víra v naše ideje je to, co nás drží a motivuje,“ pokračuje Natig.

Ázerbájdžánské zbraně: vykonstruované obvinění i sexuální nahrávky

Na začátku dubna byl na základě vykonstruovaného obvinění zatčen Hasan Husejnli, lídr nevládní organizace, která propaguje ideje otevřené společnosti, demokracie a lidských práv. Byl obviněn z výtržnictví, údajně měl někoho pobodat. Stát na nevládní organizace vyvíjí dlouhodobě nátlak, který se v posledních dnech stupňuje. Podobných případů je celá řada. V poslední době byli obviněni a zatčeni také bloggeři Emin Milli a Adnan Hadžizade, novináři Ganimat Zahid a Serdar Alibajli nebo aktivista Jadigar Sagidov. Husejnli byl nakonec nátlak západních diplomatů a ázerbájdžánské občanské společnosti ve středu z vazby propuštěn. Vyšetřování ale stále pokračuje.

Protivládní média proti ní vedou štvavou kampaň. Útočí především na její soukromí. Na internetu byla například rozšířena nahrávka jejího intimního styku s přítelem.

Trochu odlišný je případ novinářky Chadidži Ismajlovi, která otevřeně píše o korupci v nejvyšších vrstvách ázerbájdžánské vlády. Protivládní média proti ní vedou štvavou kampaň. Útočí především na její soukromí. Na internetu byla například rozšířena nahrávka jejího intimního styku s přítelem. „V kontextu ázerbájdžánské konzervativní společnosti není mnoho horších možností, jak očernit ženu. Nedávno bylo proti ní také zahájeno vyšetřování – měla se dopustit protistátní činnosti tím, že se zúčastnila oficiální schůzky s vysokým představitelem americké vlády,“ říká k případu novinářky Tkáč.

Nevyjasněná úmrtí vojáků v armádě, která souvisejí se šikanou nebo zneužíváním postavení nadřízených důstojníků, mučení ve věznicích, psaní o obchodech a korupci prezidentské rodiny jsou podle Tkáče pro novináře dalšími absolutně zakázanými tématy.

Formule 1, Evropské OH nebo Eurovize

V roce 2015 bude hlavní město Ázerbájdžánu Baku hostit první Evropské olympijské hry, kontinentální obdobu her olympijských. Do dvou let se zde také pojede Velká cena Ázerbájdžánu, závod formule 1. „Podobné sportovní či společenské akce slouží režimu jako výkladní skříň, jako možnost prezentovat se před světem jako úspěšná, moderní, demokratická země. Samozřejmě jde jen o „potěmkinovskou“ kulisu. Na druhou stranu poskytují podobné akce příležitost například pro místní lidskoprávní organizace, které mohou mediální pozornost světových médií využít k tomu, aby byl slyšet i jejich kritický hlas,“ říká Urban. Podobně již využily populární pěveckou soutěž Eurovize, kterou Ázerbájdžán v roce 2012 pořádal. Spustily během ní kampaň „Sing for Democracy“.