Cena elektřiny bude ještě tři roky klesat, říká šéf ČEZ

Ceny komodit, které promlouvají do cen elektřiny, jsou na dlouhodobých minimech a problémy těžařů jsou toho jasnou demonstrací. Evropské elektrárny užívají levné a levně těžené americké uhlí vyložené v Amsterodamu či Antverpách a posílané do celé Evropy. Spojené státy tak v podstatě už dnes, jen v jiné podobě než zkapalněné, svůj plyn do Evropy vyvážejí.

Ceny pro příští roky předprodané elektřiny ČEZ se zlepšují od roku 2018. Co za tím ale stojí? O třetím čtvrtletí, zlepšeném výhledu pro celý rok, úsporách či Rumunsku a Albánii hovoříme s finančním ředitelem energetiky ČEZ Martinem Novákem v exkluzívním rozhovoru pro Roklen24.cz.  

ČEZ má za sebou třetí letošní čtvrtletí. Do jeho čistého výsledku promluvil odpis na rumunském trhu, celoroční výhled čistého zisku jste ale potvrdili. Na provozní úrovni jste celoroční odhad zlepšili s přispěním urovnání v Albánii. Jak hodnotíte dosavadní letošní výkon firmy vy?

My se na naše výsledky za prvních devět měsíců roku 2014 díváme velmi pozitivně. Daří se nám naplňovat naše prognózy očekávky zisku tak, jak jsme je oznámili v únoru. Na úrovni provozního zisku EBITDA jsme oznamovali zvýšení naší meziroční očekávky o 1,5 miliardy na 72 miliard korun, což z pohledu energetického sektoru je relativně výjimečná událost.

Co se týká upraveného čistého zisku, který je základem pro výplatu dividendy, ten necháváme na nezměněné úrovni 29 miliard korun, protože do něj vstupuje více položek. Podle nás je to v současném světě s ohledem na to, jak energetika vypadá, jak jsou nízké ceny elektřiny, kolik negativních faktorů působí v našem okolí, hlavně přicházejících z německého trhu, velmi solidní číslo.

Mezikvartálně jsme u čistého očištěného zisku fakticky na stejných úrovních, jako jsme byli loni. Negativní vývoj se mírně zpomaluje, ceny elektřiny neklesají tak prudce, jako tomu bylo v minulosti, ale přesto vidíme meziroční pokles cen elektřiny i nadále. Část negativních vlivů se nám daří kompenzovat úsporou nákladů, která už za devět měsíců roku meziročně přináší asi miliardu korun. Očekáváme, že se nám za celý rok podaří dosáhnout lepšího čísla.

Troufnete si být konkrétní?

Kdybychom to vzali proporčně, míříme přes miliardu a tři sta milionů korun a já si myslím, že to bude lepší číslo. Většinou ke konci roku máme tendenci spíše nedočerpat náklady, pravděpodobně tedy to číslo bude vyšší.

Pro roky 2015 a 2016 jsme si dali cíl ušetřit kolem šesti miliard korun. Už nyní po prvním kole přípravy těchto plánů jsme na zhruba 70 procentech tohoto cíle a ve druhém kole jsme už velmi blízko této ambice.

Můžete více rozklíčovat vlivy, které umožnily ČEZu zvýšit výhled pro EBITDA? Zřejmým východiskem je Albánie.

Pozitivní efekt do EBITDy má zcela jistě i vyrovnání s albánskou vládou. Proti němu ale působí několik negativních efektů: došlo obecně ke zhoršení regulatoriky na Balkáně, snížení cen v Bulharsku, kromě dříve tradičního července je to už dvakrát ročně. V Rumunsku došlo ke zpoždění přídělu zelených certifikátů. Podle tamní legislativy máme dostávat dva zelené certifikáty za megawatthodinu. Jeden byl ale rozhodnutím vlády z loňského roku odložen v čase, fyzicky jej dostáváme, ale do roku 2018 s ním nemůžeme obchodovat, tedy pět let na něj fakticky nesmíme sáhnout. Druhý certifikát dostáváme na část portfolia v Rumunsku, ne na celé kvůli problémům ohledně notifikace tohoto druhu podpory u Evropské komise. Situace se nyní řeší rumunským zákonem.

Dalším významným faktorem je to, že certifikáty šly velmi dolů na ceně, od 45 euro na počátku roku pod 30 euro, což je zákonem daná minimální hranice. Toto má velký negativní vliv na EBITDA. Proto nenavyšujeme očekávku pro EBITDA o celé vyrovnání s Albánií, což je asi 100 milionů euro.

Kdy dojde na zaúčtování vyrovnání s Albánií do výsledků ČEZ?

V letošním čtvrtém kvartálu, diskontováno bude podle účetních pravidel tak, jak peníze budeme dostávat do roku 2018. Dnes máme na účtech 15 milionů eur, zbývá 85 milionů.

Pokles EBITDA je základním důvodem meziročního poklesu čistého zisku. Jaké za vývojem stojí hlavní faktory?

EBITDA výsledek za 9 měsíců klesl asi o 15 procent neboli 9,5 miliardy korun. Na vrub nižším cenám elektřiny jde zhruba 5,7 miliardy korun, 3,2 miliardy korun je vliv teplého počasí. Teplá zima způsobila, že nebyla poptávka po energetickém uhlí a taktéž se snížila poptávka po elektřině. Zima byla navíc suchá, nesněžilo a nepršelo a tedy i hydroelektrárny vyprodukovaly méně elektřiny. Další 2,4 miliardy korun je pokles u uhelných elektráren. Některé jsou odstaveny kvůli retrofitům (modernizace, zvýšení efektivity zdroje – pozn. redakce), došlo k prodeji elektrárny Chvaletice. Miliardu korun odečetly zelené certifikáty v Rumunsku, naopak 700 milionů korun navíc na trhu přinesla úhrada dluhů rumunských státních drah a státní pošty. Miliarda korun je meziroční snížení nákladů a zbývající zhruba 1,1 miliardě korun je nejvíce ovlivněna přeceněním derivátů, kdy jsme přešli z dlouhodobého kontraktu s Credit Agricole na deset let na prodej elektřiny na jinou protistranu. Protože kontrakt byl uzavřen v roce 2010, tedy na vysoké ceny elektřiny a měl tedy pozitivní hodnotu nerealizovaných zisků, došlo na jednorázové finanční vyrovnání, pozitivní pro ČEZ.

Vůči poklesu o 9,5 miliardy korun u EBITDA klesl čistý zisk o 12 miliard korun, upravený čistý zisk o sedm miliard. Vedle EBITDA jsou zásadní položkou mimořádné pozitivní vlivy v roce 2013, což byla částka 2,9 miliardy korun z prodeje elektrárny Chvaletice a mimořádný výnos z Albánie. Ta byla v lednu 2013 prakticky znárodněna a zpětná dekonsolidace tamních dluhů po ztrátě kontroly nad tamní společností přinesla ČEZ do výsledku roku 2013 kladných 1,8 miliardy korun. To se v roce 2014 samozřejmě neopakovalo.

Očekáváte ještě nějaké další výrazné jednorázové vlivy do konce roku 2014?

Teď finalizujeme testy hodnoty aktiv. Vše, co jsme zaúčtovali až do konce září, souvisí s efekty, které mají vliv na hodnotu majetku, hlavně v Rumunsku, ale jsou to jednorázové věci, které nejsou součástí ročního detailního testu hodnoty aktiv. Například v Rumunsku došlo na zavedení nové daně „construction tax“ z energetické infrastruktury – něco, jako daň z nemovitostí, ale uvalená na infrastrukturu.

Dnes probíhají velké roční testy všech našich aktiv, domácích i zahraničních, a na základě toho se může stát, že pokud model budoucích peněžních toků bude horší než před rokem, může dojít k zaúčtování dočasného snížení hodnoty některých aktiv do čtvrtého kvartálu.

Máte v tomto směru očekávání pro nějaké konkrétní aktivum?

Pod tlakem vývoje u zelených certifikátů je rumunský větrný park. Měl-li bych si tipnout, tak ten.

Jak teď nahlížíte na hlavní rizika, spojená nejen s Rumunskem, ale vůbec regionem východní Evropy?

Hlavním rizikem jihovýchodu Evropy jsou regulatorní zásahy: do distribučních tarifů, typicky v Bulharsku spíše vlivem politického nastavení, než plně věcné debaty s regulátorem. V Rumunsku je to věc podpory obnovitelných zdrojů a právních úkonů, které se musí stát, abychom dostali zelené certifikáty. Tyto kroky se dějí, ale trvá to.

Dotkli jsme se dopadů poklesu cen elektřiny. Jaký je Váš aktuální delší výhled dopředu? Kdy (pokud) se podle Vašich odhadů trend začne lámat? Podle předprodejů rok 2018?

Z našich předprodejů elektřiny pro příští roky je vidět, že průměrná cena elektřiny klesá až do roku 2017, pak vidíme její nárůst. Ten je ale dán primárně tím, že máme prodanou na tyto roky elektřinu z  dlouhodobých, až desetiletých, kontraktů, které jsme uzavírali kolem roku 2010, kdy ceny byly vyšší.

Pokud jde o vývoj cen elektřiny v našem regionu, bazálním faktorem je nabídka, která převyšuje poptávku. Spousta kapacit je zavřených, protože cena je pod bodem, kdy se je vyplatí provozovat, a přesto je elektřiny dostatek. Základním parametrem zde jsou variabilní náklady a ty jsou určené cenou vstupujících komodit. V případě našeho regionu to jsou zejména ceny uhlí.

Co čekáte u jejich vývoje? Například NWR pro příští rok s výraznější změnou nepočítá…

Jsou na dlouhodobých minimech a jasnou demonstrací toho jsou problémy těžařských společností. K výrobě elektřiny v Evropě se dnes používá levné uhlí, dovážené ze Spojených států. Ty pouze v jiné podobě než zkapalněného plynu v podstatě tento plyn již exportují – jen ve formě uhlí. Zejména tamní uhelné doly, které těží uhlí levným povrchovým způsobem, jsou schopny jej velmi levně dostat do Evropy. Do Amsterodamu, Rotterdamu, Antverp a distribuovat ho po celé Evropě. Místním těžařům pak nezbývá, než prodávat svojí produkci za tyto nízké ceny.

Když si uděláme názor na cenu uhlí, uděláme si názor na to, kam se bude pohybovat elektřina. Podle našeho názoru to v nejbližším horizontu vypadá na stagnaci. Obrat nahoru by dle našeho názoru musel vyvolat významný makroekonomický obrat ve světě, ne pouze v Evropě. Musely by se rozjet velké ekonomiky, které potřebují hodně surovin.

A povolenky?

Jsou významným faktorem, který může vyvolat posun v cenách elektřiny naopak velmi rychle. Systém povolenek CO2 teď prochází revizí nové Evropské komise. Ta deklaruje zájem s tím něco dělat, vrátit systém na koleje, povolenkám motivační roli, kdy „špinavé“ zdroje jsou penalizovány vysokou cenou povolenky. Pokud by se to stalo, dojde k relativně rychlému vzedmutí cen elektřiny takřka o tolik, o kolik se zvedne cena povolenky. Růst ze strany komodit moc nečekáme, takže to může být regulatorní zásah. Pokud by naopak povolenka zcela skončila svou pouť, elektřina by měla tendenci dále klesnout.

Když tedy složíme vliv uhlí, povolenky, máte konkrétnější odhad cen elektřiny pro nejbližší roky?

Nejlepším odhadem pro nás jsou energetické burzy v Praze a v Německu. Vidíte, za kolik se dnes elektřiny prodává, kolik jsou lidé reálně ochotni za ni zaplatit. Vše ostatní jsou citlivostní analýzy typu „pokud stoupne povolenka, co se stane“. Nejlepší názor ale vyžaduje prověření trhem, to je nejlepší indikátor.

U komodit čekáme stagnaci, u Evropské komise věříme, že najde mechanismus, vrátit povolenku tam, kam patří, aby nalezla svou původní roli. Cena povolenek by tak, věříme, měla poporůst.

Obecně pro ekonomiku ČEZ platí, čím vyšší cena povolenky, tím lépe. Velká část našeho portfolia elektráren není zatížena emisemi CO2, což jsou jaderné nebo vodní elektrárny. Co se týká našich hnědouhelných elektráren, i tam je správná doba, protože některé prošly a procházejí retrofitem, mají mnohem vyšší účinnost, než před ním. Ve srovnání s klasickými uhelnými elektrárnami mají ty naše velkou výhodu.

Má ČEZ zájem o polskou Energu? Co by přinesl vstup do Slovenských elektráren? Které další akvizice ČEZ zvažuje a kde? Jak spolu ladí, či se vylučují otázka akvizic a dividendy? Na čem závisí rozvoj Temelína a Dukovan? Čím pro vaši domácnost může a chce být „dodavatel elektřiny“ ČEZ za pár let?

Nejen o akvizicích dividendě a strategii čtěte druhou část rozhovoru s finančním ředitelem skupiny ČEZ Martinem Novákem na Roklen24.cz v neděli ráno.