Janeček: Alkoholik Zeman mě zklamal, Babišovi věřím

V dokumentu veřejnoprávní televize jsme se na konci května dozvěděli, že miliardář Karel Janeček zvažuje svou kandidaturu v příštích prezidentských volbách. Na věci, o nichž v portrétu natočeném ČT zakladatel protikorupčního fondu nemluvil, se ho zeptal server ECHO24. Třeba na vztahy s Andrejem Babišem, na Janečkova otce rozvědčíka či které straně dal peníze. Řeč přišla i na jeho novou reformu volební systému, ta první se neujala. 

Kdy začnete prezidentskou kampaň? Nebo už jste ji začal?

Já ještě vůbec nejsem rozhodnutý.

To jste řekl jen tak?

Tehdy jsem řekl, že o kandidatuře uvažuju. Teď říkám, že nejsem rozhodnutý a vidím tu pravděpodobnost ještě nižší, než jsem ji viděl při natáčení dokumentu.

Co se změnilo od té doby?

Důvodem, proč bych chtěl kandidovat a případně uspět, je, že bych měl větší vliv a bylo by jednodušší prosadit to, co se snažím dělat a tím je primárně volební systém Demokracie 2.1. Na druhé straně si uvědomuji že v naší zemi je negace některých lidí obrovská, což mě trochu odrazuje, takže ještě uvidím.

Demokracie 2.1 je co?

To je volební systém, o kterém přednáším po světě. Je to algoritmus výběru kandidátů, který přinese skutečně kvalitativní změnu fungování demokracie. Zní to jako „too good to be truth“, ale je to prostě tak.

Ale o něčem podobném jste mluvil před více než rokem a úplně to vyšumělo. V nedávném dokumentu České televize říká aktivista Matěj Hollan, že dopad vašeho návrhu byl nulový. Ani já jsem neslyšel, že by se to někam posunulo.

To, o co jsem se snažil před rokem a půl v rámci pozitivní evoluce, tedy o volební systém s minusovým hlasem, ale nebyla D2.1. Tehdy jsem vymyslel volební systém se dvěma mandáty a dvěma hlasy, dvěma plusovými a jedním minusovým, snažil jsem se to vysvětlovat a narazil právě na negaci zoufalců typu pan Hollana, kteří ničemu nerozumí. Takže ten projekt se tehdy nepodařil, nicméně při jedné diskusi na právnické fakultě v květnu minulého roku jsem si večer doma uvědomil zásadní myšlenku a tou je právě efekt více hlasů.

Nebude těch, kteří to nepochopí, teď ještě víc?

Můžu vám to vysvětlit na jednoduchém případě. Představte si, že máte osm lidí a ti se musí rozhodnout, do jaké restaurace půjdou společně, musí se prostě domluvit. Jsou tam dva Francouzi a každý z nich hlasuje pro jednu francouzskou restauraci, pak Rus pro ruskou, Řek pro řeckou, Čech pro českou, Ital pro italskou a dva Američané hlasují pro stejnou americkou restauraci. Kam všichni půjdou?

No, asi se o to budou hádat.

To se nebudou hádat. Půjdou do americké, protože pro ni hlasovali dva Američani, protože každý Francouz hlasoval pro jinou francouzskou, poněvadž jsou v Paříži. Takže všichni jdou do McDonaldu. A takhle funguje standardní většinový systém ve Velké Británii, v Americe..

Aha, to byl příklad jak to funguje teď.

Ano, u nás to funguje jinak, ale to už je totální paskvil.

Ale v čem je ten váš vynález?

Základní myšlenka D2.1 není minusový hlas, ale to, že je víc hlasů než mandátů. Každý volič bude mít dva hlasy. Takže v konečném výsledku bude evidentní, že McDonald bude mít pořád dva hlasy, ale spousta restaurací bude mít víc než dva hlasy – každý může použít ještě jeden, druhý hlas. Je to jednoduchá myšlenka a ještě nikoho ji nenapadlo aplikovat. Když se podíváte do odborné literatury, nic takového tam nenajdete.

Asi proto, že to je přece jen spíše matematický model...

Není to tak, že bych si to myslel jen já a nikdo jiný by to nepochopil. Teď o téhle jednoduché, logické myšlence přednáším po světě, v Cambridgi jsem byl dvakrát, diskutuji to s odborníky. Byl jsem v Paříži, ve Spojených státech jsem strávil dvanáct dní.

Jde vůbec takový technicistní přístup aplikovat na lidskou společnost?

Já samozřejmě chápu, jak funguje společnost. Ale je fascinující, jak na té myšlence, místo aby se nad ní člověk zamyslel, někdo okamžitě hledá, proč by to nemohlo fungovat. Právě kvůli takovým reakcím jsem pomalu ztratil chuť se zabývat Českou republikou.

Pochybovat mám v popisu práce.

To, co jste řekl, je naprosto irelevantní, to není o nějakém matematickém kalkulu. Já si nikdy nemyslel, že realita je černobílá. Když jsem navrhl termín zlojed , tak jsem si ho zadefinoval, mám rigorózně zadefinované, co to je, na škále od nuly do jedné. Když je někdo totální sobec a škodí ostatním, tak je prostě zlojed. A někdo může být menší a někdo větší zlojed, někdo je skorozlojed.

A jinak než z prezidentské funkce by vaše vize šly prosazovat těžko?

Myslel jsem si, že ta funkce by byla nástroj, kterým bych mohl ovlivnit pozitivní změny v naší zemi. Ale dneska vidím, že to ani nebudu potřebovat, protože už mám v současné době podporu mezinárodních institucí. Sešel jsem se s asi pěti kongresmeny ve Spojených státech.

A jak to budou američtí kongresmeni prosazovat tady?

Kongresmeni jsou jen příklad, strategie je získat podporu institucí, které prosazují demokracii ve světě, jako jsou Brookings Institute, Clinton Global Initiative, Aspen, Rockefeller Brothers. Jednal jsem o tom třeba se Světovou bankou, ta možná bude systém D2.1 aplikovat pro některá svá rozhodnutí v budgetingu. Ve Spojených státech, jsem byl právě minulý týden, měl jsem téměř padesát schůzek za dvanáct dnů.

To je úctyhodné, ale jak by tyto organizace prosazovaly změnu volebního systému tady?

Ne tady.

Vám už tedy nejde o Českou republiku?

Rozhodně nejde jen o Českou republiku, je to globální věc. Jde o to, kde to prosadit poprvé, v kterých zemích. A to jsem s těmi lidmi diskutoval. Samozřejmě bych byl nejradši, aby Česká republika byla první. Ale pokud by se to mělo prosadit, mělo by to mít podporu mezinárodních organizací, aby tady nemohl plácat nesmysly nějaký Hollan.

Možná kandidovat na prezidenta nebudete, možná budete. V tom druhém případě se můžete ve volbách v roce 2018 utkat se současnou hlavou státu Milošem Zemanem. Jak se vám líbí jako prezident?

Mě totálně zklamal.

A čím? Vy jste měl nějaká očekávání?

Po jeho zvolení jsem napsal příznivý blog. Já Zemana znám osobně a vím, že je to poměrně racionální člověk, takže jsem se snažil nastínit možnou cestu vývoje, kde on by dělal pozitivní věci a zároveň si ukojil své ego, které je nesmírné. Ale totálně mě zklamal a myslím, že to, co dělá, souvisí s jeho alkoholismem. To je prostě nemoc, která se dá těžko spravit.

V roce 2018 bude možná premiérem Andrej Babiš, pokud jeho hnutí do té doby nesmete nějaký skandál. Kdybyste byl za čtyři roky v politice, jak byste si s ním rozuměl? Jak si s Babišem vlastně rozumíte?

Považuji za velmi pravděpodobné, že jeho úmysly, s nimiž šel do politiky, jsou férové. Mám pro to jednoduchý důkaz. Jsou to asi tři roky – to už existoval Nadační fond proti korupci – když za mnou přišel Andrej Babiš do kanceláře a přesvědčoval mě o tom, abych založil politickou stranu. Říkal, že je stará struktura a nemůže jít do politiky. Prý to všechno zaplatí, nic z toho nechce mít a nebude do toho vůbec mluvit. Říkal, že to co dělám s NFPK, mu dává smysl. Takže to je pro mě ten důkaz. On si nemohl myslet, že by mě mohl manipulovat, ani z hlediska financí, protože už v té době jsem byl velmi bohatý člověk.

A vy jste tu nabídku odmítl.

Přesvědčoval mě o tom a byl strašně naštvanej, že jsem to odmítl. Já věděl, že to nechci dělat, že se nechci omezit nějakou politickou stranou

A teď máte vztahy dobré?

Já ho naposledy viděl v září minulého roku. Pak byl zase naštvaný, že jsem ho nepodpořil ve volbách do Poslanecké sněmovny, ale vztahy máme podle mě fajn. Já nemám problém s nikým. Kromě Hollana (smích).

Když za vámi před třemi roky Babiš přišel, byl u vás v protikorupčním fondu už Karel Randák, bývalý šéf rozvědky?

Byl tam od začátku. Já ho osobně oslovil někdy v roce 2009 či 2010.

Karel Randák předtím pracoval pro Andreje Babiše, pak přišel do vašeho fondu, kde vyšťoural rejdy Ivo Rittiga související s Janou Nagyovou, což mělo za následek pád Nečasovy vlády, takže se uvolnila cesta k moci pro nové lidi – konkrétně Andreje Babiše. Je to všechno z hlediska matematiky náhoda?

Pane kolego, to je absurdní. Ale dobře, že se ptáte. Je pravda, že Randák něco dělal pro Babiše, ale také je pravda, že se teď se rádi nemají, nějak se rozhádali a v té době, když jsem zakládal NFPK, už se nesnášeli. Ale hlavně – vy si myslíte, že jsem NFPK, který dává podporu whistleblowerům, založil, aby se o čtyři roky později provalila Nagyová? To by mi přišlo analogické s efektem motýlí síly, jako kdybych si odkašlal, aby na druhé straně zeměkoule bylo zemětřesení.

Randák je profesionál, takže člověka napadne, jestli to všechno nemělo nějaký účel.

Teoreticky by to smysl dávat mohlo, ale mohu vám říci, že NFPK jsem vymyslel proto, že mě štvala korupce. A poslední kapka byla koalice na pražském magistrátu. Ptal jsem se Zdeňka Tůmy, bývalého guvernéra národní banky, koho by mi mohl do protikorupčního fondu doporučit, a on mi dal kontakt na Karla Randáka.

Říkáte, že důvěřujete úmyslům Andreje Babiše, ale řada lidí vidí jako největšího kmotra právě jeho. Je v neustálém obrovském střetu zájmů, ovládá část státu. Vlastní vlivná média. Nevidíte to jako posun někam do východních poloh?

Souhlasím s tím, že to je velký problém. V konfliktu zájmů je a to je špatně, ale nutně to neznamená, že to bude zneužívat. Je za vodou. Samozřejmě že i tak někdo může chtít ještě víc a může krást. Ale v jeho případě si to nemyslím.

Vy jste podporoval hnutí ANO finančně?

Ne, nedal jsem jim ani korunu. Podpořil jsem zelené při volbách do Evropského parlamentu, a také Sdružení nezávislých kandidátů Evropští demokraté. A před posledními parlamentními volbami jsem dal půjčku zeleným. ANO jsem nijak nepodporoval.

V tisku padlo, že jste zeleným dal před volbami do Evropského parlamentu 1,8 milionu korun. To sedí?

To nesedí. Před parlamentními volbami jsem jim dal půjčku v podobném řádu, ale před volbami do Evropského parlamentu jsem zeleným nabídl speciální matching - podle toho, kolik jim lidi dají peníze, já to navýším poměrem zlatého řezu.Víte, co to je?

Radši se do toho nepouštějme...

No, ve skutečnosti vybrali mnohem méně, než čekali oni i já, takže skutečná částka, kterou jsem jim pak dal, byla v řádu statisíců. Asi dvě stě tisíc.

V dokumentu ČT jste říkal, že vám blízká je KDU ČSL.

Tu jsem podobně podpořil svým vyjádřením před volbami do Poslanecké sněmovny, ale peníze jsem jim nedával.

Takže žádnému jinému politickému subjektu jste peníze nedal?

Ne.

Teď je vám blízká jaká strana?

Mně není blízká žádná strana. Můžu se vymezit spíš negativně: Nejhorší je KSČM, druhá nejhorší asi Okamura...

Proč jste podpořil zelené?

To, co oni chtěli, mi bylo poměrně blízké. Například snaha o to, aby se co nejvíc lidí účastnilo demokratického procesu. To, že mobilizují lidi, aby je podpořili a byli aktivnější, ta snaha o vyvolání zodpovědné aktivity mezi lidmi.

Mluvili jsme o střetu zájmů Andreje Babiše. Z pozice ministra financí může například sledovat různé transakce, ví, kolik kdo platí daní, ví to i o vás. Mohu vědět i já, kolik jste v Česku zaplatil na daních?

Podle mých informací předchozí ministr Kalousek zneužíval analytický útvar proti mně, měli na mě připravovat nějaké analýzy. Co se týče daní, tak veškeré daně platím tady v České republice. Kolik to je, vám říkat nemusím. A pokud se ptáte v kontextu obchodování RSJ, tak to jde na účet podílového fondu, to jinak nejde. A jak možná víte, fond, který je založený zde, platí pětiprocentní daň, to není daň z příjmu. To je další manipulace, kterou se zlojedi snaží vytvořit proti mně. Je pravda, že naše fondy mají sídlo v zahraničí. Když jsme začali obchodovat, tyto fondy nešly založit v Česku, nebyla na to legislativa. My bychom je s radostí přemístili sem do České republiky, ale technicky to není dost dobře možné. Všechny ostatní fondy, které máme, například RSJ Private Equity, jsou zde a v České republice platí normálně pětiprocentní daň. Otevřeně přiznávám, že tyto daně nejsou v poměru k našim úspěchům vysoké. Neříkám, že je to optimální, ale tak to je.

Kolik jste tedy zaplatil?

Co se týče celkového počtu daní, které jsem zaplatil, tak to ani nevím.

Tím pádem vaše mecenášství, třeba podpora vědy je jakousi kompenzací?

V žádném případě, necítím zde absolutně žádný dluh. To, že jsem založil Nadační fond Neuron na podporu vědy, dělám s vědomím, že věda a výzkum jsou klíčové oblasti lidských činností a proto se je snažím podporovat.

Ve filmu ČT vůbec nemluvíte o tom, že jste prožil část dětství na západě na komunistických ambasádách. To vás muselo nějak ovlivnit, ne?

To bylo v Kolíně nad Rýnem, kde jsme byli ještě jako malé děti, a pak v Bonnu. Jako dítě jsem tam strávil čtyři roky a skončilo to sedmou třídou.

Takže jste tam chodil na školu při ambasádě?

Ne, chodil tam jen bratr, já se učil sám, tedy mamka mě učila. Jestli mě to ovlivnilo? Maximálně v tom, že jsem viděl, že socialismus je bullshit, protože jsem poznal, jak to vypadá tam. Ale já se primárně věnoval matematice.

Ale pak doma při návštěvách Československa jste musel mít výsadní postavení: západní hračky, oblečení..

Ne, neměl, mě tohle ani moc nezajímalo a rodiče to neřešili. Měl jsem snad jen auto na vysílačku a šachový počítač. To byly jediné věci, které jsem měl oproti standardu.

Vy jste opravdu až do dospělosti nevěděl, že váš otec pracoval jako komunistický rozvědčík?

Ne, to jsem se dozvěděl až na konci 90 let.

Šokovalo vás to, mluvili jste o tom, vytýkal jste mu to?

Ale co bych mu měl co vytýkat? Rozvědčík neznamená, že někde střílí. Byl zaměstnanec ministerstva zahraničí a dělal práci diplomata a jediné, co dělal navíc, bylo, že občas někam jel a vybral takzvanou mrtvou schránku.

Musel být oddaný a prověřený kádr minulého režimu.

Oddaný kádr nebyl, byl kariérista, co vám na to mám říct. Z mého pohledu je nejhorší věc, že byl komunista, že se zaprodal komunistickému režimu.

Uvažujete o vstupu do politiky, dokonce do té nejvyšší. Moc se ale neví o vašich politických názorech. Kam až by třeba podle vás měla sahat role státu? Nebo co si myslíte o případné větší integraci či naopak nezávislosti na EU?

Je klíčové, aby se lidé sjednocovali, ale to, jak to dělá Evropa, je špatně - na základě byrokracie a nejrůznějších omezení. Je to pokus, který nevychází. Ta špatná funkčnost Evropy vychází opět z toho, jací lidé jsou u moci a jsme zase tam, o čem jsme mluvili na začátku. Ti lidé, kteří jsou nejlepší, se na to prostě vykašlou. Evropa jednoznačně ano, ale je potřeba se zaměřit na změnu volebního systému.

A stát je dobro nebo zlo?

V 90. letech jsem byl jednoznačně pravicově zaměřený, byl jsem fanda Klause, protože jsem viděl pouze logické výstupy typu kuponové privatizace a to dávalo smysl. Kdyby byla kvalitní legislativa, tak ta myšlenka nebyla špatná. Byl jsem vždycky silně pro svobodný trh a byl jsem proti příživnictví a zneužívání sociálních dávek, ale poté, co jsem poznal víc, jak svět funguje, jsem zjistil, že to příživnictví a zneužívání dávek je maličká část celkového problému. Že ten hlavní problém je bad governance, špatné řízení, zneužívání pozic, z toho vyplývající korupce, byrokracie. Takže bychom mohli říct, pojďme omezit státní aparát, jak hlásají Svobodní a spol. Ale nechat lidi umírat na ulici také nejde, je potřeba sociální stát. Byl jsem pravicově zaměřený a dnes vidím, že ten problém je složitější. Koneckonců Adam Smith, než napsal Bohatství národů, napsal jinou knihu, v níž píše, že pro fungování ekonomiky je klíčová morálka, bez ní to nejde. Já si tedy nejsem jistý, jestli by dnes bylo lepší víc levice nebo pravice, spíš nějaký ten rozumný střed, ale primárně je potřeba se zaměřit na morální hodnoty.

Eric Best napsal, že pokud budete kandidovat na prezidenta, budete kandidátem americké ambasády.

Eric Best je trochu blázen.

Nemáte od amerických organizací žádnou jinou než morální podporu? RSJ například sídlilo hned vedle americké ambasády.

Absolutně ne, to myslíte, že tam byl prokopaný tunel? RSJ sídlilo ve Vratislavském paláci, který nemá s americkou ambasádou nic společného. Americká ambasáda ani žádné jiné organizace nepodporují nic mého, ani NFPK či Neuron. S americkou ambasádou nemám žádné nadstandardní vztahy.

Čtěte také: Karel Janeček bez cenzury

Babiš se na mě strašně naštval, vzpomíná miliardář Janeček