‚Za Mubaraka bylo líp.‘ Egypťané si stěžují na tvrdou diktaturu

Změny nejsou k lepšímu

‚Za Mubaraka bylo líp.‘ Egypťané si stěžují na tvrdou diktaturuNOVÉ 1
Svět

pf Echo24

Ani pět let po revoluci na náměstí Tahrír se zřejmě obyvatelé Egypta necítí ve své zemi zcela svobodní. Deník Telegraph přinesl rozhovory s několika bývalými demonstranty, podle kterých bylo svržení prezidenta Mubaraka pouze cestou k ještě tvrdší diktatuře místní armády. Současný prezident Sísí prý výrazně omezuje osobní práva některých vrstev obyvatelstva, zejména pak příznivců Muslimského bratrstva. Na nedemokratické poměry v zemi už upozornila i organizace Amnesty International.

Revoluce proti vládnoucímu režimu prezidenta Husního Mubaraka odstartovala 25. prosince 2011. Egypťanům se po dvou týdnech demonstrací podařilo nepopulárního vůdce svrhnout a vymoci si tak první svobodné volby. V těch uspěla islámská organizace známá jako Muslimské bratrstvo. Tehdejší prezident Muhammad Mursí byl ovšem po sérii pouličních nepokojů sesazen ze svého úřadu a na jeho místo nastoupil Abdal Fattáh Sísí.

Nadějný přechod k demokracii byl se změnou na nejvyšším vládním postu přerušen. Sísí se oproti svému předchůdci opět výrazně přimkl k armádě. Její vliv využil následně k tomu, aby oblíbenou vládní stranu bývalého prezidenta postavil mimo zákon. Příznivci Muslimského bratrstva navíc od té doby čelí ve své zemi výrazným represím.

Vězení za tričko

Osmnáctiletý Mahmúd Muhammad Husejn byl jedním z těch, kteří chtěli úspěch revoluce po dvouletém výročí veřejně oslavit společně s ostatními Egypťany. Z umírněného pochodu, kterého se účastnili i další příznivci Muslimského bratrstva, se už ale domů nevrátil. Jeho rodina tvrdí, že jediným proviněním jejich příbuzného mohlo být oblečené tričko s nápisem Země bez násilí.

„Mahmúd teď vyrůstá ve vězení. Napsal nám dokonce dopis, ve kterém stojí: Nebuďte vězně, neboť jeho sny jsou o svobodě. Představte si, jak zničující musí být všechny tyto zážitky pro psychiku takto mladého muže,“ svěřil se Mahmúdův bratr Tarek.

Věznění mladého příznivce opoziční strany přitom není nejhorším prohřeškem současného režimu. Vojenské jednotky v srpnu roku 2013 brutálně zasáhly proti shromáždění muslimů před mešitou Rabaa, kde nakonec zemřelo více než 600 lidí. Dalších zhruba 40 tisíc protestujících bylo zatčeno a uvězněno. Incidentu si všimla i mezinárodní organizace Amnesty International.

„Egypt se utápí v obrovské krizi týkající se utlačování lidských práv. Naděje, že protesty před dvěma lety by mohly znamenat nové reformy a zlepšení osobních svobod občanů, tu byly definitivně pohřbeny. Egypťané se teď musí dívat, jak se jejich země navrací k ideálu policejního státu,“ napsala organizace ve svém prohlášení.

Opozice neexistuje

Rodina mladého Husejna alespoň ví, kde se jejich příbuzný nachází. Někteří příznivci Muslimského bratrstva jsou stále na seznamu pohřešovaných. Egyptské ministerstvo vnitra nedávno uveřejnilo seznam věcí 99 osob, které jejich známí ohlásily jako zmizelé. Potvrzení o zadržení těchto lidí ale úřady dosud nevydaly.

Jedním z těch, kteří měli na vládní příkaz zmizet ze světa byl i Ashraf Shehata. Ten byl místním policejním úřadem povolán k výslechu v lednu 2014. Jeho manželka se od té doby neúspěšně snaží zjistit, co se se zmizelým mužem stalo. Místo informace o uvěznění obdržela tip, že její muž mohl díky platnému pasu vycestovat do zahraničí. Jak by ale policisté mohli vědět o tom, že si Shehata vzal svůj pas s sebou, ptá se Egypťanova žena.

„Současný režim je mnohem násilnější než ten Mubarakův. Revoluce z roku 2011 byla v podstatě jen dalším vojenským převratem. Jediný prospěch ze vší té snahy mají generálové. V Egyptě neexistuje nic jako opozice. Všechny jiné než vládní strany jsou buď rozptýlené nebo zoufalé,“ prohlásil bývalý příznivce Sísího kandidatury a nynější kritik jeho vládnutí Hasim Abdel Azim.

V lednu se po třech letech od posledního vojenského převratu sešel nový parlament. Většinu v něm opět drží poslanci loajální prezidentu Sísímu. Budoucnost země tak zřejmě i nadále závisí na tom, zda se současný vůdce rozhodne i nadále uplatňovat vůči svým kritikům tvrdé postihy, nebo naopak alespoň mírně uvolní napjatou atmosféru.

Sunnitské Muslimské bratrstvo je nejstarším islamistickým hnutím na světě založeným roku 1928 původně pro reformaci islámu. Už od počátku přitom odmítalo jakýkoli boj mezi muslimy a křesťany. Skupina se zprvu zaměřila na humanitární a charitativní činnost. Během druhé světové války se začala angažovat i politicky a obrátila se k násilí. Ve 40. letech pak bratrstvo spustilo teroristickou kampaň proti vládě a zavraždilo řadu osobností včetně dvou premiérů.
V 80. letech se ale skupina násilí zcela zřekla. Po nástupu prezidenta Husního Mubaraka v Egyptě roku 1981 bylo bratrstvo tolerováno, politicky ale působit nesmělo. V dubnu 2011 bratrstvo založilo Stranu svobody a spravedlnosti (FJP), která podle svého tvrzení usilovala o respekt mezi muslimy a nemuslimy a byla „oddána pluralitnímu a demokratickému Egyptu“. Strana na přelomu let 2011 a 2012 jasně zvítězila ve volbách do dolní i horní komory parlamentu. Po násilném aktu ze strany armády byla ale o rok později zcela odstavena od moci. V září pak byla bratrstvu zakázána veškerá aktivita a konfiskován majetek a v prosinci 2013 jej vláda zařadila mezi teroristické organizace. (s využitím ČTK)

Čtěte také: Islamisté v Gíze zastřelili dva příslušníky bezpečnostních sil

Ozbrojenci přepadli hotel v letovisku Hurgada. Byli tam i Češi

Invazi migrantů organizuje Muslimské bratrstvo, tvrdí Zeman