Stát neřeší miliardovou arbitráž s Pawlowským. Denně roste o statisíce
Spor o pozemky v Benicích
NOVÉ
Shutterstock
Kauza domků, které měly vzniknout v Benicích u Prahy, se může Česku pořádně prodražit. Kvůli změně územního plánu totiž švýcarský investor Sebastian Pawlowski požaduje po českém státu 2,6 miliardy korun za ušlý zisk. Částka navíc denně kvůli průtahům roste o 400 tisíc korun. České ministerstvo financí však tvrdí, že postupuje v souladu s pravidly a že spor protahuje druhá strana.
Pawlowski po Česku nejdříve žádal mimosoudně 2,6 miliardy korun, ale ministerstvo financí jeho nárok odmítlo. Proto v květnu 2017 zahájil se státem mezinárodní arbitráž ve Washingtonu. Požadovaná částka od té doby kvůli úrokům narostla o další miliony. Pawlowski říká, že za to může liknavost české strany.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
„V investičních sporech se úroky z prodlení stanovují podle národního právního řádu, v tomto případě českého práva. Úrok z prodlení tak činí 8,05 % z dlužné částky. Dluh České republiky tak roste pouze na těchto úrocích z prodlení denně o cca 400 tisíc korun. Další náklady zvyšující dluh se počítají v řádech milionů korun,“ uvedl na dotaz redakce Echo24 Jan Havlíček z Advokátní kanceláře Havlíček, která Pawlowského spolu se švýcarskou advokátní kanceláří Homburger v arbitráži zastupuje.
Podle Havlíčka je s podivem, že Česko po minulých zkušenostech s investičními spory nechce situaci řešit rychleji. Zatímco advokáti Pawlowského už do arbitráže svého rozhodce na začátku června nominovali, Česká republika ještě žádného nenavrhla. „Jenom to, ze Česká republika tak dlouho vybírá rozhodce, ji prozatím stojí navíc kolem milionu korun,“ dodal Havlíček.
Ministerstvo financí však tvrdí, že nic nezdržuje a že postupuje v souladu s pravidly. „Česká republika tak učiní (jmenuje rozhodce, pozn. red.) v procesní lhůtě, která byla dohodnuta mezi stranami řízení dle příslušných rozhodčích pravidel,“ uvedl za ministerstvo Filip Běhal. Ze zdržování naopak obvinil druhou stranu. „Největší prodleva ve sporu byla způsobena samotnými investory, kteří arbitráž mohli zahájit již v prosinci 2015, avšak rozhodli se tak učinit až v květnu 2017, tedy po roce a půl vyčkávání,“ dodal Běhal.
Havlíček však namítá, že Pawlowski rozhodně nemá na jakémkoli zdržování zájem. ,,Nedává smysl, že chtěl svoje peníze později. Ministerstvo financí má jednoduchou taktiku - nic neřešit a spory pouze prodlužovat a tlačit do arbitráží zřejmě s cílem investory odradit od uplatňování nároku. Investiční arbitráž totiž není nic levného a jednoduchého," uvedl advokát.
Havlíček také říká, že liknavost Česka nebo úmyslné neřešení sporu mimosoudně je zcela nestandardní. Podle něj se Česko nepoučilo třeba z kauzy Diag Human. „Českou republiku stejný postoj v kauze Diag Human bude stát miliardy. V našem případě je výsledek podle nás zcela jasný, protože protiprávní jednání ČR bylo konstatováno i českým Nejvyšším správním soudem. Ministerstvo financí má podle českého práva povinnost předcházet škodám. Podle nás se (nejenom) v našem případě chová zcela v rozporu s touto svojí zákonnou povinností,“ uvedl Havlíček.
Domy, nebo zeleň?
Švýcarský developer Pawlowski, který stál za pronájmem Škodova paláce pražskému magistrátu nebo vydával časopis Týden, koupil pozemky v pražských Benicích před více než 10 lety. Chtěl na nich nechat postavit řadové rodinné domy, viladomy a bytové domy včetně infrastruktury a občanské vybavenosti pro zhruba 3 500 lidí. Nyní přitom žije v Benicích zhruba 500 obyvatel.
Tyto pozemky zakoupil Pawlowski jako pole, ale v roce 2010 došlo na návrh městské části Praha-Benice k jejich změně na stavební pozemky. Po dvou letech však samy Benice změnu napadly u městského soudu v Praze a uspěly. Následně i Nejvyšší soud potvrdil, že změna na stavební parcely z roku 2010 je neplatná a to kvůli pochybení při projednávání změny. Pozemky tak byly opět určeny pro zeleň, nikoliv pro výstavbu.
Dopadne kauza Benice jako Diag Human?
Firma Diag Human počátkem 90. let usilovala o obchodování s krevní plazmou z českých transfuzních stanic. Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo soutěž na zpracování krevní plazmy a předběžně se dohodlo se společnostmi Novo Nordisk a Conneco, z níž se později stala firma Diag Human. Firmy ve výběrovém řízení neobstály.
V roce 1992 tehdejší ministr Martin Bojar společnosti Novo Nordisk sdělil, že řízení nevyhrála, protože se spojila s podezřelou firmou Conneco. Ta od roku 1995 požaduje odškodné za ušlý zisk. Bývalý ministr Jan Stráský (ODS) podepsal v roce 1996 rozhodčí smlouvu, takže se kauza řešila v arbitráží.
Za poškození dobrého jména firmy musela vláda po prohrané arbitráži z roku 1997 společnosti zaplatit 327 milionů korun. Arbitráž v roce 2008 přiznala firmě náhradu škody 8,9 miliardy korun. S úroky nyní činí požadovaná částka více než 13,5 miliardy korun.
Stát tvrdí, že letitý spor loni skončil v jeho prospěch poté, co rozhodci zastavili přezkumné řízení. Diag Human s tímto výkladem nesouhlasí. Nadále se domáhá plnění nálezu z roku 2008. Společnost kvůli tomu podala žaloby u zahraničních soudů, které se však zatím staví na stranu státu. Trvají také spory o odměny rozhodců.
