K*nda z Lán má kupce, Kojzarův zásek
Na titulních stranách spíš zábavné pitomůstky, které jsem při pátku schopen svým intelektem obsáhnout i já. Díky, kolegové.
Lidové noviny otevírají zásadním sdělením, které úspěšně provokuje škodolibou radost. „Ministr Žák jel načerno, zneužil průkaz“. Bývalý ministr dopravy Rusnokova kabinetu, který nedávno upoutal pozornost tím, jak se zkušeně nacpal do vládního speciálu do Anglie a přilepil k programu Tomáše Halíka a doprovázející ekipy v Oxfordu, se zřejmě pokusil uplatnit tutéž strategii i v Pendolinu. Místo lístku průvodčímu ukázal propadlý průkaz drážního kontrolora. ‚„Vlaková četa z toho byla v šoku,‘ popsal serveru Lidovky.cz jeden ze spolucestujících. (...) O tom, že se Žák vydával za inspektora, měl zprávu i mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. ‚Byl jsem informován, že ve vlaku jede pan Žák s neplatným oprávněním státního dozoru,‘ uvedl. (...) sám Žák ale popřel, že by jel načerno. (...) Avšak zcela jiný scénář nabídl sám průvodčí, který exministra kontroloval. ‚Jízdenku neměl, předložil mi průkaz kontrolora,‘ popsal situaci.“ Přiznávám, že vznik Rusnokova kabinetu mě zrovna nepotěšil, dalo by se snad říct, že mě až naštval. S odstupem tu reakci nahlížím jako pomýlenou. V úřadě byli pár měsíc, legraci budou dodávat možná i několik let, přijde mi to jako docela dobrý „deal“.
Mladá fronta Dnes má na titulce fotku Miroslava Kalouska coby šťastného kupce obrazu „K*nda z Lán“, dal za něj 42 tisíc. Na snímku je i předmětné dílo, jeho umělecké kvality si posuzovat netroufám. Snad jenom – slibuje trochu víc než předvádí, na což jsem trochu citlivý. Jako ta k.... by na obraze byla. Ale dost mi tam chybí ty Lány. Jinak dle otvíráku MFD jsou naše děti vystaveny „plíživé hrozbě“. Ve školách se totiž málo větrá.
Na autorské straně Hospodářských novin vítá Jindřich Šídlo novou pražskou primátorku Adrianu Krnáčovou. „Nevím, jestli bude Adriana Krnáčová dobrou primátorkou Prahy. Možná že ne, dost věcí by tomu mohlo nasvědčovat. Ale nepřál bych si to. Nikoliv kvůli ambiciózní ženě, která ve zralém věku dobrovolně vstoupila do politiky, a přijala tak všechna pravidla hry, k nimž patří i preventivní nedůvěra jejích odpůrců přerůstající v hysterii jen při vyslovení jména Krnáčová. Jenže to tak prostě aspoň nějaký čas bude a Praha, těžce zkoušená posledními minimálně dvanácti lety, si další velkou katastrofu dovolit nemůže, jakkoliv to ve středu večer a ve čtvrtek na sociálních sítích vypadalo, že by si to spousta lidí přála.“ Příliš optimismu pražský čtenář nenačerpá ze zpráv o koalici na Praze 10, jejíž starostkou se stala nepostradatelná spolupracovnice Andreje Babiše a bývalá rozvědčice Radmila Kleslová. Jí vedenou radu podporuje ODS a komunisté. Podle pražské přílohy MFD se „za KSČM šéfkou kontrolního výboru tradičně stala Jana Čunátová, jejíž křeslo neovlivnil ani dřívější skandál s opsanou diplomovou prací.“ Jednomu je hned tak trochu líp – základ budoucího štěstí evidentně položen. Deníky si všímají ještě jedné bizarní pragensie. Ve stanici metra se eskalátor jedoucí nahoru zastavil a rozjel dolů. Část cestující veřejnosti reagovala nepříjemným pádem. Zřejmě jde o další užití principu nečekané, až zázračné proměny, která se v pražském dopravním podniku zřejmě stala celkem populární – viz záhadné transformace tramvaje číslo 14 v tramvaj číslo 24, k nimž prý dochází v okolí Ortenova náměstí.
Ve sportovní rubrice Práva titulek, který zaslouží ocenění za kryptičnost a kreativní užití klausismu, respektive vytvoření klausismu nové, neoklausismu. „Hledá se tvář mixu, Soukalová cítí neformu“.
V Haló novinách slušný zásek - komentář klasika normalizačního sekernictví Jaroslava Kojzara. „Pod titulkem jisté je, že se máme na co těšit“, vyjadřuje znepokojení... co taky jiného. Vrazi z volstrýtu se na nás totiž chystají a jsou pro to důkazy, rozhovor s Adamem Vopičkou, spoluorganizátorem protestů proti prezidentovi Zemanovi. Komentátorovi Haló novin trochu uniklo, že je celý myšlený v legraci, ale nevadí. „Nejde ovšem jen o něho (prezidenta Zemana – pozn. aut.), jde o změnu celého systému, jenž by odpovídal přáním nejen havlovců, ale především Spojených států, pod jejichž ochrannou rukou se všechno, co oni činí, děje. Že přeháním? Stačí si opět nalistovat příslušné informace, které jsou dokonce přístupné komukoli. Na serveru G.cz byl ‚zavěšen‘ rozhovor s jakýmsi Adamem Vopičkou, jenž údajně patřil mezi organizátory ‚akce Albertov 2014‘. Ten prozradil (‘chodím tam na kávu…‘, tedy na americké velvyslanectví), že vše ‚začalo brigádou u skartovačky v roce 2004, kdy jsem likvidoval schválená víza socdemáků a komunistů…‘ Ale, vraťme se na samý začátek onoho rozhovoru. Reportér se zeptal, zda si je vědom, že se ‚nejednalo o demonstraci českého národa proti hlavě státu, nýbrž demonstraci organizovanou americkým velvyslanectvím?‘ Prý v první chvíli byl šokován a pak se s tím smířil. Dostal krabici z US Ambassy a začal jednat. Jde o krabici, v níž byly červené karty rozdávané později na demonstraci a která byla dokonce fotograficky zdokumentována. A ony dvojjazyčné transparenty? Prý ‚já osobně jsem bojoval za češtinu, ale dohoda s Amíky zněla jasně. 120 USD (???) za každou červenou kartu a 5000 USD (???) za transparent s překladem…‘ Nechce se věřit, že ona upřímnost je pravdivá, anebo že by šlo o cílený podvrh, jenž má znevážit kritiky americké ambasády? Ale někteří lidé už si prý mohou dovolovat všechno, i prozradit na sebe, co zatajeno má být.“ Investigativní výkony Jaroslava Kojzara rozjasní i tyhle pošmourné dny.
Ještě ze sportu. Lidové noviny anoncují na titulní straně rozhovor s plavkyní Simonou Baumetovou. „Naštvaná umím plavat rychle“. Možné vysvětlení problémů, jimž občas ve vodě čelívám – absence naštvanosti. Když se naštvat, tak ve vodě. Nebo tak něco.
