Senát, snídaňová žemle a rozumná tvorba zákonů

S trochou nadsázky se dá říct, že v Senátu se rozhoduje i o tom, zda dostanete své snídaňové housky na stůl včas.

V Senátu se totiž projednává novela zákona o zaměstnanosti, z níž část se dotýká agenturních pracovníků. Asi máte pocit, že se vás to netýká. Ale například váš nákup, který jste si objednali, totiž balí a dodávají i brigádníci neboli agenturní pracovníci. Pokud jim Senát zkomplikuje práci, možná pekař housky upeče, ale nebude, kdo by vám housky přivezl až domů. Konec lenošivých rán, k pekaři budete muset zajít sami.

Agenturní zaměstnanci jsou pro naši ekonomiku důležití. Stavebnictví by se bez nich neobešlo vůbec, průmyslové montovny jakbysmet.

Tvoříme-li zákony, zdravý rozum velí hledět na tři věci. Zaprvé je třeba zvážit, zda je navrhovaný zákon nutný. Za druhé je třeba schvalovat takové zákony, které budou platit pro všechny stejně. A do třetice je třeba dbát na to, aby bylo dost času se na změnu připravit.

Novela zákona o zaměstnanosti se vzpírá všem těmto třem apelům zdravého rozumu.

Zatímco Poslanecká sněmovna postoupila Senátu novelu zákona o zaměstnanosti, sama řeší velkou komplexní novelu zákoníku práce. Proč máme schvalovat parciální novelu, když by bylo zcela logické vtělit ji do zákoníku práce a schválit je současně?

Novela neměří všem stejným metrem. První problém je kauce, která je pracovním agenturám ukládána. Zdánlivě rovnostářských všem stejných 500 tisíc pro velké agentury problém není, agentury malé ale zlikviduje. Druhý problém je v disproporci v odvodech pracovníka. Je-li pracovník zaměstnán u více zaměstnavatelů, má odvody nižší, je-li však zaměstnán u poctivé agentury práce, toto snížení se na něj nevztahuje. Agentura totiž za pracovníka zaplatí náležité odvody, zatímco šíbři lstivě rozdělí brigádu na více zaměstnavatelů a odvodům se vyhnou. Nejzávažnější vada novely ale spočívá v nemožnosti pracovat jako zaměstnanec a souběžně jako brigádník přes agenturu. To porušuje právo na svobodnou volbu práce, tak jak ji zaručuje listina práv a svobod. Tak novela podporuje obcházení zákona a nerovnost před ním.

Na novelu není čas se připravit. Stěžejní úprava zejména agenturního zaměstnávání podléhá legisvakanci pouhých 15 dnů. Považuji za naprosto nerealistické, že by agentury byly schopny během dvou týdnů všechny požadavky splnit. Poškodí-li je to, byl by to důvod k arbitrážím. Ale nejde jen o agentury. Tisíce agenturních pracovníků by se se ocitly bez prostředků. To je neobhajitelné. Doba od schválení k počátku platnosti novely musí být alespoň šest měsíců.

A nakonec perlička o nesmyslných pracovních místech. Novela předpokládá vznik komise, která by hodnotila oprávněnost získání povolení ke zprostředkování zaměstnání.Překvapivě se neřeší, kdo v oné komisi zasedne a jak bude vybrán. Především je ale udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání (laskavý čtenář promine tento jazykový oříšek) formou nárokového řízení. Splní-li tedy žadatel podmínky dané zákonem, získá toto oprávnění automaticky. Co tedy bude ona záhadně vzniklá komise za peníze daňových poplatníků dělat?

Shrňme si to – novela je v mnoha ohledech nerozumná, nadbytečná a nespravedlivá. Podávám proto pozměňovací návrh, aby se alespoň dosáhlo jisté úrovně zdravého rozumu. A vy abyste se nemuseli obávat o osud svých snídaňových žemlí.