Erdogan vyhlásil v Turecku výjimečný stav

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu večer vyhlásil v zemi na tři měsíce výjimečný stav. Prezident chce také otázku vydání duchovního Fethullaha Gülena z USA do Turecka oddělit od dalších vztahů se Spojenými státy. Erdogan to řekl dnes večer v rozhovoru pro televizi Al-Džazíra. Do pátečního pokusu o převrat v Turecku, za jehož strůjce považuje Erdogan právě Gülena, byly podle prezidenta zapojeny i jiné země. Erdogan ale odmítl nějakou konkrétně jmenovat. Odmítl také tvrzení, že je autoritářský a že se stal v minulosti hrozbou pro demokracii.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil v zemi tříměsíční výjimečný stav. Učinil tak po zasedání vlády a bezpečnostní rady státu, které jednaly o situaci v zemi po pátečním zmařeném pokusu o puč. Podle agentury DPA může nyní Erdogan vládnout pomocí dekretů. V době výjimečného stavu může být omezeno či pozastaveno například právo shromažďovací či svoboda slova.

„Toto opatření v žádném případě není proti demokracii, právu ani svobodám. Právě naopak, jeho cílem je demokracii a právo chránit a posílit,“ uvedl Erdogan v přímém televizním přenosu v přítomnosti ministrů vlády. Dnes poprvé od pátečního pokusu části armády o převrat zasedala bezpečnostní rada státu, jednání trvalo téměř pět hodin. Poté zasedla ještě vláda.

„Jako vrchní velitel ozbrojených sil se budu také věnovat tomu, abych vyčistil obzrojené složky od všech virů,“ řekl rovněž Erdogan. Kvůli pokusu o převrat, který si podle poslední oficiální bilance vyžádal životy 312 lidí včetně 145 civilistů, bylo obviněno 99 generálů, což je více než čtvrtina všech generálů v zemi. Ve vazbě zůstává na 9400 lidí, většinou členů armády. Ministerstvo obrany dnes též zahájilo vyšetřování všech vojenských soudců a prokurátorů a 262 z nich zbavilo funkcí.

Od soboty provádí vláda rozsáhlé čistky ve státních institucích. Více než 50.000 vojáků, policistů, soudců, prokurátorů či učitelů bylo buď zatčeno, propuštěno z práce či odvoláno z funkcí. Hlavním cílem čistek je odstranit z funkcí příznivce duchovního Fethullaha Gülena, jehož vláda považuje za strůjce pokusu o puč. Gülen obvinění odmítá.

Vyhlášení výjimečného stavu na půl roku umožňuje turecká ústava v době, kdy je vážně narušen veřejný pořádek v zemi, nebo kdy násilné činy ohrožují svobodu a demokracii. Rozhodnutí prezidenta nyní musí být zveřejněno v úředním věstníku a předloženo parlamentu. Ten může výjimečný stav zrušit či změnit délku jeho trvání.

Během výjimečného stavu mohou být například vyhlášeny zákazy vycházení či shromažďování nebo mohou být kontrolována média. Výjimečný stav byl v poslední době vyhlašován na jihovýchodě Turecka, kde armáda bojuje s kurdskými separatisty.

„Zůstaneme systémem parlamentní demokracie, nikdy tento systém neopustíme,“ prohlásil současně ve středu Erdogan. Jeho vláda bývá v posledních dnech obviňována, že neúspěšný pokus o puč využila k upevnění moci a k dalšímu pronásledování svých kritiků. Podle některých teorií dokonce převrat zinscenovala, aby mohla proti svým odpůrcům tvrdě zakročit.

Erdogan také uvedl, že bude pokračovat zatýkání a boj proti Gülenově hnutí, které označuje za teroristickou organizaci. Pětasedmdesátiletý Gülen, který žije od roku 1999 v americké Pensylvánii a v Turecku má miliony příznivců, odmítá, že by stál za pokusem o převrat.

USA odmítají Gülena vydat, dokud Ankara nepředloží důkazy o jeho vině. Erdogan dnes řekl, že bude velká chyba, když Američané duchovního nevydají.

Vztahy s Washingtonem ale musí podle Erdogana zůstat pozitivní. „Vztahy mezi našimi zeměmi jsou založeny na zájmech, nikoli na pocitech. Jsme strategickými partnery,“ uvedl turecký prezident. Podle něj nesmí roztržka kvůli Gülenovi ovlivnit vztah ohledně turecké letecké základny Inçirlik. Z ní startují letadla mezinárodní koalice, vedené USA, do boje proti organizaci Islámský stát (IS) v Sýrii a v Iráku.