Liberální hodnoty teď hájí ti, kteří mají špatné svědomí

Mikuláš Bek je nejvýraznější postavou mezi rektory vysokých škol, kteří jsou ve sporu s Milošem Zemanem. 22. listopadu měl na pražském Albertově před studenty, jimž bylo kvůli akci prezidenta republiky o pět dní dříve znemožněno položit květiny k desce připomínající rok 1939 a 1989, projev, v němž mluvil o „plebejství lokajském“ a „plebejství svobodném“. V jakém stavu jsou ale české univerzity, které teď povstaly ve společném šiku proti hlavě státu? A proč má Mikuláš Bek špatné svědomí, když si vzpomene na dobu před 17. listopadem 1989? O tom hovoří v rozhovoru v Týdeníku Echo.

Po svém vystoupení 22. listopadu na Albertově jste prohlásil, že jste se tam pět dní předtím ocitl teprve podruhé v rozpětí 26 let. Jak jste se tam dostal poprvé?

V roce 1989 jsem studoval na Karlově univerzitě jako doktorand a cestou z Albertova na Národní třídu jsem prožil takové svoje vnitřní vysvobození… Možná je na místě k tomu něco říct vzhledem k ironickým poznámkám, které se teď objevily na sociálních sítích ze strany odpůrců postupu rektorů kolem 17. listopadu 2015. Já určitě nejsem ani kazatel dobra, ani moralista, spíš mám vlastní zkušenost s tím, jak politika před rokem 1989 pokřivovala vysokoškolské prostředí. Po skončení mého studia v roce 1986 v Brně tam tehdy nebyla žádná šance pokračovat ve studiu hudební vědy, protože aspirantská místa byla přidělována velmi vzácně. Jediná možnost se v té chvíli nabízela v Praze a tehdy jsem tedy učinil rozhodnutí, jemuž nejsem rád. Podmínkou, kterou mi pro pokračování ve studiu dala tehdejší vedoucí katedry a dlouholetá funkcionářka strany, bylo, že do strany vstoupím. Po velkém váhání jsem tu smlouvu s ďáblem podepsal a v roce 1988 se stal kandidátem.

K členství ve straně tedy vaše kandidatura nedospěla?

Ne, hned v týdnu po 17. listopadu jsem kandidaturu zrušil, to jsme ještě nevěděli, jak to dopadne… Ale to už je jedno.

Jak velký je podle vás problém, že univerzity dnes vedou lidé s „kandidátskou“ nebo komunistickou minulostí – rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima byl členem KSČ.

To musí posoudit ti, kteří nás do vedení univerzit volí a kteří znají naše příběhy. Já se s tím před volbou svému senátu samozřejmě svěřil. Myslím, že dělicí linie i tehdy vedla trošku jinak. Bylo by určitě lepší, kdyby dnes instituce a stát vedli lidé, kteří jsou něčím takovým nedotčeni, ale možná jich není dost, možná jsou někteří unavení… A možná je to paradox, že v dnešní debatě hájí liberální hodnoty lidi, kteří si nesou své špatné svědomí. Ale možná je to pořád lepší než lidé bez svědomí.

Celý rozhovor s rektorem Mikulášem Bekem čtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo v elektronické podobě zde nebo v tištěné verzi.