Milník měnové politiky: Česku krok FEDu prospěje

Americká centrální banka dnes zvýšila své úrokové sazby o čtvrtinu procentního bodu na úroveň 0,25 až 0,5 procenta. Stalo se tak poprvé od června roku 2006. Zvýšení sazeb není překvapivé, trhy s ním do značné míry počítaly. I tak lze očekávat přechodně zvýšenou rozkolísanost trhů, než se situace „usadí“.

Američtí centrální bankéři rovněž v souladu s očekáváním vyslali zřetelný signál, že další zvyšování sazeb bude pozvolné a postupné. Očekáváme, že v roce 2016 dojde ke dvěma dalším zvýšením sazeb, vždy o čtvrtinu procentního bodu, takže ke konci příštího roku se klíčová sazba mezibankovního trhu bude pohybovat v pásmu 0,75 až jednoho procenta.

Americká centrální banka svým dnešním rozhodnutím vysílá zřetelný signál, že stav amerického hospodářství hodnotí příznivě. To je nepochybně pozitivní zpráva i z hlediska vývoje globální ekonomiky. Rozhodnutí Fedu je tak příznivé i pro českou ekonomiku.

Dolar by v reakci na rozhodnutí Fedu příliš posilovat neměl. Lze spíše počítat s jeho stagnací vůči euru, protože zvýšení sazeb už je do hodnoty kursu započítáno. Z pohledu České národní banky je zvýšení sazeb v USA spíše příznivou zprávou. Pokud by k němu nedošlo, dolar by oslabil. Silný dolar přitom působí proinflačně, protože zdražuje zboží dovážené do ČR, například elektroniku, a tlumí dopad zlevňování ropy. Těží z něj i exportéři v eurozóně, kteří jsou kvůli slabému euru konkurenceschopnější na světových trzích. To vše je z pohledu ČNB vítané. Celkově lze tedy shrnout, že dnešní rozhodnutí americké centrální banky je pro českou ekonomiku příznivější, než pokud by se Fed ke zvýšení sazeb neuchýlil.

Krok americké centrální banky ovšem značí také to, že zřejmě nepoleví tlak na posilování koruny. Investoři po celém světě se totiž ve zvýšené míře budou zbavovat rizikových aktiv a naopak hledat bezpečná útočiště, mezi něž patří i česká koruna. ČNB se tak více „zapotí“ v rámci úsilí udržet svůj závazek z listopadu 2013, tedy korunu poblíž úrovně 27 korun za euro. ČNB však opakovaně uvádí, že pro ni bránění závazku, tedy akumulace devizových rezerv, nepředstavuje problém. Objem devizových rezerv akumulovaných ČNB se nachází na úrovni zhruba 36 procent, což je stále přijatelná úroveň.

Fed dnešním rozhodnutím zahájil etapu normalizace své měnové politiky. Tento proces si ale vyžádá až deset let, než bude dokončen, chápeme-li jeho dokončením redukci objemu rozvahy Fedu na předkrizovou úroveň roku 2007, tedy na úroveň odpovídající zhruba 900 miliardám dolarů. Nyní objem rozvahy Fedu činí zhruba 4,5 bilionu dolarů a Fed navíc ani nemá v plánu okamžité zahájení její redukce. Zprvu totiž hodlá měnovou politiku normalizovat zvyšováním sazeb z přebytečných rezerv, které u něj banky drží, a také zvyšováním sazby krátkodobých reverzních repo operací.

Více o kroku FEDu čtěte na Roklen24.cz