Sobotka, zachránce pacientů před Babišem

Za čtrnáct dnů budou známy výsledky krajských voleb a právě teď nabízejí politici občanům první věcné volební téma. Nejsou to už únavné tirády o tom, jaké skvělé dálnice budou v několika směrech protínat každý kraj, ani hesla, že budeme my Jihočeši (Pardubáci, Olomoučáci atd.) odteď dělat všechno společně. Krajské volby rozhodnou o budoucnosti nemocnic, tvrdí sociální demokraté a do polemiky se nechaly vtáhnout všechny ostatní významné strany včetně hlavního soupeře ČSSD Andreje Babiše.

Oživení Rathova zákona

Jak známo, Česko má mnoho, přesně 180 nemocnic, je v nich však nedostatek personálu. Nezadržitelně se schyluje k tomu, že se některé budou rušit. Jde však o to, kolik se jich zruší úplně, z kolika budou ústavy následné péče, kolik jich zprivatizují ambiciózní miliardáři a kolika zůstane záruka, že budou tvořit páteřní síť tuzemského zdravotnictví. Krajské volby o tom asi nerozhodnou, pokud ale strany vyjasní své stanovisko k danému, navíc naléhavému problému, může to budoucímu osudu nemocnic a jejich pacientů jenom prospět.

ČSSD vytáhla do boje pod heslem „neziskové nemocnice“ a dost možná to myslela jako provokaci. Neexistuje ve zdravotnictví víc kontroverzní termín. Neziskovými nemocnicemi se od začátku nemyslelo nic jiného než znárodnění větší části zdravotnictví. Páteřní síť nemocnic by vznikla podle rozhodnutí ministra zdravotnictví, který by měl možnost rozhodovat nejen o tom, kdo je bude řídit, ale i o tom, co budou léčit. V těchto oborech by měly nemocnice právo žádat od zdravotních pojišťoven v zásadě jakékoli peníze. Státní úřady by tak získaly plnou kontrolu nad nejdůležitějším sektorem i jeho financemi. Fakticky by to znamenalo návrat před listopad 1989 s jeho přídělovým systémem zdravotní péče.

V roce 2006 byly od začátku proti nejen pravicové strany, ale také střed včetně lidovců. Přesto zákon o neziskových nemocnicích z dílny Davida Ratha na jaře toho roku odhlasovali sociální demokraté s komunisty. V úterý to bude přesně deset let, co jeho uvedení v praxi zabránil ústavní soud. O oživení Rathova zákona se od té doby pokoušeli mnozí, v pátek představil svou verzi ministr Svatopluk Němeček.

Sprosté slovo privatizace

Tradiční strany reagovaly podle očekávání. Komunisté souhlasí, pravice odmítá, lidovci váhají. Vyjádřit se však musel i Babiš a s jeho nevraživou reakcí zřejmě stratégové ČSSD počítali. Protože Sobotka hned včera kontroval, že neziskový status ochrání nemocnice před privatizací, o niž usilují mocní investoři. Jedním z nich je sám Babiš, který po reprodukčních klinikách už začal s nákupy poliklinik a jehož spolupracovník Jozef Janov se netají značným zájmem o nemocnice. Dokonce nabízí model pro další fungování českého zdravotnictví. Část nemocnic by se stejně jako ve východním Německu privatizovala a změnila na specializované kliniky, které by se soustředily na výnosné obory, při jejichž provozování se dá přežít i bez dotací. Tento plán určitě nabízí dílčí řešení otázky zdejších nemocnic, devalvuje ho však skutečnost, že jeho prosazováním Babiš-politik připravuje půdu pro Babiše-byznysmena.

Navíc je tu ještě jedna komplikace. „Privatizace nemocnic“ je v Česku sprostý termín, proto ČSSD hodlá Babiše obvinit právě z takového temného úmyslu. I když je miliardářova kritika neziskových nemocnic věcná a rozumná, dává tím sociálním demokratům do rukou silný a nejen předvolební argument. Abychom zabránili Babišovi ovládnout české zdravotnictví stejně, jako už dostal pod kontrolu zdejší chemii, zemědělství a lesy, musíme celý nemocniční sektor zestátnit, pardon, převést do neziskového režimu.