Sněm regionů. Politici kvůli nezájmu voličů zvažují proměnu Senátu

Většina lidí v Česku neřeší, kdo bude zastupovat jejich zájmy v Senátu. Nezájem o složení horní komory ukázal naposledy tento víkend, kdy na Praze 10 hlasovala necelá pětina voličů. Lídři stran proto přemýšlejí, jak lidem Senát zatraktivnit. A síly hlasy po tom, aby se změnil.

„O čem přemýšlím, je transformovat Senát do komory regionů. Byli by tam zástupci z krajských zastupitelstev,“ uvedl pro deník ECHO24.cz vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek. To by nebylo cizí ani 1. místopředsedovi TOP 09. „Domnívám se, že by volby do Senátu mohly více odrážet to, co senátoři v kampani prezentují – konkrétní zájem o region. Je otázkou, jestli nehovořit třeba o tom, že volby by byly nepřímé a byly by tam zástupci jednotlivých regionů,“ zmínil Miroslav Kalousek.

Myšlenku transformace Senátu z instituce, která krotí nápady poslanců a opravuje jejich chyby, do něčeho, k čemu budou mít lidé blíž, dlouhodobě propaguje i prezident Miloš Zeman. Je přitom otázka, jak by si politici poradili se stávajícími pravomocemi horní komory a systémem, kdy se třetina senátorů obměňuje každé dva roky.

Senát je garantem ústavní stability, hájí ho premiér

„Reformu Senátu nelze provést izolovaně, ale vždy v kontextu politického systému jako celku,“ míní šéf ODS a politolog Petr Fiala. Možnost úpravy ale připouští i on. „Druhé komory jsou často v zahraničí například reprezentanty regionů. Dlouhodobě podporuji posílení většinových prvků při volbách do Poslanecké sněmovny a úpravu postavení Senátu tak, aby více reprezentoval regionální zájmy,“ řekl pro ECHO24.cz.

Kdo naopak je naopak bytostným zastáncem Senátu v jeho aktuální podobě, je premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. „Senát dnes v našem demokratickém systému plní potřebnou roli garanta ústavní stability a často pomáhá i zlepšovat kvalitu zákonů, tedy je i fungující legislativní pojistkou. Většinovým systémem volby doplňuje sněmovnu, která je volená naopak poměrným systémem,“ zmiňuje.

Čtěte také: Antonín Panenka do Senátu nepůjde, v Praze 10 vyhrály ženy

„Doplňovací volby v regionu, kde mezi prvním a třetím byl rozdíl jednoho autobusu, pro mě nejsou skutečně námětem k tomu, abych se na jejich základě zamýšlel nad reformou Senátu.“

Ministerský předseda zároveň varuje před unáhlenými závěry z 1. kola hlasování na Praze 10. V něm o postupu kandidáta mezi dvojici nejlepších rozhodovalo jen pět hlasů a odstup třetí kandidátky od prvního místa byl pak v řádu desítek hlasů. Celkově tu účast nedosáhla ani 16 procent. „Víkendové volby byly doplňovací a proběhly ve zcela nešťastném termínu tři týdny před komunálními volbami. Z účasti na Praze 10 bych tedy nevyvozoval žádné přehnané závěry,“ uvedl Sobotka pro ECHO24.cz.

Také Kalousek zdůraznil, že případné úvahy o změně Senátu nemůžou politici stavět pouze na hlasování v jednom obvodu. „Doplňovací volby v regionu, kde mezi prvním a třetím byl rozdíl jednoho autobusu, pro mě nejsou skutečně námětem k tomu, abych se na jejich základě zamýšlel nad reformou Senátu,“ podotkl. Podle Fialy musí nízká volební účast zneklidňovat všechny politiky, protože „dlouhodobě oslabuje legitimitu a autoritu demokratických institucí“.

Nízká účast může volby proměnit v loterii

Na Praze 10 přitom nechybělo mnoho, aby o kandidátech postupujících do 2. kola rozhodl místo voličů los. Právě takové řešení zákon zná pro případ, že nastane rovnost hlasů. Demokracie by se tím snadno změnila v loterii.

Volby do Senátu nejsou jediné, které trpí nízkým zájemem voličů. V květnových volbách do Evropského parlamentu vhodilo svůj hlas do urny jen 18 procent voličů. Češi se tak společně se Slováky zařadili na chvost žebříčku v celé Evropské unii. A objevily se úvahy o tom, jestli by neměla být nakonec volební účast povinná. Kdo by nepřišel, platil by pokutu.

Čtěte také: Co se to děje? Lidé už nechodí volit