Únosy se teroristům vyplácejí, Evropa jim tajně dává výkupné

Teroristické skupiny žijí z peněz evropských vlád. Ačkoliv evropské země oficiálně nevyplácejí výkupné za své občany, podle zjištění deníku New York Times za posledních šest let teroristé získali na výkupném 125 milionů dolarů. Unášení občanů evropských zemí se tak pro teroristy stalo významným zdrojem příjmů. Potvrzují to rukojmí, kteří přežili i diplomaté, kteří se podíleli na vyjednávání. Představitelé dotčených vlád trvají na svém – teroristům prý neplatí.

Nejvíce peněz do kapes teroristické skupiny Al Káida a jejích odnoží přišlo podle autorů článku z Francie, Španělska, Švýcarska nebo Rakouska. Francie údajně vyplatila 58 milionů dolarů, Švýcaři 12,4 milionu dolarů, Španělsko 11 milionů a Rakušané 3,2 milionu dolarů. Ministerstva zahraničích jednotlivých zemí však informace popřela.

Výkupné se k teroristům dostává bizarními způsoby, které připomínají filmové scénáře. V roce 2005 přiletěl do afrického Mali německý diplomat se třemi kufry naplněnými bankovkami v hodnotě pět milionů eur.

„Kufry byly naloženy do aut a převezeny stovky kilometrů severně na Saharu, kde je bojovníci s plnovousy přepočítávali na dekách rozložených na písku,“ cituje deník z výpovědi šesti diplomatů, kteří dojednávali výměnu německých peněz za 32 evropských rukojmích. „Oficiálně Německo vykázalo peníze jako humanitární pomoc pro chudé Mali,“ pokračuje článek.

Někdy vlády neplatí přímo, ale prostřednictvím státních podniků. Například francouzská jaderná společnost Areva měla v roce 2013 vyplatit teroristům 30 milionů euro. Mluvčí společnosti informaci popřela.

Únosy jsou výhodný obchod 

Obchod se zajatci je podle bezpečnostních expertů tak výhodný, že se pro teroristy postupně stal hlavním zdrojem příjmů. “Únosy pro výkupné patří k nejvýznamnější finančním zdrojům teroristů,“ uvedl před dvěma roky David S. Cohen, náměstek amerického ministerstva financí pro terorismus a bezpečnostní financování.

Scénáře únosů se příliš neliší. Teroristé zaútočí na skupinu turistů a poměrně dlouho dobu je zadržují, aniž by vyslali jakoukoliv zprávu. Jakmile kolem zmizelých začne rozruch, zveřejní teroristé video, v němž zajatí rukojmí tlumočí požadavky únosců. Zpravidla jde o výkupné, nadsazené politické požadavky, nebo výměnu za uvězněné členy skupiny.

Diplomaté, kteří se v minulosti podíleli na záchraně rukojmích připomínají, že pozice vlád v takových případech není jednoduchá – buď přistoupí na podmínky teroristů, nebo připustí popravu člověka.

S teroristy se nevyjednává! A lidé umírají.

Demokratické státy oficiálně odmítají vyjednávání s teroristy. Existuje řada dohod, v nichž se státy západního civilizačního okruhu zavazují nevyplácet výkupné. Proti se oficiálně staví Evropská unie nebo státy G8. Nejdůslednější jsou v tomto ohledu Spojené státy americké a také Velká Británie. A nese to své důsledky.

Většina evropských zajatců vyvázne ze zajetí relativně v pořádku a únosci pro ně v případě potřeby hledají lékařskou pomoc. Jsou totiž cenným zbožím. Britský nebo americký pas většinou znamená rozsudek smrti.

V roce 2009 členové severoafrické Al - Káidy unesli v Mali čtyři turisty – Němku, švýcarský pár a britského občana. Britská vláda hned na začátku oznámila, že výkupné nezaplatí. Al -Káida o několik dní později vydala prohlášení: „V neděli 31. března 2009 v půl osmé večer byl zabit britský rukojmí Edwin Dyer. Zdá se, že Britové se o své občany příliš nezajímají“.

Švýcaři a Němka byly propuštěni krátce po zaplacení výkupného ve výši 8 milionů eur. Podle švýcarského diplomata, který se podílel na vyjednávání, švýcarští poslanci v témže roce schvalovali výjimečnou položku národního rozpočtu. Týkala se humanitární pomoci pro Mali.

Tvrdý postoj vůči požadavkům teroristů má i svou pozitivní stránku. Podle bezpečnostních expertů totiž v posledních pěti letech výrazně ubývá unesených Britů a Američanů. Z 53 unesených cizinců třetinu tvořili Francouzi. Další pětina byli občané Španělska, Rakouska a Švýcarska. Jenom tři unesení byli Američané.

“Podle mě je jasné, že Al-Káida si vybírá lidi podle národnosti,“ uvedl Jean-Paul Rouiller, ředitel ženevského Centra pro studium a analýzy terorismu. „Zajatci jsou investicí a člověk neinvestuje, pokud si není celkem jistý, že se mu to vyplatí,“ dodal.

Vaše vláda zaplatí – vždycky zaplatí.

Do rukou únosců padla v roce 2011 také Italka Mariasandra Marianová. Po několika týdnech jí únosci dovolili první telefonát – do redakce televizní stanice Al Džazíra.

Po necelém roce v zajetí měla zoufalá žena pocit, že nelidské podmínky dál nevydrží. Naléhala na své strážce, že její rodina na zaplacení výkupného nemá a italská vláda ji nevykoupí.

“Vaše vlády vždycky tvrdí, že nezaplatí,“ řekl jí jeden z únosců. „Až se vrátíš domů, řekni, že vaše vláda platí. Vždycky platí.“

Marianová byl propuštěna po 14 měsících v dubnu 2012. Podle informací agentury AFP za ni teroristé dostali 3 miliony eur. Italské ministerstvo zahraniční to popřelo.

Za unesené Češky peníze nechtějí

Česká republika rovněž patří k zemím, které odmítají platit teroristům výkupné. Již více než rok ovšem pokračuje snaha diplomatů dopravit do Česka dvě české studentky unesené v Pákistánu. Hana a Antonie padly loni v březnu do rukou neznámých ozbrojenců, kteří za jejich propuštění požadují svobodu pro pákistánskou lékařku Áffii Siddíkiovou. Neuroložka byla ve Spojených státech odsouzena k 86 rokům vězení za napadení agentů FBI, kteří ji chtěli vyslechnout. Poslední zprávou o mladých Češkách je video ze srpna 2013.