Zahraniční investoři odsávají z Česka stovky miliard korun

Zahraniční investice mohou přinést hodně pozitivního. Vyroste nový podnik na zelené louce, nebo, pokud investor kupoval již fungující společnost, se obnoví a zmodernizuje výroba. S tím, jak majitelé z ciziny zavádějí nové technologie a zvyšují produkci, roste výkon celého hospodářství. Silné zastoupení zahraničních investorů v ekonomice v sobě ale skrývá také horší stránky: zisk patří majitelům a ti si zpravidla jeho velkou část stahují k sobě. Silně to pociťuje Česko, které v Evropě patří mezi země s vůbec největším odlivem peněz do zahraničí.

Od ledna do září loňského roku přišla Česká republika kvůli přerozdělování se zahraničím o 285 miliard korun, uvádí ve své analýze Lukáš Kučera z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Toto číslo odpovídá 8,6 procenta hrubého domácího produktu nebo je srovnatelné s výškou příjmů státního rozpočtu za tři kalendářní měsíce. Kromě zisku z přímých zahraničních investic zahrnuje také příjmy z práce v zahraničí, úroky nebo povinné odvody do společného rozpočtu EU.

„Čistý odliv peněz byl mohutný,“ poznamenal analytik. Obrovská čísla nicméně dostaneme, i když se odliv investic očistí jenom na dividendy – za první tři čtvrtletí 2015 v nich z Česka odplulo bezmála 170 miliard korun. Znamená to, že dividendy jsou na celkovém odlivu peněz z republiky zastoupeny více než z poloviny. Jejich odtok stoupá; ve stejném období roku 2014 zahraniční vlastníci z Česka vytáhli 140 miliard. V opačném směru přitom do ČR přitekly dividendy v řádu několika procent.

Tradičně vysoké dividendy vykazují největší „české“ banky, které tím výrazně zlepšují bilanci svých matek. Kupříkladu ČSOB takto za rok 2014 poslala ze svého zisku 13,6 miliardy korun skoro 97 procent do belgické KBC.

Nutno podotknout, že statistici v uvedených datech nezohledňují, zda investoři zisky reinvestují v tuzemsku, nebo je převádí do zahraniční centrály. „Z ekonomické podstaty odchází obě části zisků, neboť obě náleží investorům,“ argumentuje Kučera. Určité zkreslení do statistik vnáší také fakt, že některé české společnosti vyvedly sídlo skupiny do zahraničí. Na příjmové stránce se pak nezapočítávají kapitálové příjmy z evropských fondů.

Přesto je poměr dividend, které každoročně z Česka odchází, v rámci EU nadprůměrný. Někteří ekonomové na tento fakt upozorňovali už před lety. Podle bývalé členky bankovní rady Evy Zamrazilové byla recese české ekonomiky v letech 2008 až 2013 do značné míry způsobena tím, že zahraniční vlastníci skokově změnili poměry rozdělení zisku ve prospěch dividend. „To, co se stalo v ČR, byla náhlá změna, kdy reinvestice spadly náhle z cca 50 procent zisku na cca 25 – 30 procent v celém šestiletém období. Důvodem byla pravděpodobně zvýšená potřeba doplňování kapitálu do mateřských firem,“ uvedla Zamrazilová pro deník ECHO24.cz. V posledních dvou letech se nicméně situace podle jejích odhadů vrátila k předkrizovému stavu.

„Zahraniční investoři české ekonomice pomohli po roce 2000 k rychlému růstu, ale aktuálně spíše přispívají k tomu, že české ekonomika uvízla v tzv. pasti středního příjmu - právě proto, že ze země odplývá značná část vytvořeného zisku, který by se jinak dal využít pro zvýšení investic a mezd firem. Bez zahraničních investorů (resp. spíše s jejich nižší účastí) by růst před krizí byl zjevně pomalejší, nicméně v dlouhodobém horizontu by dával ekonomice lepší perspektivu,“ zdůraznila Zamrazilová. Za největší chybu minulosti považuje plošné investiční pobídky. „Chyběla širší strategie ekonomiky, do níž by potom určitá část zahraničních investic zapadala, ale nic takového zde nebylo, naopak ekonomika se vyvíjela podle toho, kam investoři přinesli prostředky. Výsledkem je deformovaná struktura ekonomiky, s příliš vysokým podílem jednak procyklických oborů, jednak firem pod zahraniční kontrolou, což činí ekonomiku zranitelnou.“