Evropa vymírá a má strach ze stáří

Ze špiček německého byznysu a financí se v přílivu stovek tisíc migrantů do země stávají přední demografové a sociologové. Guvernér Bundesbanky Jens Weidmann se v rozhovoru pro deník Süddeutche Zeitung rozpovídal, jak přistěhovalci představují pro zemi jedinou šanci. Stárnoucí německá společnost si bez nich dlouhodobě nedokáže udržet svou současnou hospodářskou výkonnost.

Příchod stovek tisíc přistěhovalců z Blízkého a Středního východu nyní znamená pro Německo ekonomickou zátěž. „Imigrace s sebou ale přináší i šance. Ty budou tím větší, čím lépe se nám podaří integrovat lidi, kteří k nám natrvalo přicházejí, do společnosti a na pracovní trh. Kvůli demografickému vývoji totiž Německo potřebuje dodatečné pracovní síly, aby si udrželo svůj blahobyt.“

Není sám, spíš špička ledovce. Při otvírání frankfurtského autosalonu prohlásil šéf automobilky Daimler Dieter Zetsche, že přijmout do země za jediný rok milion migrantů (což navrhoval ještě před pár dny vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel) je sice „úkol pro Herkula“, zároveň je to ale příslib dalšího „ekonomického zázraku“, který by podle něj mohl připomínat poválečný boom 50. a 60. let.

Připustil, že jistě ne všichni z těch, kdo přicházejí do Německa, jsou brilantní inženýři, mechanici nebo podnikatelé. Mnozí z těch, kdo ale utíkají před válkou, perzekucí a chudobou (čímž rovnou přiznává i ekonomické motivy migrace), jsou vysoce kvalifikovaní a motivovaní, tedy přesně ti, které potřebuje stárnoucí a zmenšující se německá společnost. Právě ekonomický zázrak let padesátých a následujících udělal z Německa největší ekonomiku Evropy. „Mnoho příkladů úspěšné integrace je k vidění třeba v Silicon Valley,“ prohlásil Zetsche.

Člověk není jen pracovní síla

Ukazuje to, že špičky německého byznysu nejsou zrovna nejbystřejší společenští pozorovatelé. Ohrožené země skutečně opouštějí ti nejschopnější. Různé odhady mluví o tom, že až 15 % migrantů mířících do západní Evropy má vysokoškolské vzdělání. To je na země, z nichž přicházejí, velmi nadstandardní podíl, sám o sobě potvrzující, že na cestu do Evropy se vydávají aktivní a motivovaní příslušníci na Blízkém východě velmi úzkých středních vrstev. Jenže sama německá ministryně práce Andrea Nahlesová v půlce září utrousila, že jen desetina příchozích má kvalifikaci a schopnosti potřebné pro německý pracovní trh. Podle různých odhadů je mezi nimi na druhé straně 10 až 15 % analfabetů. Nechme teď úplně stranou, že Silicon Valley přitahuje jen ty nejlepší z nejlepších z celého světa.

Volání po levné, nové, čerstvé pracovní síle z ciziny je klasickou ukázkou úzkého, čistě ekonomického vidění světa bez domýšlení důsledků. Neznají, nebo zapomínají, desítkami let prověřená slova švýcarského spisovatele Maxe Frische z roku 1965: „Žádali jsme pracovní síly, ale dostali jsme lidi.“

Celý článek najdete v novém čísle Týdeníku ECHO.