Cenzura do 24 hodin: EU nechá blokovat ‚nenávist‘ na internetu
Blokování obsahu na internetu
NOVÉ
1
Evropská komise v úterý společně s firmami jako Facebook, Twitter a YouTube zveřejnila kodex chování, který má napomoci v boji proti šíření nenávistných projevů na internetu. Firmy se podle kodexu budou snažit do 24 hodin od upozornění prověřit, zda je nějaký obsah závadný. Paradoxně o tom rozhodují samotné firmy. V případě, že tomu tak podle nich bude, obsah odstraní nebo k němu deaktivují přístup. Přitom budou více spolupracovat se skupinami, které údajné nenávistné projevy monitorují a pak udávají.
„Máme k dispozici účinné systémy, díky nimž dokážeme do 24 hodin přezkoumat platná oznámení a odstranit nelegální obsah,“ uvedla v úterý ředitelka Google pro styk s veřejností a vztahy s vládami Lie Juniusová.
Se společnostmi v úterý o věci jednala eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová. Upozornila, že sociální média jsou jedním z nástrojů, které teroristické skupiny využívají k radikalizaci mladých lidí a rasisté k šíření násilí a nenávisti. Připomněly to podle ní také nedávné teroristické útoky v evropských městech.
The Internet is a place for free speech, not hate speech, IT companies commit
— Věra Jourová (@VeraJourova) 31. května 2016
to review&remove online #HateSpeech pic.twitter.com/Tq7MfYqHNw
„Dohoda představuje významný krok k zajištění toho, aby internet zůstal bezpečným místem pro svobodné a demokratické vyjadřování, kde jsou dodržovány evropské hodnoty a zákony,“ tvrdí česká eurokomisařka. Evropská komise v úterý připomněla, že součástí snahy omezit šíření nenávistných projevů musí být také snaha členských zemí o prosazení domácích právních předpisů na internetu i „off line“.
Součástí kodexu je také závazek poskytovat informace o svých zákrocích členským zemím. Firmy také chtějí úžeji spolupracovat s organizacemi, které se na odhalování podobného obsahu specializují. Evropský soud pro lidská práva zavedl rozlišení mezi obsahem, který uráží, šokuje nebo znepokojuje stát nebo část obyvatelstva, a obsahem, který představuje skutečné a závažné podněcování k násilí a nenávisti. Soud přitom uvedl, že státy mohou druhý z uvedených typů obsahu postihovat nebo blokovat, připomněla komise.
Ředitelka pro globální politiku Facebooku Monica Bickertová v tiskové zprávě připomněla, že Facebook má po celém světě 1,6 miliardy uživatelů a nenávistné projevy na něm nemají místo. „Vyvíjíme neuvěřitelné úsilí, abychom na jedné straně lidem umožnili vyjádřit se, a na druhé straně zajistili prostředí, v němž panuje vzájemný respekt,“ poznamenala. Právě Facebook přitom čelí skandálu, kdy v masovém měřítku manipuloval veřejným míněním, když potlačoval pravicově-konzervativní názory a vydával za převládající levicové a „korektní“ projevy na této sociální síti.
Zmíněné internetové firmy už svým uživatelům v mnoha případech nabízejí možnost závadný obsah nahlašovat, kodex je tedy jen pokračováním jejich stávajícího přístupu. Přitom právě i toto udávání anonymních skupin vyvolává řadu kontroverzí. Firmy takto označený obsah mnohdy odstraní a účet zablokují, aniž vysvětlí řádně důvod.
Podle Karen Whiteové z Twitteru prý ale existuje jasný předěl „mezi svobodou projevu a chováním, které podněcuje k násilí a nenávisti“. Právě Twitter už zablokoval přes 125 000 účtů, především v souvislosti s propagací organizace Islámský stát.
Evropská komise se následně ohradila vůči vyznění článku, který byl převzat z ČTK a částečně redakčně upraven. „Jakkoliv je jeho obsah věcně správný, např., že kodex vychází z iniciativy samotných IT firem, že štrasburský soud jednoznačně určil hranici mezi trestněprávním obsahem vyzývajícím k násilí a znepokojujících či urážlivým obsahem, jenž je zcela v mezích svobody vyjadřování, musím s politováním konstatovat, že název článku je s jeho obsahem v přímém rozporu,“ uvedla Karolína Kottová, mluvčí Zastoupení EK. „Za prvé, cenzura je zpravidla někým nařizována proti vůli samotného autora, nazývat tudíž cenzurou kodex pravidel, které si IT firmy samy nastavily, je lživé a zavádějící. Bližší by byla sebecenzura. Buď jde tedy o záměr anebo čirou neznalost významu slov,“ sdělila Kottová.
„Za druhé, tím, jak správně píšete v textu, že se jedná o pravidla nastavená samotnými firmami o nichž si samy firmy rozhodují, pak nemůžete ale říkat „EU nechá blokovat“. To jsou vzájemně se vylučující informace. EU ani Evropská komise k tomu nemá kompetence. Opět buď jde tedy o chybu/neznalost anebo záměr,“ uvedla mluvčí.
„Za třetí, jak sami píšete v odstavci zmiňujícím rozhodnutí štrasburského soudu, trestně postižitelný je obsah nenávistný zjevně vyzývající k násilí, tedy nikoliv nenávist samotná. Ve vašem titulku však používáte pouze nenávist, což je nepravdivé, zcela opomíjíte násilí, které je zde to klíčové. Opět, buď jde o neznalost významu či záměr,“ dodala Kottová.
