Poslanci nasazují médiím náhubek, schválili i trestání firem
TRESTNÍ ODPOVĚDNOST FIREM
NOVÉ
1
Téměř jednomyslně sněmovna schválila diskutovaný zákon o trestní odpovědnosti firem. V zákoně zůstala nejen pasáž o pomluvě, které se obávají především média, ale také část, která firmám umožňuje se za určitých okolností zbavit trestní odpovědnosti. Ta by přitom podle některých mohla vést k zastavení stíhání v závažných případech, jako jsou například kauzy Metrostavu nebo Agrotecu ministra financí Andreje Babiše. Proti zákonu hlasovalo přitom jen 13 poslanců z TOP 09 a jeden lidovec. Nyní už zákonu chybí jen podpis prezidenta. Ten o jeho vetu ale neuvažuje.
„Je to několik věcí, co nám na zákoně vadily – podle našeho názoru neúměrné, nepřiměřené potenciální rozšíření kriminalizace firem, pak samozřejmě široká možnost vyvinit se a vedle toho trestný čin pomluvy,“ vyjmenovává pro server ECHO24 poslanec za TOP 09 Martin Plíšek, který spolu se svými spolustraníky ve sněmovně pro zákon nehlasoval.
Z opozice ale zůstala TOP 09 jediná, která pro zákon ruku nezvedla. Poslanci ODS zákon podpořili a to přestože při třetím čtení hlasovali proti zákonu. „Názor na trestní odpovědnost právnických osob jsme nezměnili. Odpovědna je vždy konkrétní osoba, ne firma. Při rozhodování o novele vrácené Senátem jsme se rozhodovali mezi dvěma variantami, kdy ta sněmovní byla lepší. Proto jsme se k ni přiklonili. Současný stav navíc bohužel není lepší než nově přijatá úprava,“ zdůvodnil pro server ECHO24 hlasování poslanců za ODS předseda strany Petr Fiala.
Zákon by v tuhle chvíli mohl zastavit už jen prezident Miloš Zeman případným jeho vetem. K tomu ale s největší pravděpodobností nedojde, jak uvedl na dotaz serveru ECHO24 tiskový mluvčí prezidenta.
Pomluva jako nástroj šikany a konkurenčního boje
Část, která se týká odpovědnosti právnických osob za pomluvu, přidal do návrhu komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, původní návrh s ní nepočítal. Podle médií je ale odpovědnost za pomluvu zneužitelná a otvírá se kvůli ní cesta k účelové šikaně médií. Nepřímo to může vést k cenzuře, omezení svobody projevu a k likvidaci neposlušných médií. Trestem za pomluvu totiž může být kromě pokuty i nařízený zákaz činnosti.
„Trestný čin pomluvy může být zneužíván jak v konkurenčním boji, tak proti médiím,“ myslí si Plíšek, podle kterého patří pomluva jako taková spíše do civilního práva než do trestního. „Takže z hlediska svobody projevu to může být nějakým zásahem do svobod,“ dodal Plíšek. S tím souhlasí i jediný lidovecký poslanec, který byl proti zákonu, Ludvík Hovorka. „Myslím si, že skutečně to v praxi může působit tisku potíže,“ uvedl Hovorka. Dodal ale, že k této záležitosti nemá právní rozbor a nemůže tedy říci, jestli by zákon o pomluvě měl takový dopad, jak média uvádějí.
Hovorka se ale rozhodl proti zákonu hlasovat kvůli pasáži o vyvinění, kterou v pozměňovacím návrhu prosadila poslankyně Marie Benešová (ČSSD) a její spolustraník Jan Chvojka. „V podstatě tento pozměňovací návrh samotný zákon úplně diskvalifikuje a anuluje. A v tom případě ten zákon bude úplně zbytečný. Já jsem byl ve sněmovně v letech 2002 a 2010 a vzpomínám si, že jsme byli dlouhodobě jako Česká republika kritizováni, že nemáme zakotvenou v našem právním řádu trestní odpovědnost právnických osob. A jakmile to tam je, tak vlastně se učinil pokus, aby firmy nebyly odpovědné,“ řekl Hovorka.
Šance pro Agrotec a Metrostav
V takzvaném vyviňovacím paragrafu se uvádí, že společnost by mohla být trestní odpovědnosti zproštěna, pokud vynaložila veškeré možné úsilí, aby spáchání protiprávního jednání zabránila. V horní komoře se paragraf stal terčem kritiky a senátor Miroslav Antl (za ČSSD) navrhl jeho vypuštění, což se nakonec také stalo. Sněmovna nicméně Senát přehlasovala.
Díky paragrafu by přitom ale mohlo dojít k zastavení některých už probíhajících trestních stíhání. Zmiňována je například kauza Metrostavu, který je stíhán v korupčním případu kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, a Agrotecu, který spadá do holdingu Agrofert ministra financí Andreje Babiše a který je vyšetřován v případu zakázek České pošty.
Poslancům TOP 09 navíc vadilo rozšíření skutkových podstat trestných činů, kterých se může firma dopustit. „Jsou tam podle mého názoru trestné činy, u kterých si těžko dokážu představit, že by je měla spáchat firma, nebo by za ně měla být stíhána,“ dodal Plíšek a jako příklad uvedl například šíření pohlavní nemoci, loupež nebo neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku. „U těchto činů by podle mě měl být stíhán jednotlivec.“
Plíšek se proto bojí, že zákon dává možnost zneužití v rámci konkurenčního boje. Už v současné době probíhá podle platného zákona stíhání řady firem, které ovšem nevede k ukončení případů a případnému odsouzení firmy. „Takže to může vést, pakliže ten případ nedojde ani k soudu, ke konkurenčním bojům a podávání trestních oznámení. To může být poškozující z hlediska firem jako takových,“ dodal Plíšek.
TOP 09 dokonce zákon o trestní odpovědnosti firem zařadila na takzvaný seznam nesvobody. Ten obsahuje šestnáct návrhů zákonů kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD), které podle strany omezují lidskou svobodu a posilují závislost občanů na státu.
