‚Kontrol už je dost.‘ Podnikatelé brojí proti ‚Velkému bratrovi‘

Nový bič na půl milionu živnostníků a podnikatelů začne už za pár týdnů platit v Česku. Takzvané kontrolní hlášení k DPH, které bude od prvního ledna znamenat jednu z největších daňových změn v novodobé historii, přilákalo ve čtvrtek do sněmovny desítky zástupců ze Svazu měst a obcí. Opatření, od nějž si ministr financí Andrej Babiš (ANO) slibuje více než od zavedení online pokladen, zatím schytává kritiku ze všech stran.

Zájem o seminář ke kontrolnímu hlášení byl takový, že se akce musela uspořádat ve sněmovně. Tady zástupkyně Generálního finančního ředitelství zkoušela vysvětlit zástupcům obcí, na něž padá stále více administrativy, v čem že jsou plusy nově spouštěného systému. Mimo jiného se snažila rozptýlit jejich obavy z možného úniku citlivých informací.

„Veškerá data budou soustředěna v centrální databázi finanční správy, nebudou v databázích na finančních úřadech. Data budou pouze v centru k dispozici jen vybrané skupině analytiků, kteří budou mít nějakou bezpečnostní prověrku. Tím by měla být možnost úniku dat eliminována,“ přesvědčovala zástupce svazu Anna Šťastná z Generálního finančního ředitelství.

Svaz přesto není o chystané novince přesvědčen. Podle jeho šéfa a někdejšího ministra Františka Lukla je další kontrolní systém naprosto zbytečný.

„Nebráníme se obecně kontrole, pokud je jedna a konečná. Ale zavádění dalších kontrolních systémů pokládáme za zcela nadbytečné. Už teď má stát kontrolních nástrojů dost. A ten současný kontrolní systém je tak široký, že ho ještě rozšiřovat nemá vůbec žádný smysl. Je to nadbytečné a zavádí to jen další administrativu. Nevidíme v tom nic účelného a potřebného,“ řekl Lukl deníku ECHO24.cz.

Pokuta až 30 tisíc

Obavy ze zavádění kontrolního hlášení k DPH mají podnikatelé i pravicoví politici. Vadí jím nárůst administrativy i to, že stát bude mít přístup k velmi citlivým údajům o obchodech mezi podnikateli. Podávat kontrolní hlášení elektronicky budou navíc muset i lidé, kteří až dosud podávali přiznání k DPH pouze v papírové podobě.

Konkrétně jde o to, že každý plátce DPH bude muset posílat na finanční úřad přehled o všech svých přijatých i vydaných fakturách. Daňoví úředníci pak s pomocí speciálního softwaru v databázi křížově zkontrolují, zda všichni vykazují to, co mají. Za opoždění s hlášením hrozí sankce tisíc korun, za neodstranění chyb v hlášení pak dokonce 30 tisíc.

Ministerstvo si od opatření slibuje kromě boje s daňovými úniky (například již notoricky známé karuselové podvody), ale i zefektivnění správy DPH. To ale mnozí odmítají.

„Žádnou vyšší efektivitu vybírání daní to nepřinese. Zatížíte tisíce lidí zbytečným hlášením. Poctiví na to doplatí, pro nepoctivé to nebude znamenat nic špatného. Jen budete moci předstírat, že bojujete s daňovými úniky,“ kritizoval ministerstvo financí už při projednávání zákona ve sněmovně šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.

Ústavní stížnost kvůli ochraně údajů

ODS zase v polovině listopadu podala návrh zákona, který zavedení kontrolního hlášení o rok odkládá. Důvodem je především stále nepřijatá elektronická evidence tržeb. „Jedná se o nástroj, který měl fungovat společně s EET. Vzhledem k tomu, že EET v lednu nebude existovat, je logické odsunout i kontrolní hlášení. Vzhledem k nedostatečné informační kampani ministerstva financí nejsou na zavedení kontrolního hlášení podnikatelé připraveni,“ vysvětloval tehdy předseda ODS Petr Fiala.

Strana soukromníků pak dokonce na kontrolní hlášení připravila ústavní stížnost. Podle Soukromníků je zákon v rozporu s právem na ochranu před shromažďováním a zneužíváním údajů.

To ale ministerstvo odmítá. Stejně jako tvrzení, že novinku dostatečně nekomunikovalo. Finanční správa prý navíc kontrolním hlášením nezíská žádné údaje, na které by už dnes neměla právo.

Podle ministra Andreje Babiše je u nás rozdíl mezi reálně vybranou DPH a možným výběrem 22 procent, tedy zhruba 86 miliard korun. V Česku je k platbě DPH registrováno kolem půl milionu subjektů.